Reklama je všude. Díky ní si můžeme zdarma na internetu leccos číst. Třeba Neviditelného psa. Vyvážená symbióza je přínosem. Bez pořádného článku by reklamy vedle něj vůbec nikdo nehledal, neotevřel a neviděl. Naopak - bez reklamy by zase články sotva kdo mohl na www zveřejňovat.

Tvůrci reklamy jsou samozřejmě různí, inteligentní a méně inteligentní. Kam asi patří ten, kdo vpravo vedle článků Neviditelného psa dal problikávací reklamu na jakousi kuchařku? Už tam bliká nejméně druhý den…

Většinou dokážu problikávací reklamy v počítači nějak vypnut, zde je technicky tak dokonale provedeno, že jsem neuspěl.

Vtíravá reklama se mi vtlouká do hlavy a vkrádá do podvědomí. Má ale paradoxní (z pohledu svého účelu) efekt: začnu ji nesnášet a nenávidět, protože mne stále ruší při čtení. To, co inzeruje, tedy přeneseně nenávidím také. Možná si to tvůrce reklamy neuvědomuje, možná má jiné statistiky, nevím. Ale já si určitě onu kuchařku koupit nepůjdu, její obraz se mi spojil s negativní emocí.

Druhý efekt: když nechci už po tisící vidět bliknout onu reklamu, v zoufalství zavírám Neviditelného psa. Ale – jak se trefně říká "s vaničkou vylili i dítě" – to není to pravé řešení.

Lze také zkopírovat text článku Ctrl+C, přenést si ho do Wordu a tam ho číst – sice zaručené, ale trochu neobratné a pomalé.

Nebo stačí vzít kus kartonu a zakrýt pravou třetinu obrazovky. Máte-li tenký monitor a kolíček na prádlo, stačí i kus obyčejného papíru.

Poslední možnost jsem použil a doporučuji. Ejhle, jak snadno lze zvítězit nad tvůrcem reklam! Stačí kus kartonu.

Nicméně - stojí asi za to požádat tvůrce reklam, aby zvážili urputnost svého reklamního počínání a nenutili nás stínit si část obrazovky kartonem. Což tímto činím. Přidáte se?