Podle gregoriánského kalendáře připadlo na tuto sobotu (14/5) 68. výročí vzniku Státu Izrael. Napsat k této příležitosti můžeme bezpočet slov – a pořád to nebude dost. Proč?

Protože Izrael – to jsou dějiny naší civilizace, bezedná inspirace, unikátní zázrak. Důkaz pravdivosti Bible. A také odpověď nekonečnému počtu jeho nepřátel.

Vznik Izraele je odpovědí starověké římské vrchnosti, která se snažila zlikvidovat dávné pouto mezi judským (židovským) národem a jeho pravlastí s hlavním městem Jeruzalémem. Je odpovědí všem křesťanům – katolíkům, protestantům, ortodoxním a ostatním, kteří kdy v antižidovské zaslepenosti zapomněli na zásadní větu apoštola Pavla z epištoly adresované římskému společenství věřících: Zdaliž Bůh zavrhl svůj lid? Nikoli.

Nebyl zavržen a křesťané jsou vůči lidu Izraele povinováni úctou. Nejen z hlediska obecně lidského, ale proto, že chovají-li úctu k Bohu, nemohou nechovat elementární úctu k národu, který si Bůh vyvolil, uzavřel s ním Smlouvu a dal mu svůj Zákon. Nelze milovat Boha a současně nenávidět lid Izraele (řeč je o celku, nikoli o jednotlivcích). V dějinách křesťanských církví (denominací) tomu tak často bylo – a je to jedna z tragédií, která vrhá na církve (nikoli Církev) temný stín.

Vznik Izraele je odpovědí na antisemitismus ve všech jeho podobách, z nichž tou nejbestiálnější byl holocaust.

Shodou okolností se 14. května 2016 konal ve Stockholmu finále písničkové soutěže Eurovision Song Contest. V souvislosti s tématem tohoto článku – výročím vzniku moderní židovské republiky – bych chtěl připomenout ročník 1983 konaný v Mnichově. Tehdy, půl století po tom, co se v Německu chopili moci nacisté v čele s Hitlerem, vystoupila v Rudi-Sedlmayer-Halle legendární izraelská superstar Ofra Haza a každý, kdo její soutěžní příspěvek poslouchal pozorně, zaznamenal slova s jasným poselstvím:

...ani od chai, chai, chai, am Jisrael chai (jsem stále naživu, národ Izraele žije).

Ano, padesát let po vstupu zrůdného systému do evropské politiky, což vyvrcholilo pokusem o vyvraždění lidu Izraele všude tam, kam dosáhla ďábelská chapadla německého nacionálního socialismu, vystupuje v německém městě jedna z příslušnic tohoto národa a říká všem, celému světu: Já žiju, můj národ žije. V eurovizní soutěži skončila tenkrát na druhém místě.

Čtrnáctého května 1948 dostali nepřátelé židovského národa, kteří proti němu tak či onak vystupovali, vedli „svůj boj“, pronásledovali ho, snažili se ho vymazat ze společenství národů a způsobili mu nepopsatelné utrpení, jasnou odpověď: lid Izraele zvítězil. A zvítězil i poté, co se jeho úhlavní nepřátelé v regionu, Arabové, pokusili hned v zárodku vojensky zlikvidovat jeho nově zrozený stát.

Ilustrační foto. /Zdroj: Courant.com.

Osobní slovo závěrem. Věnuji velkou část svého času izraelskému sportu. Každý úspěch, každé vítězství Izraelců na mezinárodním poli má nejen sportovní hodnotu, ale také hodnotu přidanou. Je novou a novou odpovědí a novým a novým připomenutím všem, kdo usilovali o to, aby neexistoval nejen Izrael jako stát, ale ani židovský národ, který by v tom státě žil, že ďábelské plány těchto zrůd byly navzdory gigantickým obětem na židovské straně jednou provždy poraženy.

Tak jako kdysi ve starověku, v biblickém příběhu půvabné Ester: na šibenici neskončil Žid Mardocheus, ačkoli pro něj byla původně postavena,nýbrž Aman, plánující v perské říši to, co dnes známe pod oním úděsným názvem holocaust.

Am Jisrael chai. Všechno nejlepší!

**********

Izraelská superstar Ofra Haza (1957-2000) /Zdroj: Pinterest.

Okamžik, který změnil dějiny a přepsal mapu Blízkého východu. Tel Aviv, 14. 5. 1948. David Ben Gurion, první premiér nového státu, vyhlašuje nezávislost Izraele. Po dvou tisících letech jsou Židé opět pány ve své vlasti, Zemi izraelské. /Zdroj: Slideshare.net.

Oslavám nezávislosti předchází i každoročně Jom Hazikaron, den vzpomínek na všechny, kdo položili životy za svobodu a nezávislost Izraele./Zdroj. Jccstl.com.

Návrat hrdinů. Letos v červenci tomu bude čtyřicet let, co Izrael provedl unikátní vojenskou operaci, při níž zachránil rukojmí v Ugandě, kam byli uneseni během letu z Tel Avivu do Paříže. Odvrácenou stranou toho jedinečného příběhu je smrt velitele záchranné jednotky podplukovníka Jonathana Netanjahua, bratra současného izraelského premiéra Benjamina N. /Zdroj: Britannica.com.

Lee Korzitsová, jedna z nejúspěšnějších izraelských sportovkyň. Čtyřnásobná mistryně světa ve windsurfingu. /Zdroj: Times of Israel.

Izrael, obklopen nepřáteli, byl zrozen ve vnuceném boji. V Deklaraci nezávislosti nabídl arabským sousedům mír, odpovědí byla válka. Spoléhat v tomto zápase o vlastní existenci musel především sám na sebe - a také na tento skvělý stroj, tank Merkava. /Zdroj: Wikipedia.

Vyjmenovat všechny nelze. A tak alespoň dvě nesmrtelné legendy: generálové Moše Dajan (vlevo) a Ariel Šaron. /Zdroj: The Times.

Koláž Menora a Davidova hvězda. Dva symboly, k nimž patří ještě jméno: IZRAEL. /Foto: Autor blogu.

Sutor blogu s tehdejším izraelským velvyslancem v Praze Yaakovem Levym (vpravo). /Zdroj: Archiv autora.

Stejskal.estranky.cz