6.12.2016 | Svátek má Mikuláš






JAPONSKO: Zemětřesení a JE Fukušima

21.3.2011

Napjatá situace v dochlazování bloků postižených apokalyptickým zemětřesením spojeným s vlnou tsunami přetrvávala po celý týden.

V závěru předchozího článku o dopadech přírodní katastrofy na jadernou elektrárnu Fukušima Daiichi (13.3.2011, 10:46) jsem informoval o zahájení čerpání mořské vody s příměsí kyseliny borité do primárního kontejnmentu bloku 1 a zveřejnění prvních zpráv o problémech s chlazením bloku 3.

Fuku 1 

První blok JE Fukušima Daiichi před a po výbuchu 12.3.2011(foto převzato z iDnes)

Vycházím z průběžně aktualizovaných veřejně publikovaných informací IAEA předávaných japonskou Nuclear and Industrial Safety Agency (NISA).

Stručné shrnutí informací z elektrárny Fukušima Daiichi od 13.3.2011 do 19.3.2011 (časové údaje vztaženy k lokálnímu času JST)

Blok 1

K dnešnímu dni (19.3.2011) dosahuje hladina chladiva v reaktoru do poloviny výšky palivových tyčí, což znamená poškození paliva. Z důvodu vysokého tlaku v primárním kontejnmentu museli operátoři odpouštět médium s příměsí vodíku. Vzhledem k hromadění vodíku v prostorách reaktorovny došlo 12.3.2011 k explozi, která destruovala vnější opláštění budovy (viz první článek autora).

V současné době nejsou indikovány problémy s reaktorovou nádobou nebo primárním kontejnmentem. Do reaktorové nádoby je čerpána mořská voda.

Dne 18.3.2011 japonské úřady překlasifikovaly hodnocení události na stupeň 5 „Havárie s rizikem vně zařízení“ dle mezinárodní stupnice INES.

Blok 2K dnešnímu dni (19.3.2011) dosahuje hladina chladiva v reaktoru do poloviny výšky palivových tyčí, což znamená poškození paliva. Po explozi vodíku 15.3.2011 vyjádřily japonské úřady obavy o zajištění integrity primárního kontejnmentu. Do reaktorové nádoby je čerpána mořská voda.

Dne 18.3.2011 NISA oznámila, že z budovy vychází bílý kouř a překlasifikovala hodnocení události na stupeň 5 „Havárie s rizikem vně zařízení“ dle mezinárodní stupnice INES.

Blok 3

K dnešnímu dni (19.3.2011) dosahuje hladina chladiva v reaktoru do poloviny výšky palivových tyčí, což znamená poškození paliva. Z důvodu vysokého tlaku v primárním kontejnmentu museli operátoři odpouštět médium s příměsí vodíku. Vzhledem k hromadění vodíku v prostorách reaktorovny došlo 14.3.2011 k explozi, která destruovala vnější opláštění budovy. Příčina výbuchu je identická jako v případě bloku 1 (viz první článek autora).

Fuku 2

Třetí blok JE Fukušima Daiichi po výbuchu 14.3.2011(foto převzato z Technet/iDNES)

Po explozi vodíku 14.3.2011 vyjádřily japonské úřady obavy o zajištění integrity primárního kontejnmentu. Dne 18.3.2011 NISA oznámila, že z budovy vychází bílý kouř. Do reaktorové nádoby je čerpána mořská voda.

Další problémy s blokem 3 jsou spojeny s bazénem vyhořelého paliva. Předpokládá se snížená hladina v bazénu. Celá budova je chlazena vodou svrhávanou helikoptérami a ostřikováním zvenčí pomocí vodních děl. V současné době nejsou k dispozici údaje o teplotě vody v bazénu.

Fuku 3

Helikoptéra přivážející mořskou vodu na lokalitu Fukušima Daiichi (Zdroj: iDnes/AP)

Dne 18.3.2011 japonské úřady překlasifikovaly hodnocení události na stupeň 5 „Havárie s rizikem vně zařízení“ dle mezinárodní stupnice INES.

