28.7.2016 | Svátek má Viktor






INTERVIEW: Dušan D. Fabian

25.6.2008 0:05

Dušan Duke Fabian 2TOPlistPokecat s Dukem, jak se přezdívá tomuto stále úspěšnějšímu slovenskému autorovi, byla radost. Jako dva zapřísáhlí fanoušci fantastiky a metalu jsme kromě rozmluvy o jeho vlastním díle zvládli vyřešit několik zapeklitých literárně – vědeckých problémů, zatřást Hollywoodem, pobláznit naši autorskou scénu a nastolit světový mír, jak se čtenář dále dozví. Pokud si tedy pisatel těchto řádků bohapustě nevymýšlí…

Začněme od začátku… V rozhovorech říkáš, že jsi začal psát, abys rozvinul své oblíbené příběhy...

Ano, vážně jsem “rozšiřoval”. Bulyčova, Arthura, Howarda a jiné…

... ale nebyly za tím taky náhodou nějaké pekelné síly, nebo rána do hlavy? Spisovatelům se často dějí podivné věci :-)

Mám takovou příhodu z dětství. Otec mě vzal na fotbal. Jako šestiletého mě to pobíhání v dresech brzy přestalo bavit a začal jsem lozit po zábradlí pod tribunou. Spadl jsem rovnou na hlavu a zašívali mi ji až v nemocnici. Dodnes mám odloženou lékařskou zprávu, ve které je napsáno: „Zranil se během fotbalového zápasu“. Už tam chybí akorát výsledek utkání. Možná odtud smysl pro humor a absurditu :-)

Dušan Duke Fabian 1Něco ruplo a malý Dušan si řekl, že zaplaví svět svou zvrhlou imaginací :-)

Raději to tímto směrem nebudu domýšlet… Ale napadl mě zajímavý obraz - pokoj v psychiatrické léčebně a na postelích (ve svěracích kazajkách, samozřejmě) – Fabian, Červenák, Kulhánek, Pavlovský… No, možná jsem se mohl uvést i ve skromnější společnosti :-)

Myslím, že taková psychiatrická léčebna by se brzy stala poutním místem československých fandů :-) Takže jsi od raného mládí četl hlavně sci-fi a fantasy?

V podstatě ano. Kromě toho ještě nějaké detektivky a westerny. Byla to všechno prostě literatura pro mládež… Spolužáci na základce to četli skoro všichni.

Takže když jsi se rozhodoval, co psát (jak jsi postupně přecházel na čím dál vlastnější tvorbu), fantastika byla jasná volba... žádné “Viewegh úmysly”, hm :-)

Jasně. Dodnes si vlastně neumím představit, že bych psal něco jiného. Pro mě je fantastika synonymem slova beletrie. Když přemýšlím o knihách, přemýšlím o fantastice. Nic proti mainstreamu…ale… je nudný.

Ovšem dnes se spousta autorů v rámci fantastiky oprošťuje od klasických schémat a přiklání se k naší realitě. Zdá se mi to být až trendem v naší středoevropské kotlině. Ostatně ty se ho vlastně také účastníš...

Účastním. Ale je to přirozený vývoj. A myslím, že to nemá nic s trendem. Spíš to jde ruku v ruce se stárnutím mojí generace.

Nemyslím si, že to má co dělat s generacemi nebo věkem, spousta autorů na klasické fantasy začne a taky o 60 let později skončí…

Ok, asi bych to neměl generalizovat. Každopádně u mě přechod od klasické fantasy k realitou říznuté fantastice souvisel s dospíváním.

Na tom taky něco je, ale z mysli mi nejdou důstojní páni z Oxfordu :-)

Jasan. Tolkien tímto směrem nedospěl. Proto jsem uznal tvůj argument. Je to spíš taková “nová linie”. A ani ona vlastně není nová. Když si vzpomeneš na Poa, Lovecrafta a Kinga, možná zjistíme, že tu byla vždycky. Ale je pravda, že před deseti lety měla klasická forma fantasy navrch. Asi se přesytili čtenáři.

