29.3.2024 | Svátek má Taťána


IZRAEL: Slovo k novému základnímu zákonu

23.7.2018

„Historickou vlastí českého národa jsou české země, v nichž byla zřízena nejprve Československá republika a později Česká republika.“ Připadá vám tato věta zvláštní či hodná kritiky?

Anebo tato věta:

Česká republika je národním domovem českého národa; v ní uskutečňuje své přirozené, kulturní, náboženské a historické právo na sebeurčení.

Či snad:

Právo uplatnit národní sebeurčení v České republice je pro český národ jedinečné (unikátní).

Proč se ptám? Dosaďte si za slovní spojení „Česká republika“ termín „Stát Izrael“ a „český národ“ nahraďte pojmem „židovský národ“ - a dostanete ve volném překladu první tři odstavce nového Základního (ústavního) zákona „Israel as the Nation State of the Jewish People“, který izraelský parlament přijal v noci z 18. na 19. července 2018.

Je důvod proti těmto třem větám spustit hysterický povyk, označit je za rasistické a židovský stát kvůli nim za režim apartheidu? Přesně tak se vyjádřila reprezentace palestinských Arabů. A samozřejmě členové jejich politického fanklubu.

Můžete namítnout: Nově přijatý zákon (62 hlasů pro - 55 proti) má také další ustanovení. Jistě.

Článek II hovoří o státních symbolech (název státu, vlajka, znak, hymna – zde se nic nemění).

Článek III říká, v souladu s jiným základním zákonem (z roku 1980), že „Jeruzalém, celý a sjednocený, je hlavním městem Izraele“. (Označení „celý a sjednocený“ má svoji logiku: do června 1967 byl Jeruzalém rozdělený, a tudíž „nesjednocený“.)

Článek IV stanoví, že státním jazykem je hebrejština, přičemž (v odstavci B) arabský jazyk má ve státě zvláštní status; užívání arabštiny ve státních institucích a státními institucemi bude upraveno zákonem. A konečně (odst. C) konstatuje, že výše uvedená klauzule nepoškozuje status udělený arabštině před účinností tohoto zákona. (Tak k čemu ten povyk?)

Články V a VI se týkají diaspory a jejího návratu, jakož i vztahu mezi státem a židovskou populací ve světě.

Článek VII je důvodem zuřivého odporu nepřátel Izraele. Říká, že stát považuje rozvoj židovských osad (židovského osídlení) za národní hodnotu a bude povzbuzovat a podporovat jejich zřizování a konsolidaci.

Článek VIII – týká se kalendáře. Oficiální je hebrejský, vedle něj jako druhý oficiální také gregoriánský. Používání obou bude stanoveno zákonem. Jak to vypadá v praxi ukazuje výřez z hlavičky dnešního (20/7) vydání internetové verze novin Jerusalem Post:

thejeru

Červená šipka - datum dle gregoriánského (občanského) kalendáře, modrá dle hebrejského (židovského) datování.

Článek IX stanoví, že oficiálním státním svátkem je Den nezávislosti a oficiálními pamětními dny jsou Den vzpomínek na padlé ve válkách a Den vzpomínky na holocaust a hrdinství.

Článek X – sobota a svátky Izraele (festivals of Israel) jsou ustanoveny jako dny odpočinku; nežidovští obyvatelé mají právo na den odpočinku během svých „sabatů“ a svátků. Podrobnosti budou stanoveny v zákoně.

Proč takovýto zákon právě v této době? Jednoduchá odpověď: protože Arabové, především palestinští (a také nearabští muslimové, např. Íránci), se soustavně pokoušejí zpochybnit židovský charakter Státu Izrael a jeho hlavního města.

Židé jako národ nemají na planetě jiný stát, v němž by realizovali své právo na sebeurčení: existuje pouze jeden jediný – Stát Izrael. Čím dříve to Arabové (muslimové) a jejich podporovatelé pochopí a smíří se s tím, tím lépe. Zpochybňuje snad někdo arabský charakter Egypta, Jordánska, Saúdské Arábie či dejme tomu Tuniska? Tak proč je zpochybňován židovský charakter Izraele?

Co tím Arabové (muslimové) sledují? Napovím: jejich ideálem a cílem je arabizace a islamizace celé historické Palestiny (tj. likvidace židovského státu). To je celý problém. Proto ta hysterie, proto ten šílený povyk.

A pošetilci a političtí zaslepenci na Západě je v tom podporují.

Dovětek. Dle rozhodnutí VS OSN z roku 1947 měly vzniknout na území britské mandátní Palestiny dva státy - arabský a židovský. Arabský vznikl tak, že se palestinští Arabové z Předjordánska spojili se zajordánskou monarchií a na politické mapě regionu se objevil nový stát pro palestinské Araby - Jordánsko. Ustaven byl také židovský stát - Izrael. Když je nyní zákonem dáno, že Izrael je státem židovským, nastal kolem toho nesmyslný a proti zdravém rozumu jdoucí poprask. Další důkaz, že žijeme v bláznivém světě postaveném z nohou na hlavu.

Stejskal.estranky.cz