17.7.2019 | Svátek má Martina


KOČKY: Jak jsme hlídali Mikeše (2)

26.9.2015

Posledně jsem předeslala, že se situace trochu zašmodrchala. Takže pokračujeme, opět e-mailovými hlášeními majitelům, kurzívou jsou vepsány moje dnešní komentáře:

Středa 24.6.

Myšák byl včera na plánovaném zákroku se zubama a doteď se ještě pořádně nezbráboral z narkózy a trochu mi dělá starosti. Kočky tudíž od včerejška držím oddělené - Suzinka s Mikešem mají dva velké pokoje plus koupelnu, a já jsem s Myšákem v kuchyni. Proto jsem byla ráda, že jste mohli Mikeše přivézt už v sobotu, aby si tu stačil trochu zvyknout. A se Suzinkou to společné odloučení snášejí moc dobře (vedle je úplné ticho), může ji prohánět (jen občas slyším dupot nebo drápání sisalu) a ona si ho stačí srovnat anebo někam vyskočí - což teď Myšák nedokáže, pořád ho úplně neposlouchají nohy a má rozšířené oči po lécích na bolest. Takže to chce čas. Ale dnes v poledne ještě jdeme na kontrolu k veterinářce a zase by měl být o kus lepší, narkotika už by měla vyprchat ze systému. A Myšák velmi dobře žere (chudák byl 24 hodin nalačno), takže už čerpá sílu a evidentně se těší, až bude zase všechno při starém - parťáci a větší prostor.

A tady jsem udělala tu chybu. Měla jsem nechat Myšáka ještě aspoň den odděleného, přestože večer po kontrole u doktorky už vypadal na první pohled normálně. Ale chtělo to ještě trochou rezervy, aby získal opět všechnu svou sílu. Jenže on se tak vehementně dobýval k těm ostatním, že mi ho bylo líto, vyměkla jsem a večer ho pustila. Ale rozložení sil ještě nebylo ustálené a mlaďoch Mikeš dočasného Myšákova oslabení využil. Sice s nezáludným nadšením a bez opravdu nebezpečné agresivity, ale najednou bylo znát, kdo je tu kápo. Dodatečně jsem se dozvěděla, že doma je Mikeš zaháněn ze zahrady drsnými venkovskými rváči, a u nás najednou zjistil, že ten dvakrát větší kocour se dá přeprat! Tak si to užíval, jak mohl.

Myšák ztratil dobrou náladu, naučil se syčet a vrčet a nakonec začal hledat spásu pod mou židlí nebo pod monitorem (u pecka sedím pracovně od rána do noci). A začaly těsné přelety přes mé ruce nad klávesnicí nebo přes klín, občas do toho příšerně zaječela Suzinka (aspoň že vždy jen preventivně, ten její ječák, to je zbraň hromadného ničení), každou chvíli jsem odněkud slyšela tiché funění, hekání a posléze tenké Myšákovo pískání, který se snažil vymanit chlupaté chobotnici (která ho zakusovala a Myšák mi nepřipadal, že si to zrovna užívá, protože když jsem je rozehnala, utíkal se mi schovat za nohy), a i když vlastně nikdy nic neprovedli a nikomu se nic fyzicky nestalo, byla jsem každou chvíli na mrtvici. Připadala jsem si trochu jako v domě Usherů v kombinaci s bratry Marxovými.

Nakonec jsem přišla na to, že Mikeš nesnáší zvuk šustění polštářku plněného polystyrenovými kuličkami. Takže jsem každou chvíli lítala po bytě potřásajíc chrastivým pytlem jako šaman a hulákajíc MIKEEEE (š jsem nakonec vypustila, Myšáka to pletlo), protože mlaďoch UŽ ZASE visel na hekajícím Myšákovi. A to od rána od 4 tak do 10 dopoledne, přičemž druhá fáze byla v podvečer, ale už ne tak intenzivní a soustavná. A když už přece jen nastala klidová fáze, najednou se odněkud aspoň ozvala divná rána, případně zaječení, takže jsem zase vystřelila s rozbouchaným srdcem k místu činu, a tam všechny kočky klidně sedí a koukají, co blbnu. Komici. Sakra.

Pokračujeme stejným dnem.