Pestis Draconium Dušan D. FabianPravda. Na druhou stranu jsi vyjmenoval tři představitele žánru hororu a ten, jak říká filmovědná poučka, funguje na krizovém střetnutí naší reality s něčím nereálným už z principu. Námi rozebíraný "trend" ve fantastice mi přijde jako něco lehce odlišného. Typickým příkladem toho, co mám na mysli, je Gaiman. Anebo Renčín, abychom zůstali doma. V té akčnější poloze pak Lukjaněnko nebo Fabian :-)

Ano, chápeme se. S tím, že Fabian a Gaiman se nikdy netajili svou úctou k Lovecraftovi a Kingovi :-)

A kruh se uzavírá :-)

Nakonec mi z toho vychází tohle – určitá skupina dnešních spisovatelů byla odchovaná na stejné literatuře, měla podobné osobní zkušenosti během dospívání a byla fascinována podobnými informacemi, které doba přinesla. A vzniklo to, co jsi nazval (teď už neprotestuji) trendem.

Ostatně, podle teorie, kterou pokládám za poměrně hodnověrnou, čerpají všichni tvůrci z jednoho určitého místa/univerza. Proto se v určitých časech a oblastech scházejí určité leitmotivy… sice to trochu zavání mystikou…

Já jsem byl podobností svého debutu a Noční hlídky šokovaný, protože vznikly úplně nezávisle. A když jsem se nedávno od vydavatele dozvěděl o románu jisté polské autorky (Aleksandra Janusz, pozn. z vyšších sfér), ve kterém vystupují elementálové a rockeři, téměř jsem oněměl. Pomalu jsem ochotný s tebou souhlasit

Invocatio Elementalium Dušan D. FabianPodívejme se na zoubek ještě jednomu (a zase to řeknu) trendu, kterým je v poslední době bohužel značně zkomerčnělý pojem slovanské fantasy... cítíš to jako hnutí a cítíš se být jeho součástí?

Okrajově bych možná zapadl, ale spíš jsem mimo. Používám slovanské mýty ve stejné míře jako jiné. Mytologický systém mého světa je univerzální. Asi se v tom odráží to, že jsem dost cestoval po Evropě a určitou dobu žil ve Skandinávii. Mám úctu k různým kulturám a také ve svojí tvorbě je kladu na stejnou úroveň. Mytologie světa elementálů má být fůzí mýtů. Z plošného i časového hlediska.

To hnutí ale muselo přijít. Však to byla díra na trhu

Já bych v tom hnutí viděl takové dva hlavní proudy. Prvním je právě využívání domácích mýtů a domácí kultury, tak vznikly Červenákovy romány z poslední doby. Pak je tu takový všeobecnější trend slovanských autorů používat domácí reálie, najednou se příběhy odehrávají v Praze, Moskvě, Košicích a jejich hrdiny můžeme málem potkat na ulici...

Mluvil jsem tedy o první vlně. K druhé mě tím pádem samozřejmě můžeš zařadit. Ale připomenu, že jde o novinku jen v našich končinách. Anglofoni píší pořád o domácím prostředí… Přeneseně vlastně i Tolkien… Muselo to teda přijít i sem. Otázka je, proč ne dřív? Vždy jsem uvažoval nad tím, proč s tím nepřišli autoři fantastiky v osmdesátých a devadesátých letech. Dozrál na to čtenář až teď?

Řekl bych, že kvůli fascinaci Západem. Za železnou oponou bylo všechno krásné, včetně literárních hrdinů…

Asi jo. Byli jsme trochu zakřiknutí… A hrdinové socialistické práce nám začínají připadat vtipní až teď (narážka na nového Indyho). Ale abychom nikomu nekřivdili – bratři Strugačtí psali o ruském prostředí už dávno. Mám ale pocit, že byli v menšině.

Posuňme se dál. Muzika a psaní... jsou tvé příběhy v nějakém plánu metalové?

Myslím, že z těch textů je cítit, že jsem při psaní neposlouchal Celine Dion :-) I mnohá témata (např. teologická, mytologická), o která jsem se otřel, se do značné míry překrývají s metalovou lyrikou. Na druhou stranu se ale ten metal nesnažím do textu tlačit nějak násilně. Sem tam nějaký odkaz, to úplně stačí. Pro nemetalistu by podobné věci mohly v nadmíře působit rušivě. A já píšu pro čtenáře fantastiky, ne jen pro metalisty :-)

A neuvažuješ, že napíšeš nějakou opravdu "metalovou povídku"?

