1.9.2016 | Svátek má Linda, Samuel






JAPONSKO: Těžký život bez atomu

29.9.2012

Odmítnutí jaderné energie přijde japonskou ekonomiku hodně draho. Pociťuje to už teď

Japonsko se vzdá používání jaderné energie do roku 2030. Přidává se tak k zemím, jako je Německo a Švýcarsko, které oznámily definitivní odklon od jádra již dříve. Hlavním impulzem k této radikální změně byl únik radiace z jaderné elektrárny ve Fukušimě, kterou loni v březnu poničilo silné zemětřesení a vlna tsunami.

Japonsko má celkem padesát jaderných reaktorů a před loňskou katastrofou tvořila jaderná energie v zemi přibližně třicet procent z celkového podílu. Podle původních plánů se měla zvýšit dokonce na padesát procent. Minulý pátek však vláda Jošihika Nody představila, po měsících váhání a několika odkladech, novou energetickou politiku země. Provoz existujících reaktorů byl již dříve časově omezen na maximálně 40 let, počítá se však s tím, že většina bude vypnuta k plánovanému roku 2030. Nové se už stavět nebudou. Kvůli odklonění od atomu hodlá Japonsko zvýšit podíl obnovitelné energie. Předpokládá se, že země zůstane největším dovozcem zkapalněného zemního plynu na světě, třetím největším importérem ropy a významným dovozcem uhlí, aby uspokojila své energetické potřeby.

"Nynější situace je taková, že většina obyvatelstva od nás chce, abychom směřovali ke společnosti bez jaderné energie," řekl předseda vlády Jošihiko Noda minulý týden na tiskové konferenci poté, co oficiálně oznámil kandidaturu na znovuzvolení předsedy Demokratické strany Japonska.

Kabinet nebyl dlouho schopen jasně definovat roli jádra v energetickém portfoliu země, čímž pouze prohluboval spor mezi odpůrci a stoupenci atomu. Především neexistoval časový harmonogram, podle něhož by Japonsko mělo skončit s jadernou energií definitivně. Nedávné průzkumy ukázaly, že 60 procent Japonců je proti jaderné energii, 30 procent je pro a zbytek zůstává neutrální. Podnikatelská komunita obecně jadernou energii podporuje. Odborníci namítají, že pro Japonsko neexistuje reálná a smysluplná varianta umožňující stáhnout produkci z atomu až na nulu. Podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů (kromě hydroelektráren) představuje dnes pouhé jedno procento. "Japonci by se měli do budoucna rozhodnout pro zachování určitého podílu jaderné energie," uvedl nedávno Šodžiro Macuura, předseda Asociace pro výzkum jaderné bezpečnosti.

Lidský faktor

Před dvěma týdny v Japonsku skončilo dobrovolné omezování spotřeby elektřiny nařízené v průběhu léta, kdy spotřeba energie především kvůli používání klimatizace obvykle narůstá. K žádným výraznějším výpadkům nedošlo.

Provozovatel jaderné elektrárny ve Fukušimě a zároveň hlavní viník katastrofy, společnost Tokyo Electric Power (Tepco), vykázal za první tři měsíce letošního finančního roku ztrátu ve výši 288,4 miliardy jenů (3,68 miliardy dolarů). A to přesto, že na jeho popud došlo ke zdražení elektrické energie v Japonsku o 8,46 procenta.

Vláda sice převzala v tomto energetickém koncernu kontrolní podíl (Tepco akceptovalo státní subvenci ve výši jednoho bilionu jenů), společnost se nicméně nachází ve velmi špatné ekonomické situaci. Doplácí na rostoucí ceny paliv, ale především na ztrátu své pověsti a na výši kompenzací, jež musí vyplácet obětem jaderné havárie. Přibližně 80 tisíc Japonců žijících v okruhu dvaceti kilometrů od elektrárny muselo opustit své domovy.

Mezi poškozené patří i farmáři a podnikatelé, jejichž produkty nesmí kvůli kontaminaci na trh.

