V nedávném televizním interview prezident zmínil indického premiéra Manmohana Singha, který měl na summitu EU-Asie (s poukazem na prosperitu ekonomiky své země) prohlásit: „O jaké krizi to tady mluvíte?“

Měl prezident pravdu? Domnívám se, že do jisté míry ano. Byla-li pro něj dobrým příkladem Indie, pak já mohu nabídnout Izrael.

Rozpočet

O Izraeli se v českých médiích mluví nejvíce v souvislosti s konfliktem s palestinskými Araby, mírovým procesem a osadníky. Méně jsou zmiňovány jiné aspekty života – třeba ekonomický vývoj.

Tak jako u nás, byl i v židovské republice „zlatým hřebem programu“ na konci občanského roku státní rozpočet a jeho schvalování v Knessetu – 120členném parlamentu. Rozdíl je pouze v tom, že jeruzalémská koaliční vláda Benjamina Netanjahua předkládala rozpočet nikoli na jeden rok, ale na letošní (2011) a také příští (2012). Do parlamentu byl poslán v říjnu 2010, kde prošel prvním čtením a po schválení ve finančním výboru byl dán poslancům ke konečnému hlasování. K tomu došlo „za pět minut dvanáct“ - ve středu 29. prosince 2010.

Že by mohl být se schválením problém, se neočekávalo. Vládní kabinet nemá sice tak pohodlnou většinu jako Nečasova trojkoalice v ČR, ale majoritou přesto disponuje. Je tvořen aliancí stran Likud, Jisrael Bejtenu, Strana práce a Šas, které mají v Knessetu 66 zákonodárců. Potřebné kvórum je 61, pro dvouletý rozpočet zvedlo poslední prosincovou středu ruku 63 poslanců. Proti bylo 33. Jasné vítězství Benjamina Netanjahua.

Parametry

List Haarec uvádí, že výdaje v roce 2011 dosáhnou 348,1 a v roce následujícím 365,9 miliard NIS (nových šekelů) – včetně dluhové služby (debt service). Ministr financí Juval Steinitz po schválení vyjádřil naději, že rozpočet umožní další růst izraelské ekonomiky. Tady se musíme zastavit u teze českého prezidenta vyjádřené v úvodu příspěvku. Izraelská ekonomika, krizi navzdory, dosáhla v roce 2010 překvapivě vysokého růstu: 4,5%, což je o půl procenta nad těmi nejoptimističtějšími izraelskými odhady. Organizace OECD, jejímž členem se stal Izrael v září 2010, odhadovala tamnní růst pouze o 3,9%. Pro srovnání: loni se zvýšil o 0,8%, předloni o 4,2%.

Průměrný růst v zemích OECD (po loňském rozšíření jich je čtyřiatřicet) byl v loňském roce 2,7%. Podíváme-li se na číslo izraelského růstu (4,5%), pak se musíme zeptat s indickým pemiérem: O jaké krizi to tady mluvíme?

Také další čísla jsou pro izraelskou ekonomiku příznivá. Hrubý národní produkt (GNP) na hlavu vzrostl v roce 2010 o 2,7%, v zemích OECD jako celku je to procento o čtyři desetiny menší. Lépe si Izrael vedl i v oblasti nezaměstnanosti. Její míra byla loni 6,7%, v zemích OECD 8,3%.

Vraťme se ale k rozpočtu 2011/2012. Server izraelského ministerstva financí uvádí, že vládní výdaje vzrostou o 2,6% v roce 2011 a přibližně o stejnou částku v roce 2012. V reálných číslech 8,7 mld NIS a 7 mld NIS. Schodek rozpočtu je očekáván ve výši 2,9% HDP (2011 … 25,2 mld NIS), resp. dvě procenta HDP (2012 ... 18,3 mld NIS). Založen je na předpokladu růstu HDP o 3,8% (2011 ... 864,1 mld NIS) a 4 procenta (2012 ... 918,6 mld NIS).

Protideficitní trend je z rozpočtu jasně patrný.

Plyn

Zprávu o přijetí rozpočtu rámuje další pozitivní sdělení. V minulých dnech bylo potvrzeno, že u středomořského pobřeží Izraele se nachází obří ložisko zemního plynu. Lokalita se nazývá Leviathan a obsahuje odhadem kolem 450 miliard kubických metrů. Leží necelých 150 km západně od Haify v hloubce přes 5000 metrů pod hladinou.

Ministr národní infrastruktury Uzi Landau (Jisrael Bejtenu) k objevu řekl: „Obdrželi jsme nejvýznamnější zprávu týkající se energií od založení Izraele.“

Dodejme: Vyhlídky izraelské ekonomiky nejsou, krize nekrize, na úsvitu roku 2011 vůbec špatné.

Stejskal.estranky.cz