Takže jsem tu s dnešní aktualizací. Mikeš měl velkou radost, že už je Myšák zase s nimi, a hned se s elánem vrhl do honiček. Myšák zpočátku nezvládal a věčně měl Mikeše na hřbetě, takže jsem každou chvíli vyskočila a přísně volala „Mikeššš“, a on hned odhopkal, celý radostný, že si ho všichni všímají. Mohla jsem ho taky konečně pořádně po včerejšku promazlit a podrbat.

Mikeš roztomilý se nechá drbat

Mikeš roztomilý se nechá drbat

Chudákovi trčelo z krku nacucané klíště, tak jsem Mikeše pochválila, že je hezky bílý a potvora je krásně vidět. Dostal na ranku levandulovou esenci a klíště se projelo vodním tobogánem do Vltavy. Mikešek mě překvapil, jak se hezky nechá ošetřovat. Tedy ne že by byl kdovíjak nadšený, ale přiměřeně drží a nepere se se mnou. Stále má dobrou náladu, každou chvíli na mě zamžourá těmi svými kukadly a miluje házení plyšmyší a lovení různých provázků a taky když na něj jukám zpoza rohu. Je pro každou legraci :-)

Teď kolem čtvrté odpoledne už bouřlivé honičky s Myšákem ustaly, všichni spokojeně pochrupují a je opět klid.

Mikeš je nesmírně roztomilý a dovádí tedy vydatně (ruchá, jak jsem tomu říkala). Ale i když ostatní prohání a morduje, nijak jim neubližuje (ani škrábnutí, akorát Myšák mi připadal věčně nějak ožvejkanej). Snažím se Mikeše zaměstnávat hrami a honičkami za pírkem na biči a světelným ukazovátkem (z toho byl tak tumpachový, že se musel posadit), a občas se daří ho unavit tak, že si i lehne. Poprvé jsem viděla kočku dýchat jako psa – s vyplazeným jazykem. Naše kočky normálně žerou, spí a chodí na záchod, takže je vidět, že nějak zásadní křivda se jim neděje. Myslím, že kdyby měly spolu problém, už by se za ten týden projevil. Dnes mi sem přijela máma, takže jsou tu další ruce na mazlení a házení hraček. Máma byla spása – dostala Mikeše na starost a ti dva si sedli. Máma tvrdila, že stejně na ty klouby potřebuje pohyb, a my ostatní, Suzinka, Myšák a já jsme si mohli trochu oddechnout.

28.6.

Mikeš jako z cukru

Mikeš jako z cukru

Posílám fotku z dnešního poledne - Mikeš se letně opaluje a lenoší. Doufám, že si užíváte podobně :-) Včera bylo hodně dusno a trochu pršelo, zato dnes je vymetená obloha a hodně svěží vzduch.

3.7.

Posílám další hlášení o udatném Mikešovi. Už se nám zabíhá určitý životní rytmus - v noci je moc hodný (všimněte si, jak vyzdvihuji jeho přednosti), chrní s námi v posteli a nad ránem se odejde dospat na skříň do želvy. Ráno nastartuje atomovou elektrárnu a po hodince až dvou rozcvičky všech přítomných dám hocha na chvíli do separace (dvou nejlepších pokojů, co máme, včetně koupelny), aby trochu ubral obrátek a chudák Myšák úplně neztratil sebevědomí. Pak je opět pohoda, moje máma se mu svědomitě věnuje a neztrácí glanc, ani když jí Mikeš pomáhá lepit známky na pohledy :-)

Zleva Myšák, Suzinka, Mikeš - pozorují letecký provoz na dvoře

Zleva Myšák, Suzinka, Mikeš - pozorují letecký provoz na dvoře

Na přiložených fotkách jsou na kuchyňském okně, je na něm síť, kterou vyrobil Franta a teď se náramně hodí. Na balkoně se totiž Mikeše opravdu neodvažuji nechat. A tady má stejnou vyhlídku - na dvoře je totiž velké množství ptáků - sýkorky, vlaštovky, holubi, poštolky... pořádají tam manévry, posedávají na parapetech a kočky mají adrenalínovou televizi. Z fotek je vidět, že žádné zásadní nepřátelství mezi kočkami nepanuje. (Myšák však nespouští oči z Mikeše a brzy vyklidí pozici.) A taky je vidět, že chybí záclona :-) Mikešovi holt nevyšel jeden tarzanský skok jako na liáně (byl to opravdu moc obtížný skok s obratem), a záclona šla dolů. Žádná škoda však nevznikla a záclona stejně potřebovala přeprat :-) Koncept záclony byl Mikešovi cizí a nenaučil se ji podlézat ani pečlivým pozorováním Suzinky a Myšáka. Vždycky si ji přišlápl a chtěl ji prostě projít. Nakonec, nevida jiného využití, ji použil pro mezipřistání mezi dvěma policemi, a holt zhavaroval zahalen záclonou jako závojem:-)

