Pokud policie a žalobci chtějí pokračovat ve stíhání exposlanců, nepochopili rozhodnutí NS

Kdyby to nebylo vážné, byla by to legrace: Nejvyšší soud vyloučil trestní stíhání trojlístku exposlanců i do budoucna a nikdo si toho nevšiml!

Nejvyšší soud rozhodl, že určitý skutek kladený za vinu třem bývalým poslancům ODS je krytý poslaneckou imunitou. Výrok soudu zní – po značném zestručnění – takto:

"Je vyňat z pravomoci orgánů činných v trestním řízení ohledně jednání spočívajícího v tom, že společně se dvěma dalšími tehdejšími poslanci – dali si slíbit úplatek, – vzdali se poslaneckého mandátu." Z toho plyne, že imunitou je kryté jak vzdání se poslaneckého mandátu, tak přijetí slibu o zajištění pracovních míst! Kdyby rozhodnutí Nejvyššího soudu o imunitě dopadalo pouze na vzdání se mandátu, pak by výrok soudu zněl:

"Je vyňat z pravomoci orgánů činných v trestním řízení ohledně jednání spočívajícího v tom, že společně se dvěma dalšími tehdejšími poslanci – vzdali se poslaneckého mandátu."

Kdyby Nejvyšší soud rozhodl o imunitě pouze pro přijetí slibu v parlamentu, pak by výrok musel znít pro změnu takto:

"Je vyňat z pravomoci orgánů činných v trestním řízení ohledně jednání spočívajícího v tom, že společně se dvěma dalšími tehdejšími poslanci

– dali si slíbit úplatek; a to pouze pokud jde o jednání učiněné v parlamentu,

– vzdali se poslaneckého mandátu."

Jenže nic takového Nejvyšší soud nenapsal. Nejvyšší soud výslovně uvedl, že imunita dopadá kromě jiných částí děje i na přijetí slibu, a tento účinek ve výroku svého rozhodnutí neomezil. Tedy imunitou je podle výroku soudu kryté přijetí slibu v parlamentu i mimo něj.

Pokud policie a státní zastupitelství ohlašují plány začít nové trestního stíhání, pak prokazují, že si nepřečetly rozhodnutí soudu pořádně; případně si je přečetly a vybraly si z něj jen to, co se jim hodí. To je ovšem nezákonný postup. Výrok soudu je závazný celý, ne jenom z poloviny. Kdyby policie nyní zahájila trestní stíhání pro přijetí slibu mimo parlament, nešlo by o nový skutek, jenž by mohl být předmětem nového trestního řízení. Šlo by jen o výřez původního skutku, jeho podmnožinu; jenže pro celý skutek už platí závazné rozhodnutí Nejvyššího soudu, že skutek je vyňat z pravomoci trestních orgánů.

Netroufnu si říci, zdali to Nejvyšší soud právě takto zamýšlel. Jak poukázalo již více komentátorů, odůvodnění rozhodnutí je nekvalitní a vnitřně nekonzistentní. Proto by ani nemusel překvapit scénář, že výrok soudního rozhodnutí vznikl pouhým nedopatřením, slepým přepsáním popisu skutku z policejního usnesení bez přemýšlení o důsledcích. Ale ať už to Nejvyšší soud myslel tak, nebo onak, rozhodnutí o imunitě bylo jednou vydáno s textem, který zahrnuje i přijetí slibu, a jednou vydaný výrok platí.

Nemaje věšteckou kouli, samozřejmě nemohu tvrdit, že Petr Tluchoř a spol. nebudou dále stíháni. Je možné, že trestní orgány splní svá prohlášení a vydají nové obvinění. Ale v takovém případě bychom měli vědět, že jde o další účelové ohýbání práva a že si trestní orgány vymazaly ze soudního rozhodnutí tu část, která jim nehrála do karet.

Laskavý čtenář si může sám ověřit, že Nejvyšší soud zahrnul do nestíhatelného jednání i přijetí slibu. Na webových stránkách www.nsoud.cz je vyhledávací formulář; rozhodnutí měla spisové značky 3 Tcu 76/2013 a 3 Tcu 77/2013. Hledejte v popisu nestíhatelného skutku nečíslovanou odrážku obsahující text "... si nejméně ode dne 3.10. 2013 dali slíbit..." Šikanování vyslýchaného V postupu státního zastupitelství je ovšem vícero momentů, které vzbuzují rozpaky. Zejména je pozoruhodná informace, kterou publikovaly Lidové noviny: když byl Petr Nečas u výslechu, údajně mu státní zástupce Rostislav Bajger hrozil uložením pokuty. Důvodem měl být tento výrok Petra Nečase:

"Je absurdní, že po dvaceti letech státu, který má založeny ústavní principy jako demokratický právní stát, existuje určitá skupinka osob v rámci orgánů činných v trestním řízení, která dospěla k názoru, že jednání, která byla doposud běžná, se jako mávnutím kouzelného proutku a telefonního operátora..."(Nečasův proslov v tuto chvíli ukončil státní zástupce.)

Kdyby Petr Nečas řekl "státní zástupce je vůl, že mě stíhá", chápal bych hrozbu pokutou. Tady však nic takového nepadlo. Petr Nečas si květnatě, ale slušnými slovy stěžoval na porušení principu předvídatelnosti práva a obhajoval se tak před případným trestním stíháním. Pokud zakážeme pod hrozbou pokut zpochybňovat právní názor trestních orgánů, pak se vracíme někam do dob, kam jsme se určitě vracet nechtěli. To je inkvizitorský přístup a šikana vyslýchané osoby.

Samozřejmě se mohlo stát, že někdo dal novinářům chybnou informaci a že výrok Petra Nečase byl docela jiný. Ale čest státního zástupce Bajgera byla veřejně zpochybněna; prosím tedy veřejně VSZ, ať věc uvede na pravou míru a řekne, jak zněl onen závadový výrok správně. Sémě nedůvěry musí být odstraněno i s kořeny.

Autor je právník, bývalý státní zástupce

LN, 30.7.2013