V naší domácnosti máme dva stálé kožuchaté členy, sedmiletou Suzinku a dvanáctiletého Myšánka.

Vlevo Suzinka, vpravo Myšák

I přihodilo se, že letos k nim dočasně přibyl třetí, Mikeš. Kocourek roční, zahrado-bytový, už naštěstí kastrovaný. Majitelé odjížděli na dva měsíce pryč, sousedská výpomoc nevypadala zcela spolehlivě, a jelikož o mně vědí, že mám pro kočky pochopení a velím jim „sednilehnipocem“, jenom když se chceme všichni zasmát, obrátili se na mě. Mikeše popsali jako džentl kocoura s dobrým charakterem, zvyklého chodit na záchod. Tak jo. Stejně jsem měla sedět celé prázdniny u počitadla, a když se mi tu bude povalovat třetí kožich, nebude to nic proti ničemu.

Mikeš

No, tak naivní jsem přece jen nebyla, navíc je mi jasné, jak mstivé dokážou být uražené kočky, takže jsem přece jenom s napětím sledovala sžívání a od začátku jsem se snažila postupovat maximálně opatrně. Moje kočky jsou totiž bytové, čistotné a žádní kdovíjací sportovci, protože můžou lítat jen po škrabadle a skříních a ven se dostanou maximálně tak na balkon nebo okno (zasíťované, podotýkám; nestojím o promenády ve čtvrtém patře po římsách, tak vysoký žebř hasiči snad ani nemají). Rozhodně jsem nestála o to, aby se mi tu servala řvoucí hromada chlupů a drápů (i když na veterinu to mám tři minuty pěšky) a měla občůrané kde co.

Vše domluveno, Mikeše přivezli v sobotu 20. 6. dopoledne s řádnou výbavou (očkovací průkaz, přenoska, vlastní polštář, miska a vlastní záchod – mimochodem luxusní: krytá bouda s dvířky a zabudovanou lopatkou, vnitřním nášlapným roštem a vysunovacím šuplíkem na stelivo). Suzinka a Myšák byli zatím zavření ve vlastním „apartmá“ (ložnici s koupelnou, kde měli vodu a svoje záchody). Nechala jsem jen na škvíru pootevřené zašpérované dveře, aby na nováčka viděli, ale nemohli na sebe.

Mikeš pod stolem fixíruje dveře, za nimiž je Myšák a Suzinka.

Mikešek se ukázal jako velmi společenský, zdvořilý, nebojácný chlapík. Po páníčcích nijak zjevně netruchlil a hned se pustil do průzkumu. Byla jsem upozorněna, že je mimořádný skokan, z nuly na dva metry (do výšky) to dá hladce na jeden pokus. Mávla jsem rukou, lítat si může, kde chce, kdysi jsem si kočku pořizovala s tím, že si tím pádem nebudu pořizovat cenné bytové zařízení, ať není ve stresu ani jedna strana :-)

Mikeš brzy zaregistroval, že ve vedlejším pokoji je někdo, kdo ho převelice zajímá, a zaujal strategickou pozici pod stolem s výhledem na škvíru mezi dveřmi. Suzinka s Myšákem udělali na druhé straně totéž. A tak setrvali.

Mikeš upřeně pozoruje

Majitelé Mikeše mě tedy vřele objali, odjeli a dál už budu čerpat z hlášení, která jsem jim posílala e-mailem.

20.6.

Jde to zatím velmi dobře, bylo ticho, tak jsem ve dvanáct hodin otevřela spojovací dveře. Myšák okamžitě vyrazil na obhlídku nováčka, je na Mikeše velmi zvědavý.

První den, seznamování. Vlevo Myšák, vpravo Mikeš

Oba se pohybují jako zpomalený film, akorát na začátku jsem zaslechla trochu syčení a skučení. Ale nikdo se neježil, neprováděl žádné prudké pohyby.

Vlevo Myšák, vpravo Mikeš. Od předchozí fotky uplynulo několik minut

Mikeš se chová velmi zdvořile, protahuje se, mžourá, dává najevo, že se nechce prát. Náš Myšák ho má neustále v merku :-) Černá Suzinka ho zesyčela a zvrčela, nakonec odešla někam do soukromí. Stačila mu ale zvizitýrovat záchod, ale nepoužila ho (zatím; později se předbíhali, kdo občůrá a podělá víc záchodů v nejkratším čase – měli k dispozici čtyři. A jak mi ti moji kdysi rezolutně odmítli používat záchod s dvířky nebo kočičí dvířka vůbec, tak ten Mikešův záchod obsadili okamžitě, dvířka nedvířka.)

