19.6.2019 | Svátek má Leoš


KOČKY: Odlož hřeben, vezmi kartáč!

2.12.2015

Z maličké Rusty rychle vyrostl pořádný kus kočky. Při jednom návratu domů jsme v naší čtvrti zahlédli mohutného, bezocasého kocoura. Při přebíhání ulice po nás otočil hlavu a jeho výraz byl neomylně kocouří. Měl stejnou „medvědí“ stavbu těla i chůzi, a když se rozeběhl přes silnici, pelášil jako zajíc, přesně jako běhá Rusty. Vsadila bych se, že jsme viděli Rustyina tátu. Do kterého domu patřil, jsme nepoznali a víckrát jsme ho neviděli.

Rusty má huňaté bříško

Rusty má huňaté bříško

Woody měla jako kotě kožíšek načechraný, s trochu delšími chlupy činčilové jemnosti a dlouhý huňatý ocas. Někdy ho až courala po zemi a jako liška z pohádky jím po sobě zametala stopy. Jak rostla, tělo se jí prodloužilo, kožich zhoustl a do svého huňatého ocasu dorostla. Vždycky se směji, když Woody zaháním ze zahrady a ona přede mnou sprintuje dovnitř. Letí jako střela a zatáčky vybírá právě pomocí ocasu, který má jako kormidlo.

Také Woody má huňaté bříško

Také Woody má huňaté bříško

Obě kočky milují jak vyvalování v hlíně na záhoně, tak i v prachu pod stromy. Rusty má záda hladká, samočistící. Může se vyválet, až je celá dohněda, ale stačí, aby se otřepala a všechna špína a prach z ní spadnou. Na kožichu Woody se špína drží víc, ale když jí ho rukou protřepu, většina odpadne. Výjimečně promasíruju její kožich vlhkou žínkou, u Rusty to není třeba.

Naše bývalá kočka Kotě se velmi pečlivě starala o svoji čistotu. Brala ji opravdu z gruntu a neměla ráda, když ji při tom někdo rušil. Nasliněnými packami si umyla celou hlavu i za ušima. Pak přišla na řadu záda, kam až jazykem dosáhla. Potom ocásek, který si packami přidržovala, aby umyla i jeho špičku, a nakonec skončila „pod ocáskem“. Důsledek téhle dokonalé koupele byl po krátké době vyzvracený dlouhý doutník spolykaných chlupů.

Oblíbené místo obou koček

Oblíbené místo obou koček

Naše současné kočky nejsou špindíry, ale mytí neprovozují zdaleka tak zaujatě. Přesto i od nich občas najdu vyzvracené chlupy. Proto je všechny pravidelně češu, abych z jejich kožichů vyčesala alespoň část „mrtvých“ chlupů, které by jinak spolykaly.

Každá kočka se k česání staví jinak, ale ani jedna nemá ráda hřeben. Tolerují jedině kartáč a používám dva. Na česání Rusty a Woody beru žlutý kartáč s gumovými štětinami. Vůbec si nepamatuji, jak jsem k němu přišla, ale mám ho hodně dlouho. Česávala jsem jím už Kotě, pak Dixie, Smoky i Lucky. Kdysi se mu zlomila rukojeť, ale nemohu ho vyhodit, protože jedině tímhle kartáčem mi kočky dovolí je pročesat.

Indy naopak žlutý kartáč odmítá, na ni používám modrý štětinový kartáč, který u nás kdysi zapomněla moje švagrová. Při další návštěvě jsem jí ho chtěla vrátit, ona odmítla, že už má jiný, a pokud ho nechci já, ať prý jím češu Indy. Mně kartáč nevyhovoval, tak jsem ho opravdu zkusila na Indy.

Indy: „Chci česááát!“

Indy: „Chci česááát!“

Švagrová určitě netušila, co odmítnutým kartáčem způsobila! Indy si ho tak zamilovala, že se teď kartáčování přímo dožaduje. Když kočku odnáším do vedlejšího domu, kde přespává, běží rovnou do vedlejšího pokoje. Vyskočí na kanape, kde leží „její“ kartáč, výmluvně na mne kouká a já vím, co chce. Musím se posadit, Indy mi vleze na klín a jdeme na to.

A není to jen tak párkrát přejet kožich! Indy je ochotná držet déle, než vydrží moje ruka. Je dost hubeňour a člověk by si myslel, že jí kartáčování nebude příjemné. Opak je pravdou!

„Pořádně zaber, hezky od hlavy až po ocásek!“ To je Indyin nevyřčený povel ke kartáčování. A má ráda zaběhlý česací postup. Nejprve nahoru dolů, pak pouze proti srsti a nakonec hlavičku a tváře.

Hlavně u tváří chce přitlačit, tak dělám pohyby typu „drbu vrbu“, jako když leštíte kartáčem nakrémované boty. A Indy celou dobu blahem jen přede a přede. Kartáčuji tak dlouho, jak si její výsost přeje. Občas přestanu, aby si ulevila moje ruka. Když mi Indy zůstane na klíně, musím pokračovat. Když sama seskočí, vím, že má dost a její služce je povoleno opustit místnost. Běda, kdybych ji chtěla sama z klína sundat! Rozzlobeně mňoukne, chňapsne mi po ruce a někdy i rafne, jako výraz nespokojenosti.

A co vaše kočky? Češete je, mají to rády?

Foto: autorka. Další obrázky a videa si můžete prohlédnout přímo zde na Rajčeti.

Marička Crossette Neviditelný pes


Diskuse


Z. Hanča
21:08
2.12.2015

M. Crossette
21:36
2.12.2015

Z. Lika
21:02
2.12.2015

M. Crossette
21:42
2.12.2015

Z. Tora
20:47
2.12.2015

Z. Lika
21:00
2.12.2015

M. Crossette
21:45
2.12.2015

H. Williamson
20:37
2.12.2015

Z. Lika
20:40
2.12.2015

M. Crossette
21:47
2.12.2015

M. Crossette
19:06
2.12.2015

M. Crossette
18:50
2.12.2015

T. Zana
18:24
2.12.2015

D. Ruščáková
18:02
2.12.2015

A. Lex
16:55
2.12.2015

Z. Jitur
14:52
2.12.2015

Z. Matylda
12:24
2.12.2015

Z. Lika
10:53
2.12.2015

Š. Matyášová
12:31
2.12.2015

Z. Dalmi
10:53
2.12.2015

H. Williamson
19:27
2.12.2015

M. Sedláková
8:55
2.12.2015

Z. Rpuťová
8:16
2.12.2015

Z. Xerxová
6:45
2.12.2015

Š. Matyášová
6:23
2.12.2015

počet příspěvků: 26, poslední 2.12.2015 09:47