Jinak Mikeš je čím dál užvaněnější, ehm komunikativnější. A miluje kartáčování a vůbec drbání, pochovat se nechá, přede, až drnčí talíře v kredenci. Každý den si nechá vyčistit ospalky, pěkně drží. A umí bezvadně hrát na jukanou - postavím se někam za roh a rafinovaně vykukuji, a on se vždycky přiblíží o kousek blíž, až nakonec vyskočí všema čtyřma do vzduchu a klepne mě do kolena, jako že mě dostal :-) Tuhle hru naše kočky nikdy nechtěly hrát, prý nuda a co blbnu. Do té doby jsem to znala jenom z youtube, tak jsem si to s Mikešem konečně užila! Do alelujá.

Všichni výborně baští, mají dobrou náladu a jsou čistotní. Doufám, že totéž se dá říct i o tvých spolučlenech posádky a že plavba probíhá dobře.

Ad „výborně baští“... konkurence asi udělala své, protože žrali jako nezavření, ti moji o 100 % víc než v předmikešovské době. A to i v těch vedrech. Následně se samozřejmě zvýšila spotřeba steliva, takový obrat kočičích potřeb jsem u nás ještě nezažila.

8.7.

Mikešovi říkám Tornádo Lou anebo Krokodýl Dundee v New Yorku (tj. hodný a dobrý kluk, který se však trochu nudí a vymýšlí neortodoxní řešení:-) Ale vůbec žádné škody nepáchá, je opravdu roztomilý, hodně se s ním nasmějeme, ani při divokých hrách nevytahuje drápy. Jednou jsem Mikeše opravdu chtěla utahat, tak jsem si nasadila starou koženou rukavici a „prala jsem se“ s ním - mohl kousat a kopat a škrábat po libosti, já jsem ho rukavicí přidržovala a omezovala, dělala jsem prostě silnější kočku. Někdo tu musí holt mít respekt. (Moc se mu to nakonec nelíbilo, začal se rukavice bát.)

Moje máma měla při procházce venku nápad sebrat velké holubí pero a doma ho navázala na pásek od županu. Ukázala to Mikešovi a ten se mohl zbláznit: hned po něm s vrčením skočil a už nepustil, vláčel mámu na pásku za sebou a pouštěl hrůzu na všechny, kdo se chtěl přiblížit. Klusali oba bytem, máma mu sotva stačila, a museli jsme počkat, až Mikeš péro rozcupuje a zklidní se. Takže už víme, jak na něj, jdeme sbírat péra :-)

Jak je vedro, leží tu jako placky. Mikeš se zkušeně chodí chladit do koupelny na dlaždičky, ale jak se trochu ochladilo, už leží na izolačních předložkách - to je dobře, nerada bych, aby si uhnal zánět močáku. Taky se už nechal opravdu pořádně vykartáčovat a z toho je taky nadšený, už se naučil zkušeně nastavovat jeden bok, druhý bok, i břííííško.

Mikeš otravuje Suzinku, která je v košíku

Mikeš otravuje Suzinku, která je v košíku

V tom košíku pod kytarou sedí černá Suzinka – to jen abys věděla, co tam Mikeše tak zajímá. Suzinka si z něj moc nedělá, a když už, tak na něj zaječí (mě vždy klepne) a Mikeš prchne :-) Vypadají spokojeně, a taky jsou - všichni stále ocásky nahoru, žádné nečistoty, žádné známky neurózy.

13.7.

Mikešův ležérní poleh v jednom z mnoha pelíšků :-)

Mikešův ležérní poleh v pelíšku

Všechno je v pořádku, pokouším se Mikeše rozmazlit co nejvíc :-) Počasí je u nás střídavé - oblačnost, někdy prší, každopádně polevila nejhorší vedra, ale stále je teplo.

