16.4.2024 | Svátek má Irena


ČLOVĚČINY: Židle

15.2.2018

Mám v kuchyni židli, tedy měla jsem. Takovou tu kancelářskou kolečkovou, asi před patnácti lety ji odložil synek, protože už mu přišla jetá. Občas jí odpadávala kolečka – ale dala se nasadit zpátky a v mrňavé panelákové kuchyni to zase tak nevadí, že. Ovšem nějak se stalo, že vypadly i šrouby, které držely sedák, takže jsem získala velmi zdravou balanční židli. Na záda je to prý úžasné, ale když já na ni občas potřebuju vylézt, když chci pro něco do regálu, který je příliš vysoko.

A tuhle nám po dlouhé době do ulice přistavili kontejner na velký odpad, takže bylo jasno. Kuchyně na stojáka mi ovšem moc nevyhovovala, a tak jsem začala hledat.

Nakonec jsem vybrala židli, která se mi líbila a navíc měla ten půvab, že ta milá ostravská firma poskytuje dovoz zdarma (připouštím, že existují okamžiky, kdy by se auto hodilo. Ale není jich moc!)

Poslali SMS, kdy přijedou (dokonce jen dvouhodinové okno) a přijeli včas. A přivezli bednu všech beden, obludu, do které by se vešly dvě až čtyři sestavené židle, možná i se stolem. Bohužel v tomto případě se v krabici 85 x 70 x 60 cm krčila na dně jedna rozebraná židle.

Bedna

Franta se k tomu postavil jako chlap… až do chvíle, kdy zjistil, že potřebuje imbusový klíč. „Ty ho nemáš?“, ptala jsem se nevěřícně (obrovská skříň v předsíni je nacpaná nářadím k prasknutí). „Mám“, odpověděl mrzutě. “Ale nevím kde…“

Bedna obsahovala přesně vzato i návod, ale jak už to bývá, nebyl dokonalý. Především židle na obrázku nebyla ta naše. Ale dobře, byla jí podobná. Pak tam byla roztomilá tabulka s přehledem všeho, co krabice obsahovala – šroubků, matek atd. - a navíc čtyř podložek, které neobsahovala.

Občas je díra v matce dokonce uprostřed...

Obrázkový návod byl klasicky titěrný a duchovitý, počítám, že to je tisící devítistá devadesátá devátá zmenšená kopie něčeho původního. Mrzuté bylo, že zjistit, z které strany mají šrouby přijít, se dalo jen metodou pokusu a omylu. Ale zase jsme si zopakovali spoustu sprostých slov.

Nakonec židle stála, ani se nekývala. Celkový čas: hodina a půl. Čtyřicet pět minut hledání imbusového klíče. Čtyřicet pět minut montáže. Když si vezmu, že firma tu montáž nabízí skoro za necelé dva tisíce, tak to docela jde, ne?

Hotovo

Už zase mám v kuchyni židli.

Zana Neviditelný pes



KONTAKT na Liku z redakce Zvířetníku je zde více... 
ARCHIV ZVÍŘETNÍKU od února 2010 do prosince 2013 najdete na stránkách Dagmar Ruščákové DeDeník
HLEDÁTE POMOC PRO NALEZENOU VEVERKU?
Vše potřebné zjistíte zde...
Víte, jak správně psát - a to nejen na Zvířetník? Podívejte se do Nápovědníku !