25.4.2024 | Svátek má Marek


Hrozba z východu

20.2.2014

Rozklad státní moci na Ukrajině rozhodně není žádné vítězství demokratických sil nad autoritářským režimem. Je to rozklad velkého lidnatého a potenciálně bohatého státu a to nejhorší, co lze dělat, jsou ideologicky podbarvené zásahy. Miloš Zeman má samozřejmě pravdu, když nabádá k demokratickým volbám, ovšem demokratické volby nelze uskutečnit v rozvráceném státě. Jakmile nastane rozvrat, extremistické síly cítí příležitost urvat takový díl na moci, jaký by jim žádná demokracie neumožnila. Hrozbou pro demokracii na Ukrajině dnes už není ani tak Janukovyč jako teroristé s Molotovovými koktejly v ruce.

Otázka, jak to dopadne, není na místě: už to dopadlo. Řád je zde očividně v troskách a neexistuje optimální scénář, což by byly svobodné, demokratické, nezávisle kontrolované volby. Krym chce k Rusku, Halič chce být západní stát, ale stojí o to Rusko a stojí o to Západ? Evropská unie udělala obrovskou chybu, když uznala Kosovo coby řádný stát. Budeme legitimizovat Halič?

Lze si ovšem představit racionální přístup. Ten by znamenal okamžité utnutí morální, natož pak fyzické podpory rozkladným silám a souběžně s tím tlak na oslabený režim, aby přistoupil na svobodné volby. Nabídka voleb by jistě nezhoršila situaci a postoj k nabízeným volbám by aspoň trochu osvětlil záměry a smýšlení rozmanitých skupin, které čile válčí, aniž by o nich demokraté Západu měli tušení.

Nedělejme si iluze, že se nás rozklad Ukrajiny netýká. Rozklad Jugoslávie přečkala Evropa bez újmy, ovšem jednotlivé části někdejší Titovy federace byly na samostatnou státnost připraveny lépe, než ad hoc vznikající útvary ukrajinské. Problémy nastaly především v důsledku promísení etnik, což samozřejmě v Ukrajině existuje také.

Je to požár, páchne až k nám a důsledky budeme bohužel splácet - i proto, že evropská a americká politika ho pomáhaly rozdmýchat.

Aston Ondřej Neff