Na internetu byl zveřejněn pirátský překlad románu Milana Kundery L'Identité. V jiných médiích se objevily zvěsti, že se jedná o „kvalitní překlad“ a v diskusích na internetu převažuje názor, že se jedná o něco jako pozitivní počin v české kultuře. Zásadně nesouhlasím.

Rozpor: Má skutečně smysl „v zájmu kultury“ vztekle pohrdat vůlí, lidskými i literárními názory, právy nějakého autora a zároveň obsedantně hltat jeho dílo v ilegálním a notabene jazykově vysloveně kanálním překladu, navíc pravděpodobně pořízeném z překladu? Není to lež do vlastní kapsy?

Snad budete mít tu trpělivost. Byl jsem požádán dát si tu práci - dovolím si kritiku. Jakkoli jde o věcné záležitosti, nikoli o finesy, kterými by snad text ještě vyšperkoval pan Kundera: Podívejme se nyní na „kvalitu“ nedávno v blogu zveřejněného překladu románu. Podrobme rozboru první kapitolu. Využijme pro větší přehlednost možností grafické úpravy. Budu se držet originálního francouzského textu, zveřejněného nakladatelstvím Gallimard v roce 1997. Pro krátkost budu černě psát překlad tak, jak bych si jej podle Kunderova francouzského textu představoval, k němu menší zelenou kurzívkou poznámky k rozdílům, malým modrým písmem pak za každou větou s chybami uvedu celé znění překladu C.D.B. a červeně v něm vyznačím jasné překladatelské chyby.

Hotel v malém městě (CDB: „městečku“, věcně správně, slovo ale vylučuje přenesenou souvislost s pojmem „maloměsto“, proto bych je z významových důvodů nezvolil a „otrocky“ se držel - nemám-li přístup k zpětné vazbě od autora - originálu.) na normandském pobřeží, které náhodou našli (CDB: „si našli“) v průvodci. („bord de la mer normande“ - „normandském pobřeží“, nikoli „pobřeží Normandie“). Hotel v městečku na pobřeží Normandie, které si náhodou našli v průvodci. Chantal dorazila v pátek večer, aby tam strávila („pour y passer“ - „aby“, nikoli „a“) osamělou noc („nuit solitaire“ - osamnělá noc, nikoli „noc sama“) bez Jeana-Marca, který se k ní měl přípojit nazítří („le lendemain“ – „nazítří“, nikoli „v sobotu“) k poledni. Chantal tam dorazila v pátek večer a strávila noc sama bez Jean-Marca, který za ní měl přijet v sobotu kolem poledního. Nechala v pokoji („chambre“ - „pokoj“ nikoli „místnost“[fr: la pièce]) malou tašku (CDB: „cestovní“, v originálu není), šla ven a po krátké procházce neznámými ulicemi se vrátila do hotelové restaurace. Nechala v místnosti malou cestovní tašku, šla ven a po krátké procházce neznámými ulicemi se vrátila do hotelové restaurace. V půl osmé („Sept heures et demie“ - půl osmé, nikoli „sedm třicet“) byl sál (CDB: „sál“ chybí; prázdná tedy ne restaurace, ale sál) ještě prázdný. V sedm třicet byla ! ještě prázdná. Usadila se ke stolu, než („en attendant que“ - „než“) si jí někdo všimne. Usadila se u stolu a čekala, až si jí někdo všimne. Na opačné straně („De l'autre côté“ - „na opačné straně“, nikoli „Na vzdáleném konci místnosti“), před („près de“ - „před“, nikoli „v blízkosti“) dveřmi do kuchyně, byly v plném hovoru („en pleine discussion“ - v plném hovoru, nikoli „zabrány do hovoru“) dvě servírky. Na vzdáleném konci místnosti, v blízkosti dveří do kuchyně, byly zabrány do hovoru dvě servírky. Nesnášela („détestant“- „nesnášejíc“ - nikoli „velice nerada“) zvyšovat (v originálu infinitiv!) hlas, Chantal vstala, přešla sál a zastavila se před nimi; ale („mais“ - „ale“, „byly však“ působí archaicky) byly příliš zaujaty svým tématem: „Říkám ti („dire - „říkat“), (v originálu žádné „že“) je to už deset let. Jelikož velice nerada zvyšovala hlas, Chantal vstala, přešla místnost a zastavila se u nich; byly však příliš zaujaty svým tématem: "Povídám ti, že už je to deset let. Znám je („Já je znám“ je nečeské, v originálu ostatně žádný důraz typu „moi, je...“ není). Já je znám. Je to hrozné. A žádná („aucune“ - „žádná“!, nikoli „a nikde ani“) stopa. A nikde ani stopa. Žádná („aucune“ - „žádná“!, nikoli „ani jediná“, to by bylo „pas une“:). Ani jediná. Mluvili o tom v televizi“ („On en a parlé..“ - „mluvili o tom..“, nikoli „Bylo to..“). Bylo to v televizi. Druhá (CDB: „Druhá servírka“): „Co se mu (CDB: „jenom“) mohlo stát? "Co se mu jenom mohlo stát?" - To si nedokáže nikdo ani představit (špatný slovosled značně mění expresivní význam!). "Nikdo si to ani nedokáže představit. A to je to, co je strašné (v originálu ani stopa po „na tom“ ). A to je na tom to strašné." Vražda? Prohledali celé okolí („tous les environs“ - „celé okolí“ nikoli „to všude“). "Prohledali to všude." Únos? Ale kdo? („Mais qui?“, nikoli „..kdo by to dělal“). "Ale kdo by to dělal? A proč? Nebyl to nikdo ani bohatý ani důležitý (ba, v originálu opravdu žádný „boháč.. :). Nebyl to žádný boháč, ani nikdo důležitý. Ukazovali je v televizi. Jeho děti, jeho (opakování přivlastňování je zde expresivně důležité, jde o přímou řeč) ženu. Jeho děti, ! ženu. Taková beznaděj. („désespoir“ - „beznaděj“ nikoli „(Je to) zoufalé“...ano, je to zoufalé, ten CDB překlad). Je to zoufalé. Chápeš to? („tu te rends compte“ - „představ si to“, jako otázka má patrně spíše ekvivalent v českém ustáleném spojení: „Dovedeš si to představit?“ nebo dokonce: „Chápeš to?“ ) Uvědomuješ si to?

