25.4.2024 | Svátek má Marek


JAZYK: Proč Czechia

5.9.2015

Zeměpisné jméno státu by se mělo ujmout

Podle zprávy Aktualne.cz podpořil v srpnu premiér Sobotka používání jednoslovného názvu Czechia na dresech český sportovců v zahraničí. Podobně se vyjádřil i předseda Senátu Milan Štěch a předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček. Prezident Miloš Zeman toto označení již sám používá.

Tato doporučení a předsevzetí ústavních činitelů jsou pokračováním diskuse, která se více či méně intenzivně vede již od vytvoření samostatného Česka v roce 1993.

Proč se označení Czechia zatím neujalo

K rozdělení Československa v roce 1992 došlo velmi rychle a pro mnohé neočekávaně. Rozhodnutí o rozdělení státu padlo v červenci a česká ústava se jen tak tak stihla přijmout v prosinci 1992. Kvůli tomuto spěchu nebyl čas přemýšlet a diskutovat o koncepčních záležitostech, tedy ani o tom, jak se nový stát vlastně bude jmenovat.

Po rozpadu Československa bylo potřeba zajistit rozdělení majetku české a slovenské části. Bylo to hodně práce a velkou část energie vláda věnovala právě tomuto rozdělování. Jednalo se často o náročné administrativní úkony, nad nimiž bylo potřeba držet politický dohled. Bylo také potřeba rozdělit československou měnu a vytvořit měnu českou.

Přes formální ukotvení anglického názvu Czechia v některých dokumentech se vláda a parlament v době rozdělování země rozhodly zdánlivě podřadné otázce pojmenování státu aktivně nevěnovat. V rámci technického přístupu k budování státu šlo především o rychlé a spravedlivé vyrovnání se Slovenskem a o předhonění ostatních Středoevropanů při vstupu do EU.

Tento spěch a technicistní přístup k vládnutí vedl bohužel k tomu, že se ve společnosti nevytvořila shoda o geografickém jménu ani po roce 1993. Sáhlo se po jediném, co bylo po ruce, tedy po suchém a neobratném názvu Česká republika, v angličtině the Czech Republic. Zapomnělo se na to, že stát bez zeměpisného názvu (jako je třeba Slovensko, Polsko, Německo či Rakousko) je něčím zvláštním.

Ke škodě nás všech se ani po roce 1993 politická reprezentace této otázce nevěnovala. To se týká vlád všech politických barev. Z právního označení Czech Republic stalo téměř pravidlo. Anglicky mluvící Češi i cizinci si v běžné mluvě dodnes nevědí rady.

V češtině se naštěstí v běžné řeči postupně prosadilo praktické a správné označení Česko. Prosadilo se bez změny ústavy, která stále označuje stát za Českou republiku. A prosadilo se bez změn legislativy a mezinárodních smluv, ve kterých samozřejmě stále figuruje Czech Republic, vedle the Republic of Poland (Polská republika), the Kingdom of Belgium (Belgické království) a dalších politických názvů zemí.

Zeměpisné označení Česko se prosadilo přesto, že prezident Václav Havel (1993-2003) se vyjářil, že při vyslovení názvu „Česko“ po něm lezou slimáci. Ačkoliv patřím k Havlovým stoupencům, tento výrok podle mého názoru nepromyslel. Vždyť název Československo byl v době založení Československé republiky v roce 1918 novotvarem. Ujal se díky tomu, že tehdejší politici pochopili, že nový stát potřebuje zeměpisný název a že jej používali. Slimáci, a to velcí, by tehdy museli lézt po každém, kdo by se snažil říci v běžné konverzaci „Československá republika“, aniž by mu mezitím vystydla polévka.

Proč by se označení Czechia ujmout mělo

Nejnovější iniciativa vrcholných politiků ohledně názvu je zjevně odpovědí na bezradnost, se kterou se potýká skoro každý, kdo o naší zemi v angličtině mluví. Ve snaze mluvit bez právního jazyka anglicky mluvící sahají k různým pomůckám, například „I am going to Czech“, což přeloženo znamemná „Jedu do český.“

Světová banka a řada českých i zahraničních firem, spolků a jednotlivců jméno Czechia již používá, neboť chápe, že jednoslovný název je jednodušší a praktičtější a že je také nadčasový. Kdykoliv se totiž sáhne po označení Czech Republic, automaticky se konverzace omezuje na dobu po roce 1993.

Česko by tedy mělo mít v angličtině dvě oficiální jména, Czechia pro běžnou mluvu, články, publikace, projevy, obchod, podnikání a prezentaci země, a Czech Republic pro právní dokumenty, ústavu a mezinárodní smlouvy. Bez jednoduchého zeměpisného jména můžeme očekávat různé zkomoleniny dlouhého názvu Czech Republic i do budoucna.

Nesmyslnost používání politického názvu země v projevech a běžném jazyce pochopil již prezident Zeman, který název Czechia používá v zahraničních proslovech od začátku svého volebního období. Podle mého názoru většina Zemanových aktivit zemi škodí víc, než prospívá. To platí zcela jasně v zahraniční politice. Zemanovo rozhodnutí používat slovo Czechia patří nicméně k jeho prozíravým krokům.

Doufám, že české ministerstvo zahraničí začne podnikat opatření k tomu, aby se toto označení rozšířilo mezi českými i zahraničními politiky a diplomaty. Občanské společnosti, sportovním svazům a podnikatelům nic nebrání v tom, aby začali používat označení Czechia ihned.

Autor je politolog. Spolupracuje s občanskou iniciativou Czechia. Názory prezentované v tomto článku jsou striktně jeho osobní.

Vít Novotný