Podle červencové závěrečné zprávy vyšetřovací komise japonského parlamentu nezpůsobilo jadernou havárii ve fukušimské elektrárně pouze samotné zemětřesení a následná tsunami. Na vině bylo i lidské selhání. "Vláda, regulační úřady a společnost Tepco se zachovaly nezodpovědně a neochránily lidské životy a společnost. Nehoda v jaderné elektrárně Fukušima Daiči nemůže být považována za přírodní katastrofu. Je jasné, že jde o katastrofu způsobenou člověkem," stojí ve zprávě.

V průběhu katastrofy zkolaboval chladicí systém zařízení jaderné elektrárny, explodoval nahromaděný vodík a z přehřátých reaktorů unikala radiace. Komunikace mezi provozovatelem elektrárny a vládou po nehodě selhávala, veřejnost se dovídala důležité informace se zpožděním. Také v průběhu záchranných akcí došlo k řadě pochybení, která se stále vyšetřují. Tepco se ve vlastní zprávě obhajuje, že masivní zemětřesení a následnou vlnu tsunami "nebylo možné předvídat". Nezávislá skupina vědců se však domnívá, že energetická společnost mohla udělat pro bezpečnost elektrárny mnohem víc.

Tlak ulice

Odpůrci jaderných elektráren v Japonsku odstoupení od atomu vítají. Nicméně odborníci upozorňují, že ať se kabinet zaváže k čemukoli, jeho rozhodnutí bude spíše předvolebním příslibem než programem vytesaným do kamene. Volby by se v Japonsku měly konat nejpozději do konce srpna 2013, nicméně se očekává, že vzhledem k napjaté situaci na politické scéně budou vyhlášeny dříve. "Načasování je velmi špatné pro praktickou debatu. Ta probíhá uprostřed politického manévrování," uvedl pro agenturu Reuters Takeo Kikkawa, profesor ekonomiky Hitotsubashi University.

V současnosti fungují na souostroví pouze dva reaktory společnosti Kansai Electric Power Co v prefektuře Ohi. Do provozu byly znovu uvedeny letos v červenci, ostatní reaktory zůstávají odstavené a procházejí kontrolou a údržbou. Názory na jejich opětovné spuštění se donedávna lišily, tlak veřejnosti proti atomu ovšem neutuchal. Každý pátek večer se před premiérovým úřadem scházejí desetitisíce lidí k protestům proti jaderné energetice. Požadavek demonstrantů, aby vláda oba fungující jaderné reaktory zavřela a zbývajících 48 jaderných reaktorů zakonzervovala, premiér Noda dříve opakovaně odmítal.

Situace současné japonské vlády není jednoduchá. Z jedné strany čelí sílícímu tlaku protijaderného hnutí, z druhé strany argumentům průmyslníků, kteří varují před drahou elektřinou a odlivem firem a pracovních příležitostí do zahraničí. Zastánci atomu poukazují i na skutečnost, že zavržení jaderné energetiky může vyvolat negativní reakci Spojených států.

Podle odhadů kabinetu bude odstoupení od jádra znamenat nárůst nákladů na dovoz zdrojů pro výrobu elektrické energie o 3,1 bilionu jenů (39 miliard dolarů) ročně.

Dramatické zvýšení dovozu plynu a dalších fosilních paliv se už promítlo do vyššího obchodního deficitu země. V prvním pololetí kalendářního roku 2012 vykázala obchodní bilance Japonska rekordní schodek 2,9 bilionu jenů (37,4 miliardy dolarů). Hlavními důvody bylo jak zpomalení vývozu, tak i nárůst dovozu paliv po odstavení většiny jaderných reaktorů v zemi. Devět regionálních jaderných společností a podnikatelské lobby rovněž varují před tím, že návrat ke konvenčním palivům Japonsku zkomplikuje plánované omezování skleníkových plynů. Nejvíce se však obávají toho, že zavržení jádra ohrozí jejich vlastní finanční životaschopnost.

Týdeník EURO 38/2012, 17.9.2012



Diskuse


počet příspěvků: 10, poslední 1.10.2012 10:38









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.