19.3.2024 | Svátek má Josef


HISTORIE: Znamenití lékaři v českých zemích (82)

24.4.2019

Někdy se na ně zapomíná a někdy na ně zapomínat nelze, protože již zapomenuti a nejsou ani vzpomínáni. A přitom naše země má ve své historii mnoho osobností, patřících mezi znamenité představitele vědy lékařské. Zkusíme některé z nich připomenout, byť trochu na přeskáčku. Lékaři patřili i v minulosti k všestranně vzdělaným lidem, kteří nezřídka vynikli v mnoha jiných oborech. Byli spisovateli, hudebníky, cestovateli, archeology, botaniky či dokonce i úspěšnými profesionálními vojáky. Většinou vynikli také proto, že byli nejen odvážní, ale i zdravě sebevědomí. Někteří byli také vynikajícími lékaři, avšak upadli v zapomenutí. Někteří upadnout do zapomenutí měli, nebo se o nich málo ví. Ovšem nikoli jejich vlastní vinou. A zajímavé jsou i okolnosti jejich vzdělávání i kariérních postupů. Neschází také jejich životní epizody přímo dobrodružné.

Jakkoli historie nezná žádné kdyby, přesto se osud onoho krásného místa, které známe jako Mariánské Lázně, mohl vyvíjet jinak, anebo s jistým zpožděním. To velice imaginární kdyby se dá vyjádřit jednou větou. Co by se stalo, kdyby se do města Teplé svého času nepřestěhoval z Aspern v Dolním Rakousku provazník Johann Ferdinand Nehr? Inu Mariánské Lázně by byly skvělými lázněmi jistě, zřejmě však poněkud později.

Vnuk provazníka Ferdinanda Nehra Johann Nepomuk Nehr (1752-1820) projevil nevšední talent již v obecné škole v Teplé, když si nadaného chlapce všimli i učitelé v latinské škole premonstrátského kláštera v téže obci. Tento klášter byl založen českým šlechticem Hroznatou z Ovence snad někdy v roce 1193.

Vedení kláštera po absolvování latinské školy poslalo bystrého chlapce na medicínská studia do Prahy. A samozřejmě ho ve studiích filozofie a medicíny podporoval. Nepomuk Nehr promoval v lednu 1778. V té době byl rektorem univerzity filozof Antonín František Veselý. Čerstvý doktor upoutal již svojí neuvěřitelně prozíravou dizertační prací o kojenecké úmrtnosti, odbornými kruhy vysoce oceňovanou. Proto byla již tři roky poté přeložena z latiny do němčiny.

Čtyři měsíce po promoci se doktor Nehr v Lokti oženil s Františkou Kuglerovou a usadili se v zahradním domě klášterní zelinářské zahrady. V lednu 1779 byl jmenován klášterním lékařem a těšil se značné přízni opata hraběte Kryštofa Heřmana von Trauttmannsdorff und Weinsberg, který ho původně na studia vyslal. Ten mu také doporučil, aby se mimo svoji práci věnoval výzkumu minerálních pramenů klášterního panství v nedaleké vesničce Úšovice.

lékaři 82 1

Knihovna premonstrátského kláštera v Teplé

A tím byl osud nadaného lékaře zpečetěn. Objevil léčivé účinky pramenů místní kyselky a provedl také jejich chemickou analýzu. K první „lázeňské kůře“ pomocí Křížového pramene budoucích Mariánských lázní přizval v roce 1780 nejen opata Trautmansdorfa, ale i několik klášterních duchovních, když prvním jejich pacientem se stal čtyřicetiletý mladý muž jménem Gubernát, který utrpěl četná zranění při kopání jílu. Po mnoha opakovaných koupelích onoho zraněného mladíka, při nichž asistoval jeho otec, se pacient postavil na nohy a jeho stav se radikálně zlepšil. V klášteře Teplá je uložen i tento dobový obrázek:

lékaři 82 2

Vlevo opat Trauttmansdorff se svým sekretářem, uprostřed doktor Nehr a vpravo otec a syn Gubernátové. Tak byla založena sláva Mariánských Lázní.

Všechno dobré má také svoji horší stránku. Se souhlasem opata Trauttmansdorffa byly postaveny v blízkosti Křížového pramene první provizorní přístřešky, což se neobešlo bez protestů zastánců nedotknutelnosti dosavadní lesní rezervace, čemuž opat čelil docela promyšleně. Avšak brzy onemocněl a dne 5. února 1789 zemřel. Doktor Nehr zůstal v boji o budoucí lázně zatím osamocen.

Mimochodem hrabě Trauttmansdorff byl neobyčejně vzdělaný a cílevědomý muž, podnikavý a vysoce sociálně cítící, který se zasloužil o vzdělání mnoha mladých lidí, o jeho zásluhách o rozvoj umění nemluvě.

Pomoci se Nepomuku Nehrovi dostalo až v roce 1813 od nově zvoleného opata Karla Reitenbergera, díky jehož pomoci a podpoře byly v roce 1818 Mariánské Lázně (Mariin pramen) vyhlášeny za otevřené lázně. Což znamenalo, že byly otevřeny pro hosty a klienty z domova i z ciziny. Sen doktora Nehra se naplnil. Předtím ovšem byly postupně stavěny lázeňské domky, a potřebná zařízení, když předtím se v roce 1812 staly Mariánské Lázně samostatnou obcí.

V roce 1819 zakladatel lázní doktor Nehr onemocněl (ledvinová nemoc) a 13. září 1820 skonal. Jeho žena Františka ho přežila o 22 let. Dětí neměli.

Mnozí jeho současníci a pozdější následovníci ho označili za „otce Mariánských Lázní, když sám dětí neměl“.

Těžko si dnes dovedeme představit nesmírnou energii, kterou provazníkův vnuk doktor Johann Nepomuk Nehr denně vydával nejen jako propagátor budoucích lázní, ale stále jako pečlivý a obětavý klášterní lékař lidumil obecně nazývaný. Činil tak plných 41 let. Nerozlišoval mezi bohatými a chudými, tehdejší historikové ho označovali za „hledače živé vody“. A on ji našel ku minulé i dnešní slávě Mariánských Lázní.

lékaři 82 3

Johann Nepomuk Nehr

lékaři 82 4

Karel Kašpar Reitenberger (1779-1860), kterému rovněž Mariánské Lázně vděčí za mnohé. Nejenže podporoval doktora Nehra v jeho usilování, ale sám financoval výstavbu nového lázeňského města (lázeňské budovy nemocnici a kapli) a nechal vysušit bažiny v okolí pramenů.

O mnohém v životě často rozhodují náhody. Mariin pramen se původně jmenoval Smradlavý. Jednou putoval kolem z války voják, který si zde vyléčil svá zranění. Upevnil tedy nedaleko pramene jako veřejné poděkování Mariánský obraz a pramen změnil po čase své jméno. To, že zde v roce 1823 prožil svůj pozdní milostný román s Urlikou von Levetzow Johann Wolfgang Goethe, jest všeobecně známo. O dvacet let později zde dokončil práci na dvou operách (Lohengrin a Mistři pěvci norimberští) hudební skladatel Richard Wagner. Lázně si zamiloval i vévoda z Lancasteru budoucí britský panovník Eduard VII. Navštívil je celkem devětkrát.

A opět se vracíme k tomu kdyby. Stalo by se toto všechno, kdyby se do města Teplé někdy v roce 1700 nepřestěhoval z Aspern v Dolním Rakousku provazník Johann Ferdinand Nehr?

Příště: Profesor MUDr. Josef Roček