Posouvání významu slov

JUDr. Vojtěch Cepl, blahé paměti, ústavní soudce a noblesní člověk, ve svých rozhlasových promluvách, článcích či jiných vystoupeních, opakovaně upozorňoval na záludný jev posouvání významu slov. O to záludnější v posttotalitních společnostech, jakou byla ta naše v devadesátých letech. Zdá se, že se od té doby nic podstatného nezměnilo a naléhavost jeho doporučení je ještě větší. Vzpomněl jsem si na jeho slova při čtení příspěvků NP, uveřejněných dne 14.11.2013. Byly tam i tyto perly:

"Střílení jelenů a dalších paroháčů si oblíbili lidé movití, ochotní za svou zálibu platit nemalé částky, a o právo spravovat honitbu, zejména v lukrativnějších polohách, nastala tahanice, která žene ceny placené za pronájem honiteb vzhůru."

"Ostatně Židé jsou také odlišnou rasou."

Co mají tyto dvě věty, použité v různých textech, společného? Orwellovsky posunuté pojmenování skutečnosti, které umožňuje následnou manipulaci s příjemci takového sdělení. Velmi pěkně to popsal ve svém textu Redefinujme pojem radikální pravice Jakub Frydrych. Nejen leností novinářů, ale i jejich čtenářů je stále opakován mýtus o fašismu jako o pravicové ideologii. Chci věřit, že všichni ti antifašisté neúmyslně zaměňují německý nacionální socialismus za německý (zcela marginální) fašismus. Mimochodem, stoupenci NSDAP německé fašisty pronásledovali obdobně jako německé komunisty či sociální demokraty. Je příznačné, že ta pojmová záměna německého nacionálního socialismu za fašismus náramně vyhovovala propagátorům (inter)nacionálního velkoruského socialismu. Důvod takové záměny pojmů je z hlediska vymývání mozků pochopitelný. Máme ale opravdu zájem na realizaci orwellovských postupů?

Cikáni či Romové

Článek o neexistenci romského problému obsahuje několik nepřesností. Začnu tou méně škodlivou. Romové, nebo Cikáni? Měli jsme v polovině minulého století osvíceného učitele, který si z Terezína odnesl nejen evidenční číslo, ale také cit pro vysvětlování rasových předsudků. Mimo jiné od té doby vím, že Cikánů je pestrá škála a mimo dnes populární Romy mezi ně patří také Sintové, Olaši, Manušové, Romanichalové, Calé, Kalé a, jak jsem si přečetl nyní ve Wikipedii, také příslušníci etnické skupiny Jeniše.

Dovedete si představit, že se sejde skupina všeslovanských aktivistů a rozhodnou, že se od nynějška musí všichni Slované povinně nazývat (např.) Srbové?!

Přesto se ve Wikipedii dočtete také toto:

V roce 1971 proběhl historicky první Mezinárodní romský sjezd (World Romani Congress), kde se Romové ze 14 zemí (včetně ČSSR) dohodli na používání slova Romové. Od té doby se datuje Romský požadavek, aby byl tento název majoritou respektován.

Pokud tedy neznám rodovou příslušnost konkrétního Cikána, nevidím nejmenší důvod, proč jej urážet pojmenováním Rom. Možná to některému Čechovi nevadí, ale kdyby se ti pomyslní všeslovanští aktivisté dohodli na společném jménu Srb, politicky korektní šílenec by v Chorvatsku těžko přežil první noc pobytu.

Co je a co není různá rasa

Zopakujme si:

· europoidní (bílá)

· negroidní (černá)

· mongoloidní (žlutá)

· australoidní

Pokud tedy někdo mluví o rasismu ve vztahu Cikánů a ostatních Evropanů, nepřímo je zařazuje mezi příslušníky jiné rasy, nejspíš mezi australoidní. Nevím, jak romští aktivisté, ale evropští Cikáni mají blíž k europoidním Indům než k Papuáncům, Austrálcům, Melanézanům, či Drávidům. O Číňanech či Masajích nemluvě.

Jsou-li tedy Cikáni příslušníci bílé rasy, stejně jako Germáni, Židé, Slované či Arabové, rozdíly či rozbroje mohu nazývat nanejvýš etnické, nikdy však rasové.

Zmatenost pojmů vede k nedorozumění a k závislosti na těch, kdo matou

A tak se dostáváme opět na počátek. K těm dvěma nesmyslným větám. Tvrzení o tom, že Židé jsou jiná rasa, má stejnou logiku jako tvrzení, že existují ceny za pronájem. Že tedy pronajímatel (vlastník) platí nájemci za to, že si ten nájemce od něj najal honitbu. Až si lidé a hlavně novináři zvyknou, že vlastník pronajímá svůj majetek a inkasuje nájemné od nájemníka, který si ten samý (pro něj ale cizí) majetek najímá a za nájem nájemné platí, pak možná zmizí i nesmysly o rasismu vůči Židům, Cikánům či dokonce Arabů vůči Židům a naopak. Takto přemýšlivý člověk se tak snadno nedá opít rohlíkem před i po volbách.

Dbát na přesný význam slov, dát si práci s tím, než něco vyslovím či napíši, to by mělo být nejen pro novináře a editory, ale i pro každého občana povinností především vůči sobě samotnému. Například proto, aby se vyhnul měknutí vlastního mozku. Chápu, že kdokoli se mnou nebude souhlasit, právě tento odstavec mi omlátí o hlavu. Je to jeho právo, ale pokud se nad mým textem zamyslí, pak mi ty pomyslné boule za to stojí.