Uvažuji o tom dost často. Nejblíže k realizaci něčeho podobného jsem byl v povídce Tři černé úterky (česky vyšlo ve Wales - Fantázia...to nejlepší, pozn. aut.), tam hrála hudba zatím nejsilnější úlohu. Ale nebyla to vysloveně metalová povídka. Ono to musí vyplynout přirozeně. Pro mě je vždy prvořadý příběh. A když do něj něco organicky nepasuje, musí to ven.

Možná, když nejdřív vytvoříš dlouhovlasého hrdinu s kytarou, tak se příběh nebude moct vykrucovat :-)

Pestis Draconum jsi už četl? Jeden takový tam je.

Bohužel ne, ale ukázka mě dost zaujala. Vypadá to takové přímější a akčnější než Invocatio…

Ano, to je.

Takže... ti šťastnější z nás už PD přečetli... na co se můžou těšit dál?

Teď například nic nepíšu, protože nemám v poznámkách nic, co bych považoval za dostatečně silné na to, aby stálo za to se do toho pustit. Rámcově mám ale samozřejmě jisté věci naplánované. Konkrétně dva projekty. Prvním je sbírka povídek – souhrn všech vydaných i nevydaných textů o astrálních bytostech, doplněný o několik starších hororových věcí.To je ale vzdálenější budoucnost. Důvody – něco se musí přepsat, někde se musí počkat, až vyprší nějaká práva a v neposlední řadě si chci od elementálů na chvíli oddechnout.

Takže se můžeme těšit na něco z jiného soudku…

Ano – v mezičase to bude splatter-fantasy román s hrdinou, který se objevil v poslední Pevnosti (6/2008, pozn. aut.). Marvin the zombie :-)

Román s Marvinem! Ale :-) Že by konečně zase tekla krev a střeva? :-)

Mám na to chuť, tak už jen věřím, že se dokážu k takovému odlehčenému textu vrátit se stejnou přirozeností jako před lety. Už mám prostředí, kopu nápadů a postav, chybí jen silný leitmotiv, který mě přinutí si k tomu jeden víkend sednout a nevstat, dokud to nebude hotové.

A kam by to mělo směřovat? Spíš k čisté vyvražďovačce, nebo něčemu špionážnímu?

Určitě to už nebude JEN o krvi a střevech.

Bude zombií milostná zápletka? :-)

Hmm… bůh ví... S tou postavou se každopádně dá skvěle hrát.

Vraťme se k tvým postavám (a že jsme skončili u Marvina, jsem vážně zvědavý, co se dozvím :-) ). Promítáš se nějak do svých postav? Dá se nějaká označit přímo za alterego..?

Každá z postav má něco ze svého autora :-) Dokonce i Marvin. Když jsem ho vymýšlel, představoval jsem si sám sebe – jaký bych asi byl? Jak bych reagoval… těsně po své smrti. Nasraně? Určitě. Sobecky? Možná i to… Alterego mám také. Respektive, asi nejblíže má k němu postava Braňa Hrdiny, která se mihla v Invocatiu, Pestis, Třech černých útercích a určitě s ní počítám i do budoucnosti… Ale uvedu na pravou míru jisté odlišnosti – už nenosím dlouhé vlasy (věk nedovolí) a moje přítelkyně je z masa a kostí :-)

Ještě k tvým úspěchům, už jsi prorazil i do Polska, na to většina našich autorů čeká dost dlouho, musí to být super pocit :-)

Hm, to tedy je :-) Ale se vší skromností – jsem rád, že se dokážu udržet v silné české konkurenci…

Já si myslím, že máš v české konkurenci více než dobře našlápnuto:)

Dík :-)

Já také, za rozhovor.

David P. Stefanovič














Přijďte si popovídat na nový Sarden
Denně několik článků s obrázky, které zde nenajdete. Denně mnohem více možností a zábavy. Denně diskuze s přáteli i oponenty. Denně možnost dám najevo redaktorům a ostatním čtenářům, které texty stojí za to číst... více...

Členství vás nic nestojí, naopak můžete něco získat. Čtěte více...