Pak si všimla Chantal: „Znáte ten pořad v televizi o zmizelých lidech („gens disparus“ - „zmizelých lidech“, nikoli: „lidech, kteří zmizeli“) Ztracen z dohledu („Perdu de vue“ - „ztracen z dohledu“ - zcela jasné z kontextu následujícího odstavce! (vědět tak CDB, že „surveiller“ znamená „dohlížet“...) Ostatně, titul pořadu má i vztah k tématu románu L'Ignorance... Zřejmě by v televizi měli zavést i pořad „Ztracen v překladu“) se to jmenuje (nikoli „jmenuje se to...“).“ "Znáte ten program v televizi o lidech, kteří zmizeli? Jmenuje se Sešli z očí."

„Ano“, řekla Chantal.

„Možná jste viděla, co se stalo rodině Bourdieu. Jsou odtud.“

„Ano, je to hrozné“, řekla Chantal, nevěděla jak odvést („détourner“ - odvést, nikoli „obrátit“) hovor od tragédie k všední otázce jídla. („question de repas“ - „otázka jídla“, nikoli „téma, jakým bylo jídlo“) ...řekla Chantal a nevěděla, jak obrátit hovor o tragédii k všednímu tématu, jakým bylo jídlo.

„Chcete večeřet“ (v originálu žádné „asi (večeřet)“), řekla konečně („enfin“ - „konečně“, nikoli „nakonec“) druhá servírka. "Chcete asi večeřet," řekla nakonec druhá servírka.

„Ano“.

„Zavolám vrchního, (v originálu žádné dělení věty) jděte se posadit.“ "Zavolám vrchního. Jděte se posadit."

Její kolegyně ještě dodala: „Představte si, (v originálu žádné „že“) někdo, koho milujete, zmizí a vy se nikdy nedozvíte, co se mu stalo! "Představte si, že někdo, koho milujete, zmizí, a vy se nikdy nedozvíte, co se s ním stalo! To je k zbláznění!

Chantal se vrátila ke svému stolu; vrchní přišel za pět minut; objednala si studené jídlo, velmi prosté; nerada jí sama; ach, to, co nesnáší („ce qu'elle déteste cela“ - „to, co nesnáší“, nikoli „jak jen nesnáší“), jíst sama! ...objednala si studené jídlo, velmi prosté, nerada jí sama, ach, jak jen nesnáší jíst sama!

