19.4.2024 | Svátek má Rostislav


IZRAEL: Komise vyšetří zásah na propalestinské flotile

17.6.2010

Izraelská vláda se podvolila mezinárodnímu tlaku a v pondělí oznámila vytvoření komise, která vyšetří zásah na jedné z šesti lodí propalestinských aktivistů usilujících o prolomení blokády pásma Gazy. Izraelští vojáci při něm 31. května zastřelili devět z několika desítek útočníků, kteří je napadli na lodi Mavi Marmara, když ji chtěli eskortovat do Ašdodu ke kontrole nákladu. Hned následující den Rada bezpečnosti OSN schválila požadavek nezávislého vyšetření incidentu.

Na mezinárodní komisi však Izrael nepřistoupil. Prohlásil, že má dostatečně demokratické mechanismy, aby incident objektivně vyšetřil sám, a v tom jej podpořily i Spojené státy. Nezávislou izraelskou komisi povede bývalý soudce Nejvyššího soudu Jakov Tirkel a zasednou v ní experti na mezinárodní a vojenské právo. Ústupkem mezinárodnímu společenství bude účast dvou zahraničních pozorovatelů – severoirského politika a nositele Nobelovy ceny míru Williama Davida Trimblea a bývalého kanadského vojenského generálního prokurátora Kena Watkina. Komise prověří nejen samotný zásah, ale i legálnost blokády pásma Gazy nebo zákonnost obsazení flotily v mezinárodních vodách. Posoudí ale i počínání organizátorů akce a útočníků, kteří jsou podle Izraele napojení na teroristické skupiny. K dispozici je také svědectví tureckého kapitána lodi Mavi Marmara, podle kterého se početná skupina ozbrojenců zmocnila kontroly nad plavidlem a k útoku na vojáky se systematicky chystala. Před komisí budou vypovídat i nejvyšší izraelští představitelé, včetně premiéra Binjamina Netanjahua a ministra obrany Ehuda Baraka, a komise dostane i výsledky samostatného vyšetřování armády.

Bude to vůbec poprvé v dějinách Izraele, kdy v interní komisi země zasednou cizinci, ale Izrael chce vyšetřování dodat větší důvěryhodnost. To však nestačí OSN ani Turecku a palestinské samosprávě, které nadále požadují komisi mezinárodní. V Izraeli má postup vlády i armády jednoznačnou podporu – 72% Izraelců považuje zásah za oprávněný, 92% soudí, že flotilu bylo třeba zastavit a nesmějí proplout ani žádné další, a 73% podporuje blokádu pásma Gazy.

I v této otázce udělal Netanjahu ústupek. Minulý týden blokádu zmírnil a povolil dovoz většího množství položek. Nyní čeká na výsledek mezinárodní debaty o novém mechanismu kontroly plavidel do pásma Gazy. Zrušení námořní blokády se stalo mezinárodní posedlostí – a to přesto, že hraničními přechody z Izraele proudí zhruba 15.000 tun humanitární pomoci týdně, a také bez ohledu na skutečnost, že přístav v Gaze není pro nákladní lodě dost velký a podobná plavidla v něm nikdy nepřistávala ani před blokádou. Je nicméně nepravděpodobné, že by Izrael souhlasil s úplným zrušením blokády nebo s inspekcí lodí mimo izraelské území.

Mezinárodní kontrola lodí by znamenala vítězství především pro teroristický Hamas. To minulý týden zdůraznil i předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás při schůzce s americkým prezidentem Barackem Obamou ve Washingtonu.

Incident s flotilou Hamasu nesmírně pomohl. V neděli Gazu dokonce navštívil generální tajemník Arabské ligy Amr Músá jako vůbec první oficiální návštěva od chvíle, kdy se Hamas před třemi lety Gazy zmocnil ozbrojeným pučem. Hnutí ji hned označilo za první formální arabské uznání své kontroly nad pásmem, zatímco Mahmúd Abbás ji odsoudil jako podrývání palestinské samosprávy, které komplikuje usmíření obou rivalů. O to se Abbás po incidentu s flotilou opět pokusil – a Hamas smíření znovu odmítl. Události posledních dní hnutí posílily a dodaly mu trochu legitimity, o kterou tolik usiluje. Víc než na usmíření s Fatahem mu teď záleží na dosažení dohody, která by umožnila mezinárodní kontrolu lodí mimo izraelské území.

Mahmúd Abbás také bez oficiálního zdůvodnění zrušil komunální volby, které se měly konat 17. července. Podle některých činitelů Fatahu by hlasování nepůsobilo věrohodně, protože k jeho bojkotu Hamasem se připojily i další skupiny a Fatah by kandidoval skoro sám. Hlavním důvodem je však podle kuloárních zdrojů rozhodnutí příliš mnoha kandidátů Fatahu kandidovat jako nezávislí; stejný postup přinesl hnutí porážku už v parlamentních volbách v lednu 2006.

Na diplomatickém poli však Abbás příjemně překvapil – navzdory očekávání nepřerušil kvůli incidentu s flotilou nepřímé mírové rozhovory s Izraelem. Při své návštěvě Washingtonu dokonce vůbec poprvé v historii izraelsko-palestinských vztahů veřejně uznal dosud zpochybňovaný historický nárok Židů na Izrael i na západní Jeruzalém jako izraelské hlavní město, ovšem s tím, že jeho východní část musí být metropolí Palestinců. Poprvé také oficiálně připustil možnost rozmístění zahraničních vojáků na území budoucí Palestiny, kteří by bránili pašování zbraní, a naznačil pružnost i v otázce návratu palestinských uprchlíků.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6