28.3.2024 | Svátek má Soňa


HISTORIE: Znamenití lékaři v českých zemích (89)

12.6.2019

Někdy se na ně zapomíná a někdy na ně zapomínat nelze, protože již zapomenuti a nejsou ani vzpomínáni. A přitom naše země má ve své historii mnoho osobností, patřících mezi znamenité představitele vědy lékařské. Zkusíme některé z nich připomenout, byť trochu na přeskáčku. Lékaři patřili i v minulosti k všestranně vzdělaným lidem, kteří nezřídka vynikli v mnoha jiných oborech. Byli spisovateli, hudebníky, cestovateli, archeology, botaniky či dokonce i úspěšnými profesionálními vojáky. Většinou vynikli také proto, že byli nejen odvážní, ale i zdravě sebevědomí. Někteří byli také vynikajícími lékaři, avšak upadli v zapomenutí. Někteří upadnout do zapomenutí měli, nebo se o nich málo ví. Ovšem nikoli jejich vlastní vinou. A zajímavé jsou i okolnosti jejich vzdělávání i kariérních postupů. Neschází také jejich životní epizody přímo dobrodružné.

Málokteré národní dějiny jsou prošpikovány tolika mýty jako ty české. Počínaje Jiráskovými Přemyslem a Libuší, přes Psohlavce a konče legendami o sv. Janu Nepomuckém či o „vraždě“ krále Ladislava Pohrobka. Není divu, že mnozí vzdělaní a racionální duchové se pokoušeli mnohé domněnky odborně vyloučit. Od chvíle, kdy v období vlastních svatebních příprav zemřel 23. listopadu 1457 český král Ladislav, nazývaný Pohrobek, se dalších více než pět set let rojily nejrůznější fámy o příčinách i aktérech jeho smrti, včetně toho, že v jisté době byl i Jiří z Poděbrad označován za „královraha“.

Mezi těmi, kdo se pokoušeli onu „záhadu“ odborně vysvětlit byli i mnozí lékaři. Jedním z prvních byl profesor MUDr. Vilém Dušan Lambl (1824-1895), který se přikláněl k teoriím o „morové nákaze“. Luštění záhady Pohrobkovy smrti mělo svůj smysl také v tom, aby byla očištěna pověst „husitského krále“, avšak ani snahy lékařů, historiků či autorů literatury faktu nevedly nikam.

V roce 1963 odevzdala do archivu města Přerova Olga Petřivalská, rozená Martincová (1879-1967) písemnosti z pozůstalosti svého manžela profesora MUDr. Julia Petřivalského (1873-1945). Jsou mezi nimi fotografická alba, autobiografické vzpomínky, odborná lékařská pojednání a také zajímavá 26stránková studie s názvem „K záhadné smrti krále Ladislava Pohrobka“, kterou v letech 1936-1938 pan profesor, označovaný právem za zakladatele moravské chirurgické školy, napsal. Za příčinu smrti krále Ladislava označil stav po inkarcerované (uskřinuté) kýle. Vyšel z dobových zpráv o tom, že král Ladislav (zřejmě ze studu) zatajil k jeho pomalu již úmrtnímu lůžku přivolaným německým lékařům zduřené místní uzliny v tříslech. Profesor Petřivalský uvažoval o tříselné kýle, která bez rychlého chirurgického zákroku vede k nekróze (smrt buněk a tkání) a následně k smrtelné peritonitidě.

Mýlili se ovšem všichni. V roce 1985 prozkoumal Pohrobkovy ostatky paleoantropolog MUDr. Emanuel Vlček, DrSc. s kolektivem spolupracovníků. Závěr byl jednoznačný: Ladislav Pohrobek zemřel na jednu z forem leukémie. Tedy žádná vražda.

89_Znameniti_1

Kdo byl ale profesor MUDr. Julius Petřivalský (na snímku)?

Narodil se 29. listopadu 1873 ve Vinarech (jindy také Nové Vinary zvané též Dvůr), které byly v roce 1980 připojeny k Přerovu, do rodiny drobného rolníka. Na jeho rodném domě čp. 26 je od roku 1946 umístěna pamětní deska, dílo akademického sochaře Josefa Bajáka ( 1906-1980).