Krájela šunku na talíři a nedokázala zastavit myšlenky vypravené na cestu servírkami. („mises en chemin par les serveuses“ - jaká poetika!, proč ji ničit plochým posunem významu: „běh myšlenek, který spustily servírky“) Krájela šunku na talíři a nedokázala zastavit běh myšlenek, který spustily servírky : v tom světě („dans ce monde“ - „v tom světě“, nikoli „ve světě“), kde každý náš krok („pas“ - „krok“, nikoli „pohyb“) je kontrolován („contrôlé“ - „kontrolován“, nikoli „monitorován“) a zaznamenáván, kde na nás v obchodních domech dohlíží („surveillent“ - „dohlíží (na)“, nikoli „sledují“) kamery, kde lidé bez přestání zavaďují jeden o druhého („frôler“ - „zavadit“, nikoli: „(do sebe neustále navzájem) strkají“), kde se člověk nemůže dokonce ani milovat, aniž by byl zítra („lendemain“ - „zítra“, nikoli: „druhý den“) dotazován („interrogé“ - „dotazován“, pasiv!) výzkumníky a průzkumníky („sondeur“ - „průzkumník“, vzhledem k předcházejícímu slovu spíše, než: „lidé provádějící průzkum veřejného mínění“) ve ! světě, kde každý náš pohyb je monitorován a zaznamenáván, kde nás v obchodních domech sledují kamery, kde do sebe lidé neustále navzájem strkají, kde se člověk nemůže dokonce ani milovat, aniž by se ho druhý den dotazovali výzkumníci a lidé provádějící průzkum veřejného mínění („Kde se milujete?“ „Kolikrát týdně?“ „S nebo bez prezervativu?“ („préservatif“ - „prezervativ“, nikoli!: „kondom“) "S kondomem nebo bez?" ), jak je možné, že, někdo unikne (présent!) dohledu a ztratí se (présent!), aniž zanechá stopy („sans laisser des traces“ - „aniž zanechá stopy“, nikoli: „(ztratil) se beze stopy“)? jak je možné, aby někdo unikl dohledu a ztratil se beze stopy? Ano (žádné „ano, ovšemže“), zná dobře ten pořad („cette émission“ - „ten pořad“, nikoli: „onen program“) s tím názvem, který jí nahání hrůzu, Ztracen z dohledu, jediný pořad, který ji odzbrojuje svou opravdovostí, svým smutkem, jakoby jakýsi zásah odjinud (nikoli „odněkud odjinud“, neurčitost zajistí překlad „une (intervention)“ jako: „jakýsi (zásah)“) donutil televizi upustit od („rénoncer à“ - „upustit od“, nikoli: „vzdát se“) vší nicotnosti („frivolité“ - spíše „nicotnost“, než „povrchnost“); vážným tónem vyzývá moderátor diváky, aby poskytli svědectví („un témoignage“ - „svědectví“, nikoli: „všechny důkazy“), které by mohlo pomoci vypátrat („découvrir“ - vypátrat, nikoli: „nalézt“) zmizelého („disparu“ - „zmizelého“, nikoli: „pohřešovanou osobu“. To tak maximálně Cdb. je nyní „pohřešovaná osoba“). Ano, ovšemže zná onen program s tím názvem, který jí nahání hrůzu, Sešli z očí, jediný program, který ji odzbrojuje svou opravdovostí, svým smutkem, jako kdyby zásah odněkud odjinud donutil televizi vzdát se veškeré své povrchnosti; moderátor vážným tónem vyzývá diváky, aby poskytli všechny důkazy, které by mohly pomoci nalézt pohřešovanou osobu. Na konci pořadu ukazují jednu za druhou fotky („photos“ - „fotky“, nikoli: „obrázky“) všech (CDB: „všech lidí“) „ztracených z dohledu“, (žádné „a“) o nichž se mluvilo v předchozích pořadech (CDB: „předchozích dílech“); někteří jsou nezvěstní až jedenáct let („quelques-uns sont introuvables depuis onze ans déjà.“ - „někteří jsou nezvěstní až jedenáct let.“, nikoli: „některé nemohli nalézt až jedenáct let.“). Na konci programu ukazují jeden po druhém obrázky všech lidí, kteří Sešli z očí a o nichž se mluvilo v předchozích dílech; některé nemohli nalézt až jedenáct let.