Ad ležérní poleh: v želvě na dvoumetrové skříni se rozvaloval tak usilovně, že se najednou ozvalo bum prásk, a želva na zemi a Mikeš vypařený pod postelí. Pojal k želvě tak hlubokou nedůvěru, že už do ní nevkročil. Což byla škoda, slušela mu.

Mikeš v želvě na skříni

Mikeš v želvě na skříni

Mikeš v želvě

Mikeš v želvě

Shrnutí děje:

Myšák bohužel trochu ztratil jiskru, přestalo jeho veselé pokvikávání při honičkách. Sice byl a je v dobré kondici a byl vždy hodně hravý, ALE jenom když sám chtěl, a odpočinout si mohl vždycky. Teď měl mlaďocha za patami nebo doslova na krku třeba několik hodin v kuse. Měl chudák co dělat, aby udejchal ty sprinty a setřásl ze sebe toho nohatého chlupatce. Jako dobrák od kosti tomu háděti prostě nenamlel. (Stejně jako u veterinářky - tam se jí taky maximálně pokouší packou odtlačit ruku.) A přesto, sotva se trochu otřepal, hned za Mikešem mazal znovu. Bylo to všechno takové rozporuplné a velice rušné, ale v podstatě naprosto v pořádku, jak ostatně vyplývá z mého psaní majitelům Mikeše, v těch e-mailech rozhodně nekecám. Naše kočky očividně prospívaly a Mikeš rozhodně taky. Že svého mazánka Myšánka trochu lituju, to jsem bonzovat nehodlala :-) Navíc začal krásně svalnatět. Tak proč na mě dělal ty ublížené oči??? Že by kvůli extra drbání na břichu a chování a těm kočičím bonbonům? To snad ne :-)

A proč si myslím, že jsem udělala tu chybu? Protože v půlce srpna si Myšák konečně zase začal při honičkách pokvikávat - jiskra se vrátila. Možná jsem mohla postupovat trochu chytřeji, aby měl Mikeše na háku furt a já tu neměla šest neděl jednu pošramocenou kocouří dušičku.

Tady je Mikešovo

Tady je Mikešovo


Pokračování zase někdy příště.

Toto pojměte jako obvyklý vípák, můžete sem napsat o čemkoli, co vás zajímá a oč se chcete podělit. Přeji pěknou sobotu a neděli.

Foto: autorka

Lika Neviditelný pes


Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Diskuse


Z. Jenny
21:58
28.9.2015

A. Lex
8:23
28.9.2015

Z. Matylda
21:23
27.9.2015

Z. Lika
22:17
27.9.2015

H. Williamson
11:44
28.9.2015

T. Zana
19:45
28.9.2015

M. Sedláková
14:23
29.9.2015

R. Menšíková
16:21
27.9.2015

A. Lex
13:51
27.9.2015

Z. Matylda
12:48
27.9.2015

H. Williamson
13:40
27.9.2015

Z. Lída
13:49
27.9.2015

A. Lex
13:54
27.9.2015

M. Beda
14:28
27.9.2015

T. Zana
17:46
27.9.2015

T. Zana
9:42
27.9.2015

Z. Xerxová
8:17
27.9.2015

T. Zana
9:39
27.9.2015

A. Lex
13:56
27.9.2015

Z. Xerxová
14:49
27.9.2015

M. Crossette
2:31
27.9.2015

A. Lex
14:18
27.9.2015

M. Crossette
2:30
27.9.2015

M. Crossette
21:12
26.9.2015

Z. Xerxová
19:51
26.9.2015

Z. Lika
20:09
26.9.2015

Z. Xerxová
20:31
26.9.2015

T. Zana
20:32
26.9.2015

Z. Matylda
21:01
26.9.2015

M. Crossette
21:18
26.9.2015

Z. Matylda
19:14
26.9.2015

Z. Lika
20:16
26.9.2015

Z. Jovo
12:41
26.9.2015

Z. Lika
13:02
26.9.2015

Z. Dalmi
8:34
26.9.2015

Z. Lika
8:42
26.9.2015

T. Zana
20:36
26.9.2015

Z. Rpuťová
7:46
26.9.2015

Z. Lika
8:37
26.9.2015

počet příspěvků: 46, poslední 29.9.2015 02:23