V srpnu si Japonci připomínají výročí atomového bombardování své země. Shodou okolností se ve své dosud nejobnaženější podobě ukázala neschopnost řešit následky kolapsu jaderných reaktorů, ke kterému došlo prakticky na opačném konci země. Hirošima a Fukušima. Shodou okolností obsahují obě lokální jména výraz šima, neboli ostrov. Oba pomyslné ostrovy pak představují dva významné mezníky v jaderné současnosti Japonska a vlastně i lidstva, kdy - nepočítáme-li Černobyl - byla tato země jako jediná na světě vystavena největším dávkám jaderného záření v dějinách lidstva.

V Hirošimě jaderná energie ukázala svou ničivou sílu, která však - spoutána podobně jako Werichův Golem - od počátku sedmdesátých let minulého století přispívala k ekonomickému rozvoji Japonska, aby v předfukušimské éře pokrývala více než jednu čtvrtinu jeho energetické potřeby. Fukušimské události a následné odstavení prakticky veškerého jaderně-energetického arzenálu způsobily, že v současnosti je prakticky veškerá energetická potřeba země krmena fosilními zdroji. Kjóto nekjóto.

Černobylské i fukušimské neštěstí je klasifikováno na mezinárodní stupnici číslem sedm, tedy hodnotou nejvyšší. Tyto katastrofy jsou však jen těžko porovnatelné. Zatímco černobylská tragédie se odehrála ve velmi krátkém okamžiku, protože šlo o víceméně jaderný výbuch, ohrozila bezprostředně Evropu a celý svět v poměrně krátkém historickém okamžiku několika týdnů. Místo neštěstí pak bylo pohřbeno pod mohutným betonovým sarkofágem. Přesto citlivé spektrometry umožňují připomenout si černobylský výbuch ještě nyní například analýzou tkáně českých kanců.

Fukušima se chová naprosto odlišně. Množství radioaktivity, které se do ovzduší uvolnilo následně po havárii reaktorů, bylo ve srovnání s Černobylem podstatně nižší, přestože radioaktivní mrak směřující od japonských ostrovů kamsi k Aljašce byl snadno detekovatelný. Stále je však nutné držet na uzdě dva zdroje, které by mohly produkovat radioaktivní a toxické zplodiny jaderných reakcí.

Jedním zdrojem jsou palivové články, které se v důsledku nedostatečného odvádění tepla ztavily a kvůli vysoké specifické hmotnosti uranu se podobně jako filmová Godzilla zřejmě prožraly v blíže neznámé podobě kamsi pod betonové dno reaktorových kontejnmentů. Voda, kterou je tepelný zdroj ochlazován, je skladována ve stotunových a tisícitunových nádržích. Z několika tanků však silně radioaktivní voda kvůli mechanickým závadám unikla či uniká. Starší nádrže totiž nejsou svařované, ale jednotlivé kovové díly jsou spojené gumovými švy a guma, jak známo, na vzduchu rychle teří. Denní produkce odpadní chladicí vody údajně činí tři sta tun. Při tisícitunové kapacitě jedné nádrže pak vychází, že přibližně každý čtvrtý den je zapotřebí přistavit novou jednotku.

Problémy jsou i se zadržením kontaminované podzemní vody, která podle všeho začala přetékat přes mechanickou zábranu tvořenou umělým permafrostem, čili zmraženou zeminou. Jde o spodní vodu, která do oblasti reaktorů přitéká z nedalekých kopců. Odhaduje se, že denně přiteče asi tři sta tun vody, která podle všeho ve stejném množství odtéká do přilehlého Pacifiku. Přestože lze předpokládat, že se část radioaktivních iontů cesia a hlavně stroncia na povrch částic jílovitých hornin jakožto přírodní sorbent naváže, nelze na tento samočistící mechanismus spoléhat, protože radioaktivní tritium jakožto izotop vodíku, se maximálně naředí spodní vodou.

Druhým potenciálním zdrojem radioaktivity je více než tisícovka vyhořelých palivových článků, provizorně skladovaných v bazénech poblíž reaktorů. Práce spojené s jejich odvozem mají začít v listopadu. Původní automaticky řízený jeřábový systém byl zničen během zemětřesení a následné vlny tsunami, proto bude nutné operovat s články pomocí manuální obsluhy. Mechanické poškození jediného článku přitom může představovat obrovské riziko úniku radiace do okolí.

Podle všeho provozovatel poškozených reaktorů, firma Tokyo Electric, problémy metodicky nezvládá, takže se do jejich řešení právě v těchto dnech prostřednictvím ministra hospodářství Tošimicu Motegiho razantně pustila japonská vláda. Držme jí palce, protože v této hře zdaleka nejde jen o Japonsko.

Ve zkrácené verzi vyšlo v Lidových novinách.

-----------------------------------------------------------------------

*** V červenci dorazilo do Japonska (patrně přilákáno levným jenem) lehce přes milión zahraničních turistů, což představuje dosavadní rekord *** Na sedm tisíc uživatelek bělící kosmetiky vyráběné firmou Kanebo si stěžovalo na nerovnoměrný účinek způsobující téměř čapkovskou flekatost. *** Během letních svátků obon, kdy jsou silnice ucpány měštěníny cestujícími na venkov a zpět, zmeřely 104 osoby, což je nejnižší doposud zaznamenaný počet *** Dlouhodobá sucha v okolí Tokia přiměla vědce z této metropole pokusit se vyvolat déšť očkováním oblohy majícím za cíl tvorbu mraků a následný déšť *** Současný i bývalý premiér - Šinzó Abe a Naoto Kan - se zúčastnili bohoslužeb k uctění památky bývalého šéfa fukušimské elektrárny, který díky svému osobnímu nasazení v době po jaderné krizi, platí za národního hrdinu *** Kamery odhalily, že osm mašinfírů super expresu šinkansen používalo během řízení mobilní telefon *** Prefektura Šimane na jihozápadě Japonska zaznamenala rekordní přívalové deště, když za jediný den napadalo na několika místech více než 400 mm srážek *** Meteorologové očekávají, že zářijové až listopadové teploty budou nadprůměrné *** Napětí mezi Tokiem a Pekingem způsobilo, že čínskou metropoli navštívilo jen o něco málo více než polovina japonských turistů *** V rozmezí dvou dnů zasahovaly japonské stíhačky proti dvojici ruských a následně jednomu čínskému letadlu, která olizovala výsostný vzdušný prostor země *** Potíže turistů s orientací v japonském hlavním městě, způsobené neschopností přečíst si místní popisky, přiměly tokijské radní k distribuci dvojjazyčných cedulí ***

Převzato z osobních stránek autora