Blok 4

Blok byl odstaven již 30. listopadu 2010 v rámci pravidelné údržby. Tehdy bylo převezeno veškeré jaderné palivo z reaktoru do bazénu vyhořelého paliva. Část vnějšího opláštění budovy byla poškozena při explozi vedlejšího bloku 3 (14.3.2011). V budově byly zaznamenány dva požáry, jeden z nich v průběhu 15.3.2011 v prostoru bazénu vyhořelého paliva. Dne 18.3.2011 byl zaznamenán kouř vycházející z budovy. Nejasná situace panuje ohledně aktuálního stavu bazénu vyhořelého paliva.

Dne 18.3.2011 japonské úřady klasifikovaly hodnocení události stupněm 4 „Havárie bez vážnějšího rizika vně zařízení“ dle mezinárodní stupnice INES.

Bloky 5 a 6

Bloky byly v době zemětřesení odstaveny. V současné době nejsou obavy o stav aktivní zóny reaktorů nebo kontejnmentů. Měřící systémy v bazénech vyhořelého paliva signalizují pozvolný nárůst teploty chladiva. Technici připojili dva dieselgenerátory z bloku 6, které elektricky napájejí systémy chlazení aktivní zóny reaktorů a bazénů vyhořelého paliva obou bloků.

Byly vyvrtány otvory ve střechách obou reaktoroven, aby se preventivně zamezilo možné akumulaci vodíku s následným výbuchem, jako tomu bylo v případě bloků 1 a 3.

Práce na obnovení externího elektrického napájení

Práce jsou v plném chodu. V současné době nejsou k dispozici přesnější informace o době připojení externího napájení.

Fuku 4

Grafická prezentace situace na lokalitě Fukušima (Zdroj: iDnes)

Evakuace obyvatelstva

Evakuace obyvatelstva ze zóny 20 kilometrů byla úspěšně dokončena. Obyvatelé v zóně 30 km byli instruováni, aby se zdržovali uvnitř budov.

Jódová profylaxe

Dne 16.3.2011 japonská Nuclear Safety Commission doporučila místním úřadům, aby instruovali obyvatele z evakuované zóny 20 km a zahájili aplikaci profylaxe (tablety a sirup pro děti). Profylaxe byla předem distribuována do evakuačních center.

Radiační opatření

Radiační dávky v Tokiu a jiných oblastech v zóně 30 km (hovoří se o 46 monitorovaných místech) zdaleka nedosahují hodnot, které by vyžadovaly realizaci nějakých opatření, tj. nejsou nebezpečné pro lidské zdraví.

Úroveň radiace v prostoru elektrárny Fukušima Daiichi se vždy krátkodobě zvýšila celkem třikrát od začátku zemětřesení, avšak od 16.3.2011 se stabilizovala na hodnotách, které jsou sice podstatně vyšší než normální hodnoty, avšak umožňují technikům pokračovat v záchranných pracích.

Hrozí další Černobyl?

Rozhodně nehrozí. Černobylský reaktor těsně před explozí exponenciálně zvyšoval výkon a následně byly jeho vnitřní části rozmetány do vzdáleného okolí velmi silným výbuchem. Navíc po explozi se uvnitř reaktoru vznítil grafit (moderátor), který ze zbytků reaktoru v podstatě vytvořil žhnoucí vysokou pec vyvrhávající ohromné množství rozžhaveného radioaktivního materiálu do velmi vysoké výšky, což umožňovalo snadné rozptýlení i do velmi vzdáleného okolí. V případě Fukušimy vznikly první problémy až hodinu po odstavení a lze reálně předpokládat uchování paliva uvnitř reaktorové nádoby, navíc jsou k dispozici další dvě bariéry, tj. primární a sekundární kontejnmenty. A podle dostupných zpráv kontejnmenty zatím „drží“. Z tohoto hlediska jsou nejvíce rizikové potenciální úniky z bazénů vyhořelého paliva.

