Klidné politické vody v Izraeli tento týden zčeřily dvě události. O jednu se zasloužila vůdkyně parlamentní opozice Cipi Livni, která složila poslanecký mandát. Nedávno prohrála primárky své strany Kadima s bývalým ministrem obrany Šaulem Mofazem a vystoupila z ní, protože nechtěla působit pod jeho vedením.

Bývalá ministryně zahraničí Cipi Livni byla výraznou, poctivou a oblíbenou političkou, která v posledních volbách v roce 2009 dovedla Kadimu k vítězství, ale odmítla sestavit vládu za cenu ústupků ultraortodoxním stranám, jak to v Izraeli volební vítězové dělávají. Odešla raději do opozice a vládní koalici s ultraortodoxními židy vytvořil předseda Likudu Binjamin Netanjahu.

Ani s ním pak nešla do vlády kvůli zásadním názorovým rozdílům, přestože o ni Netanjahu velmi stál. V uplynulých třech letech však byla kritizována jako nejslabší vůdkyně opozice v historii, což přispělo k její porážce v primárkách. Její odchod možná Kadimu rozštěpí – spekuluje se, že by Livni mohla založit novou politickou stranu, kam by vstoupila řada členů Kadimy a která by podle průzkumů získala až deset parlamentních křesel.

Druhou nejdiskutovanější událostí v Izraeli jsou předčasné volby, které Netanjahu zřejmě vyhlásí už příští týden. Spíše záminkou než důvodem je neschopnost vládní koalice dohodnout se na novém znění takzvaného Talova zákona, který zprošťuje ultraortodoxní židy povinné vojenské služby a jehož zrušení požaduje armáda, veřejnost i koaliční strana Jisrael Bejtejnu (Izrael, náš domov) ministra zahraničí Avigdora Libermana. Předčasné volby však stále hlasitěji požadovali nový předseda Šaul Kadimy Mofaz a Strana práce s loni zvolenou předsedkyní Šeli Jechimovič, kteří se obávají, že čerstvá popularita by jim nemusela vydržet až do řádných voleb v říjnu 2013.

Netanjahu nic nenamítá, neboť si brzy uvědomil, že největší prospěch z předčasného hlasování bude mít on a jeho Likud. Tento týden se všechny parlamentní strany shodly, že nejvhodnějším termínem by byl začátek září. Zatímco Netanjahu drží smutek za svého otce, známého historika Benciona Netanjahua, který zemřel v pondělí ve věku 102 let, poslanci Likudu předložili zákon o rozpuštění Knesetu. Očekává se, že bude schválen už příští týden a Netanjahu vyhlásí volby na 4. září.

Tento brzký termín se může vymstít Kadimě, která chtěla mít na předvolební kampaň víc času. Naopak poslouží Likudu, který by dnes podle průzkumů získal až 31 křesel, o čtyři víc, než má nyní. Nejvíc voličů – 48% – chce také za premiéra opět Netanjahua. Výrazně by si polepšila Strana práce, která by skončila druhá se 17 mandáty místo současných osmi. Třetí místo by obsadil Libermanův Jisrael Bejtejnu s 13 křesly, tedy víceméně stejným počtem jako nyní (15), a svou stálou voličskou základnu si udržují i ultraortodoxní strany. Mofazova Kadima by získala jen 10 mandátů, skoro třikrát méně, než má dnes (28). Do Knesetu se však pravděpodobně dostanou i nové strany.

Tou hlavní je zbrusu nová strana Ješ Atid, neboli "Existuje budoucnost", kterou založil populární bývalý novinář Jair Lapid, syn zesnulého politika Tommyho Lapida. Chce především hájit zájmy středních tříd, které vloni protestovaly proti sociální nespravedlnosti, a oslovuje především voliče frustrované celou současnou politickou garniturou. Podle průzkumů by mohl získat až 12 mandátů, tedy víc než případná nová strana Cipi Livni. Vznikne zřejmě i nová strana složená z aktivistů loňského sociálního hnutí a další hodlá založit bývalý předseda ultraortodoxního Šasu Arje Deri, který se chce vrátit do politiky poté, co si odpykal dvouletý trest za korupci.

Většinu v Knesetu by podle průzkumů získala pravice, ale realita bude nakonec možná jiná, protože nový předseda Kadimy Šaul Mofaz je na rozdíl od své předchůdkyně Cipi Livni ochoten vstoupit do vlády s Likudem.

Na předčasné volby patrně nejvíc doplatí současný ministr obrany a bývalý předseda Strany práce Ehud Barak. Jeho strana byla pod jeho vedením nějaký čas členem vlády, ale kvůli mnoha výhradám proti její politice nutila Baraka k odchodu. Barak se s ní proto před rokem rozešel, založil vlastní stranu Acmaut, Nezávislost, a na rozdíl od svých spolustraníků v kabinetu zůstal. Nezískal si však skoro žádné příznivce a průzkumy předpovídají, že se Acmaut do Knesetu nedostane. Zlí jazykové ale tvrdí, že jeho kamarád Netanjahu ho do příštího kabinetu stejně nějak dostane, protože ho potřebuje k útoku na íránská jaderná zařízení.

Írán bude i tématem předčasných voleb. Netanjahu si chce vítězství Likudu vyložit jako podporu případného vojenského úderu, s kterým v Izraeli nesouhlasí stále více lidí i politiků. Většina Izraelců nechce ani předčasné volby – 62% je přesvědčeno, že jsou zbytečné a plýtvají penězi daňových poplatníků.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6