Čas od času se stane, že v boji zmizí voják. Říká se jim (anglicky) Missing in action – zkratka MIA. Nezvěstní mohou být z více důvodů: smrt, zranění, zajetí, dezerce. MIA jsou všichni, kdo se, živí či mrtví, nevrátí do vlasti.

Pro úplnost: ti, o nichž je známo, že jsou živí a držení nepřátelskou stranou v zajetí, jsou Prisoners of War – POW.

V roce 1982, během první libanonské války (Operace Mír pro Galileu), se dostalo do kategorie MIA několik izraelských vojáků. Mezi nimi i seržant I. třídy Zachary Baumel, který zmizel během bitvy se Syřany u obce Sultan Yacoub.

Dlužno dodat, že první libanonská válka skončila pro Izrael úspěšně. Podařilo se zničit infrastrukturu teroristů Arafatovy organizace PLO, samotnou organizaci dostat z jižního Libanonu, odkud útočila na Izrael a v neposlední řadě došlo k oslabení syrské armády.

Nicméně Zachary Baumel, rodák z newyorského Brooklynu (*1960 – když mu bylo deset, rodina se přestěhovala do Izraele), zůstal nezvěstný, a to víc než tři desetiletí.

Na tomto místě musíme zdůraznit, že židovská (přesněji izraelská) tradice dostat zemřelé zpět do Země izraelské má dlouhou tradici, která sahá až do starověkého období exodu z Egypta, ba ještě před něj. Dva příklady: když v egyptském exilu zemřel praotec Jákob, byl nabalzamován a dopraven k pohřbu do Hebronu; taktéž Josef, jeho syn: při odchodu z Egypta vzali Izraelci jeho kosti a po návratu do Země izraelské je pohřbili v Sichemu (dnešní Nábulus).

Tato tradice zavazuje: Izrael dělá maximum pro to, aby dostal své zemřelé vojáky zpět do vlasti, zpátky domů. Stalo se to i v případě Zacharyho Baumela, byť úsilí trvalo 37 let. Tentokrát bylo korunováno úspěchem. Ve středu 3. dubna přivezlo letadlo společnosti El Al Zacharyho ostatky. Že jde o ostatky autentické, bylo předtím potvrzeno z jejich vzorku pomocí DNA ve forenzním ústavu Abu Kabir Forensic Institute v Tel Avivu.

Izraelské servery citují vojenské zdroje, které říkají, že v této kauze nešlo o výměnu (ostatků za arabské vězně - LS), ale o výsledek tajné zpravodajské operace s kódovým označením „Hořkosladký song“, přičemž v záležitosti byla zaangažována třetí země. Zprávy říkají, že ve čtvrtek 4. dubna odletěl premiér Netanjahu do Ruska; mimo jiné také proto, aby prezidentu Putinovi poděkoval za angažmá jeho země v této záležitosti. Televize Al Arabiya totiž uvedla, že to bylo Rusko, kdo pomohl najít Zacharyho místo dočasného odpočinku. Loni v září něco podobného v obecné rovině potvrdilo samotné ruské ministerstvo obrany. Objevily se také informace, že onou třetí zemí, přes níž se dostaly Zacharyho ostatky zpátky do Izraele, je Turecko. A své k tomu řekla i teroristická organizace Lidová fronta pro osvobození Palestiny – Všeobecné velitelství, jejíž představitel Anwar Raja tvrdil, že členové fronty vyzvedli ostatky izraelského vojáka na hřbitově u uprchlického tábora Yarmouk u Damašku.

Ať tak či onak, Izraelci v zájmu ochrany zpravodajských zdrojů moudře neuvádějí žádné podrobnosti, neboť mají z libanonské války 1982 ještě další MIA, jejichž těla, případně je samotné, jsou-li naživu, by chtěli dostat domů.

Premiér Netanjahu k tomu řekl: Je to jeden z nejpohnutějších okamžiků mé politické kariéry jako premiéra. Splácíme tím morální dluh padlým vojákům Obranných sil Izraele (IDF) a morální dluh jejich rodinách.

Pohřeb Zacharyho Baumela byl stanoven na čtvrtek 4. dubna 2019 v sedm hodin večer izraelského letního času. Na místě nejposvátnějším: na vojenském hřbitově na Herzlově hoře v Jeruzalémě.

*****

Fotoodkaz I/ Zachary Baumel v uniformě IDF. Klikněte zde.

Fotoodkaz II/ Příslušnice a příslušníci izraelské armády vzdávají na vojenském hřbitově na Herzlově hoře poctu padlým vojákům. Klikněte zde.

Svíce za Zacharyho (Pixabay)

Stejskal.estranky.cz