Z pohledu humanitárního existuje jeden naprosto zásadní rozdíl. Na rozdíl od havárie v Černobylu je zóna do 20 km od elektrárny již zcela vyklizena, takže je naprosto minimalizován potenciální kontakt obyvatelstva s radioaktivními látkami, protože intenzita záření velmi rychle klesá se vzdáleností i časem. Myšleno samozřejmě ve smyslu zdraví ohrožujících dávek záření, nikoliv ve smyslu možného naměření ultracitlivými detekčními přístroji. Ostatně dosavadní informace tuto skutečnost potvrzují.

O bezpečnosti japonských jaderných elektráren

Zajištění bezpečnosti jaderných elektráren z hlediska působení vnějších vlivů obecně představuje hledání optima mezi mírou potenciálního ohrožení a technickými popř. organizačními prostředky, jak tomuto ohrožení čelit.

V případě japonských jaderných elektráren jsou velmi významnými vnějšími vlivy m.j. silná zemětřesení a tsunami. Na příkladu elektrárny Fukušuma vidíme, že z hlediska zemětřesení byla technologie dimenzována dostatečně, protože elektrárna byla po vzniku zemětřesení s magnitudou 9.0 (!) bezpečně odstavena a spolehlivě fungovala téměř hodinu až do příchodu obří tsunami. Podle neověřených zpráv byl areál elektrárny údajně dimenzován na přílivovou vlnu o velikosti 6,5 m, zatímco reálná vlna měla více než 7 m. Pokud se tato informace potvrdí, tak samozřejmě můžeme vést učenou diskuzi o tom, zda projektová východiska elektrárny měla počítat se zasažením japonského území obří vlnou, která se podle seismologů vyskytuje s pravděpodobností jednou za několik stovek až tisíc let.

A o bezpečnosti technologií obecně

Jaderné elektrárny nejsou jediná technická zařízení, která v případě havárie způsobené přírodní katastrofou mohou negativně ovlivnit životy okolních obyvatel. Když už jsme u zemětřesení, dokážu si například hypoteticky představit velmi silné zemětřesení v Evropě, které protrhne přehrady vodních elektráren a vzniklá přílivová vlna spláchne celá města a vesnice. Jako následek zemětřesení si dokážu představit vybuchlé ropné rafinerie, zničené chemické provozy, z kterých unikají jedovaté sloučeniny, zničené biologické provozy, z kterých uniká nebezpečný biologický materiál. Dokážu si dokonce představit tisíce hektarů destruovaných větrných elektráren, které náhlým výpadkem výroby způsobí blackout celoevropského rozsahu s následnými negativními dopady na desítky miliony lidí ... .

Prostě dokážu si představit leccos. Ale aby celá diskuze měla smysl, je nutné se v první řadě bavit o tom, jaké zemětřesení skutečně může v Evropě „reálně“ nastat. A při všech těchto diskuzích o bezpečnosti by bylo záhodno měřit všem technologiím stejným metrem, což znamená posuzovat konkrétní technologii v konkrétní lokalitě. Nic víc jaderná energetika nežádá.

Autor při zpracování článku vycházel z osobní interpretace informací dostupných do 19.3.2011, 17:30 CET. Další vývoj bude zpracován v samostatném článku.

Převzato z Nejedly.blog.idnes.cz se souhlasem autora



Menzies Aviation (Czech), s.r.o.
Pracovník skladu

Menzies Aviation (Czech), s.r.o.
Hl. m. Praha, Středočeský kraj

Diskuse


K. Kužel
10:00
21.3.2011

V. Skalová
14:12
21.3.2011

K. Kužel
14:23
21.3.2011

K. Kužel
14:47
21.3.2011

počet příspěvků: 4, poslední 21.3.2011 02:47









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.