Představuje si jednoho dne takto ztratit (v originálu infinitiv!) Jeana-Marca. Představuje si, že jednoho dne takto ztratí Jean-Marca. Zůstat v nevědění („dans l'ignorance“ - „v nevěděni“ sic! [Nevědění : správný český titul posledního Kunderova románu L'Ignorance!! - nikoli „Nevědomost“, jak do zblbnutí omílají média.], nikoli tedy: „že se nikdy nic nedoví“), být odkázána vše si představit („être réduite à tout imaginer“ - „být odkázána vše si představit“, nikoli tedy příšerné: „a že jí nezbYde(,)než si představovat naprosto všechno a úplně cokoliv“, zde CDB opravdu v říši fantasmagorie – 17 slov místo 8). Že se nikdy nic nedoví, a že jí nezbyde než si představovat naprosto všechno a úplně cokoliv. Ani by nemohla spáchat sebevraždu („se suicider“ - „spáchat sebevraždu“, nikoli „zabít se“), neboť sebevražda by byla zrada (nikoli: „zradou“), odmítnutí (nikoli: „odmítnutím“) čekat, ztráta (nikoli: „ztrátou“) trpělivosti. Dokonce by se ani nemohla zabít, neboť sebevražda by byla zradou, odmítnutím čekat, ztrátou trpělivosti. Byla by odsouzena (originál: žádné „k tomu“) žít až do konce svých dnů („jusqu'à la fin de ses jours“ - „až do konce svých dnů, nikoli: „až do konce svého života“) v nepřetržité („ininterrompue“ - „nepřetržité“, nikoli: „ustavičné“) hrůze. Byla by odsouzena k tomu žít až do konce života v ustavičné hrůze.

Uff.... Spočítejte si to sami. Ačkoli některé z mnou označených chyb mohou vyvolat spory, mám za to, že překlad, ve kterém se vyskytuje více chyb, než je počet vět v textu, není „kvalitní“. Psychoanalytici pro to mají pojem „anální“, Češi „sračka“. Některé z chyb svědčí o vyslovené drzosti autora směrem k původnímu textu. A to jsme prošli pouze jednu kapitolu. Chce snad čtenář podobným způsobem pokračovat i ve zbývajících padesáti? Je lepší číst dobrou knihu, nebo paskvil? Dobrých knih je přece tolik. Stačíte je za život vůbec přečíst? Proč zrovna číst v češtině „Kunderu“, když (zatím) sám nechce? Obvinění z kde čeho, ale víte, co to dá práce mít pocit, že dílo je dokončeno, kolik času ho stála nucená emigrace?

Román je umění. Každé slovo je jako některý z tvarů na plátně obrazu. Představte si Monu Lisu přemalovanou s jiným úsměvem, místo bohatého poprsí ověšenou odznaky bohatství, místo všezasahujícího dohledu jejích očí, sešlou. Nebo „...nezbyde než si představovat naprosto všechno a úplně cokoliv“? 1984.

Ano, díla Milana Kundery v českém prostoru jaksi chybí. Sám jsem si před dvěma lety ze studijních důvodů pořídil hned několik různých překladů jeho románu L'Ignorance. Chtěl jsem si z M.K. trochu vystřelit. Hledal jsem francouzštinu, styl a umění věrnosti. Něco o nich dnes vím. Nikdy jsem ale neměl v úmyslu překlad zveřejnit bez autorizace, jak mě nedávno ředitel Dilie v televizi* obvinil, dokonce, že jsem tak učinil na internetu. Lže. Ale to je v bohorovnosti politiky běžné.

Nepolapitelnost C.D.B. „Pohřešovaná osoba.“ „Nikde ani stopa.“ Bohorovnost C.D.B. Mimo zákon, mimo slušnost, mimo cokoliv. Mimo.

Ve stylu překladu přeložme tajemné C.D.B. na B.L.B.

Ředitel Dilie to má s námi těžké, lidsky se mu vlastně nedivím. Žádný zákon, byť sebedrakoničtější neřekne člověku, co si počít. Je zmaten. Ale, místo omílání nicotných lží v televizi a blazeovaného blekotání o „exkluzivitě“ zastupování práv autorů, by měl vědět co dělá: Podle záznamu whois** patří stránky „bloogru“ společnosti Google. Jsou přímé, právní i diplomatické prostředky. Patrně tam stačí zavolat. Google je velká firma, je v tom v nejspíš (zatím) nevinně a překlad jistě okamžitě stáhne.

*http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/27.06.2006/1096898594-udalosti-komentare/22778.html?linkarr[]=36273&from=&ilink=selected

** http://www.whois.net/whois.cgi2?d=blogspot.com

©Jan Marin, 2006

Jan Marin