Mikeš zatím pohrdl syrovým kuřecím řízkem, asi má moc práce.

Později téhož dne jsem napsala:

Ještě můžu doplnit, že zakrátko po mém hlášení se Mikeš pořádně nažral (kočky mají neustále k dispozici aspoň granule, ale pustil se i do masa), několikrát se pořádně napil (v bytě jsem rozmístila několik hrnců, takže jsem slyšela odvedle jeho mlaskání), použil svůj záchod, nechal se už pochovat, hlasitě přede, uvolněně se vyvaluje a vrká - mluví!

Druhý den, 21.6. Mikeš roztomilý

Suzinka s Myšákem jsou pořád ještě opatrní, ale už si všichni očuchali čumáky docela přátelsky. Podívali jsme se taky na balkon, ale jen na chvilku, protože jsem na Mikešovi viděla, jak si vyměřuje skoky. Tak jsem aspoň dala v obýváku síť do okna, aby se dostali trochu na vzduch. Z balkónu jsem jim přinesla taky šáchor na okusování, ten měl velký úspěch, a před chvíli jsem ještě pustila topení, to vždycky přispěje ke kočičí pohodě. A pustila jsem jim televizi, Mikeš zaujatě kouká!

Takže dosud dobré :-)

(Všimněte si prosím té zmínky o topení a data, kdy jsem to psala. A to nejsem nijak zimomřivá! Asi bylo kolem osmnácti stupňů a podle mé zkušenosti kočky s klesající teplotou začínají víc řádit, takže to topení bylo asi zvláčňující opatření.)

21.6.

Všechno jde mnohem lépe a rychleji, než jsem očekávala. Překvapila mě obvykle nervní Suzinka, která zvládá situaci s přehledem a nakonec si už s Mikešem hrála na honěnou a schovávanou. Myšák je stále opatrný a leká se, když na něj Mikeš odněkud vyjukne, ale je zvědavý a postupně se osměluje.

Druhý den, 21.6. Na okně Myšák, Mikeš by taky rád nahoru.

Zdvořilé očichávání nosů a zadelí už je samozřejmost :-) Všichni chodí vzorně na záchod a ocásky nosí nahoru, což jsou spolehlivá znamení pohody (tyto parametry jsem sledovala nejúzkostněji). Noc byla také klidná, Mikeš moudře vzdal pokusy hned napoprvé spát s námi v posteli a ráno jsem ho našla kousek od postele na koberci. Myslím, že nebude trvat dlouho, a kočky ho pustí i ke společnému nocování (nakonec to bylo jinak). Mikeš je stále upovídanější a milejší, a nejen ke mně, ale i ke kočkám. Jak je z posledních fotek vidět, taky mi udatně pomáhá při práci :-)

Druhý den, 21.6. Mikeš mi pomáhá s papírováním.

Takže posíláme chlupaté pozdravy, zase se ozvu.

Později: Tak Myšák už je v pohodě - chvilku poté, co jsme spolu telefonovali, si ti naši hráli s Mikešem už naplno na honičku a dobývání postele a Myšák si spokojeně pokvikával a byl radosten.

Tak jsem radostná taky.

22.6.

Dnes posílám jen jednu fotku, protože jsem ty rozmazané šmouhy nestíhala fotit. Mikeš rozvazuje a kočky si hrají čím dál víc. Náš Myšák chudák teda trochu nestíhá a snaží se nějaké to kolo uhrát žulovým pohledem, ale ne vždy se to podaří a pak se snaží uprchnout. Mikeš se dobře baví :-) Myšák ale zřejmě nijak netrpí, protože Mikeše stále vyhledává. Je velmi pravděpodobné, že se Myšákovi zlepší kondice, což je jenom dobře. Ani se Suzinkou nejsou konflikty, takže pohoda. Na dnešek už jsme spali svorně všichni v jedné posteli – Mikeš s Myšákem mi zalehli nohy odshora dolů a Suzinka zaparkovala jako obvykle u mé hlavy, všichni byli spokojení.

Třetí den, 22.6. Mikeš ospalý

Jenže následující událost, jak při zpětném pohledu vidím, zřejmě způsobila, že se všechno vyvíjelo poněkud jinak.

Pokračování někdy příště.

Toto pojměte jako obvyklý vípák, můžete sem napsat o čemkoli, co vás zajímá a oč se chcete podělit. Přeji pěknou sobotu a neděli.

Foto: autorka