Julius Petřivalský maturoval v Přerově, medicínská studia absolvoval v Praze a v Innsbrucku, kde promoval 5. února 1898. Vynikající školou mu byla posléze asistence na chirurgické klinice profesora Karla Maydla (1835-1903), považovaného za zakladatele české chirurgie.

Posléze absolvoval stáže na klinikách ve Švýcarsku, v Belgii a ve Francii. V roce 1909 byl jmenován docentem patologie, v roce 1915 mimořádným profesorem na Lékařské fakultě v Praze. V roce 1919 byl jmenován profesorem Masarykovy univerzity v Brně a přednostou chirurgické kliniky. Od té doby je jeho odborný i osobní život spjat s Brnem.

Vynikající pedagog, diagnostik a chirurg získal velice brzy i zahraniční renomé, byl aktivním členem mnoha zahraničních chirurgických společností, autorem řady vědeckých prací i pěti vysokoškolských učebnic (například Speciální chirurgie pro lékaře a mediky, 1923, Chirurgická propedeutika, 1922).

Věnoval značnou pozornost chirurgickým problémům a metodám léčby rakoviny a tuberkolózy, které jsou dodnes aktuální a živé. Jeho postřehy v oboru neurochirurgie, urologie, hrudní a břišní chirurgie jsou stále hodnotné a nezestárly.

1. března 1939 byl profesor Petřivalský penzionován a současně jmenován čestným profesorem brněnské univerzity. Během druhé světové války docházel operovat do přerovské nemocnice. K uctění jeho památky zde byla v roce 1947 umístěna u vchodu do chirurgického pavilonu pamětní deska s jeho jménem.

V roce 2009 se konal v Brně již tradiční mezinárodní kongres miniinvazivní a robotické chirurgie, na němž bylo poprvé rozhodnuto, že bude vždy v jeho úvodu pronesena slavnostní „Petřivalského přednáška“, které se zhostí některý z významných tuzemských či zahraničních chirurgů. V tomto roce byly rovněž poprvé předány „Petřivalského ceny“ za rozvoj mezinárodní spolupráce v chirurgii a v medicíně vůbec. Uměleckou podobu ceny ve formě keramické skulptury na motiv rukou francouzského sochaře Augustena Rodina vytvořila brněnská rodačka akademická sochařka Hana Kňávová.

Traduje se, že profesor Petřivalský kdysi o úloze chirurga prohlásil toto: „Chirurg má být uhlazený jako ženich – energický jako vojevůdce – přesný a věcný jako právník – chladný a logický jako filosof – šetrný k nemocným a kolegům – má mít pevné nervy a tělesnou sílu – a nesmí působit bolest.“

89_Znameniti_2

Tím vším profesor MUDr. Julius Petřivalský byl.

27. října 1992 byla slavnostně otevřena nová část I. chirurgické kliniky ve Fakultní nemocnici U sv. Anny v Brně. Současně zde byla odhalena busta profesora Julia Petřivalského, zakladatele brněnské chirurgické kliniky.

Při té příležitosti prohlásil profesor MUDr. Josef Bilder, CSc., děkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (1991-1997) mimo jiné i toto:„Jsem velmi rád, že každý, kdo vejde nyní do areálu I. chirurgické kliniky ve Fakultní nemocnici U sv. Anny v Brně, uvidí bustu zakladatele moravské chirurgické školy profesora Julia Petřivalského. Jeho vliv na výchovu lékařů byl nesmírný, vždyť proslulí mužové skalpelu jako profesoři Bedrna, Rapant, Novák, Navrátil, Podlaha a další, to byli jeho žáci.“

V roce 1963 byla v Přerově na novém sídlišti Šířava II nově pojmenovaná ulice (dnes mezi městským hřbitovem a supermarketem Albert) jménem profesora MUDr. Julia Petřivalského.

Příště: profesor MUDr. Jaroslav Blahoš