Prezident nemůže za to, jakou vládu mu Topolánek předložil a ta vláda se mu nelíbí a změnit to nemůže, protože nemáme prezidentský systém. Topolánek za to taky nemůže, protože ho do koalice donutily okolnosti a vláda se mu taky nelíbí, ale co se dá dělat. No a okolnosti jsou takové, jak je načrtli voliči. Tak sláva, takhle to může trvat ještě dlouho - a občané protestovat nebudou, protože vládu k ničemu nepotřebují.

ODS v předvolební kampani slibovala redukci státní moci a píše o tom v "sedmi statečných reformách". Hezky by se to poslouchalo, nebýt vzpomínky na to, jak masivně se rozrostla státní mašinérie v porevolučních dobách, kdy měla ODS největší díl vládní - tehdy ještě - odpovědnosti. S trochou fantazie si představíme, že tenhle stav potrvá až do dalších řádných voleb. Anebo do doby, kdy se ekonomické kyvadlo zhoupne a současná konjunktura ustane. Ta konjunktura, která dala šanci na ozdravění státního hospodářství. Jakmile se lidem začne špatně dařit a nezaměstnanost se stane skutečným problémem a už nebude převážně jen způsobem života na úkor pracovitých daně platících občanů, pak se začnou sakra zajímat o politiku. Obvykle tak, že si vyvolí největšího gaunera, který bude právě po ruce.

A současní "lídři" si budou (v krajním případě v exilu) vyčítat, který z nich to zavinil.