19.3.2024 | Svátek má Josef


HISTORIE: Znamenití lékaři v českých zemích (81)

17.4.2019

Někdy se na ně zapomíná a někdy na ně zapomínat nelze, protože již zapomenuti a nejsou ani vzpomínáni. A přitom naše země má ve své historii mnoho osobností, patřících mezi znamenité představitele vědy lékařské. Zkusíme některé z nich připomenout, byť trochu na přeskáčku. Lékaři patřili i v minulosti k všestranně vzdělaným lidem, kteří nezřídka vynikli v mnoha jiných oborech. Byli spisovateli, hudebníky, cestovateli, archeology, botaniky či dokonce i úspěšnými profesionálními vojáky. Většinou vynikli také proto, že byli nejen odvážní, ale i zdravě sebevědomí. Někteří byli také vynikajícími lékaři, avšak upadli v zapomenutí. Někteří upadnout do zapomenutí měli, nebo se o nich málo ví. Ovšem nikoli jejich vlastní vinou. A zajímavé jsou i okolnosti jejich vzdělávání i kariérních postupů. Neschází také jejich životní epizody přímo dobrodružné.

„Jsme štváni kulturním životem vždy dál a dál do závratného víru lidských tužeb a přání, strastí a bojů – vždy více se odcizujeme prostému životu a názorům; jak se diviti, že interes velké části inteligence se obmezuje na tento vír a že otupěl pro všechno ostatní… Komu však duše a srdce ještě nezdřevěněly, tomu nevyhasne jiskra touhy po jiných lepších chvílích životních, po chvílích, které by nebyly kaleny žádným pocitem trpkým, ani nasycením, ani umdlením kulturní horečkou štvané duše. Prahnouce po takových chvílích prcháme ze společnosti a z učesané přírody tam do hor v úchvatné mystérie netknuté přírody, kde všude tryská horský pramen člověka obrozující…“

Kdyby výše uvedený text neobsahoval několik archaických slovních spojení, mohlo by se zdát, že je pronesl nějaký současný milovník nefalšované přírody, který nám nabízí pobyt v ní, namísto pobytu ve společnosti prolezlé korupcí a touhou po mamonu …. Jenže tato slova byla řečena a napsána již v roce 1903.

Pronesl je významný český lékař, zakladatel české farmakologie, profesor MUDr. PhDr. Karel Chodounský (1843-1931) v roce 1903 na přednášce pro český odbor Slovinského alpského družstva, který v roce 1897 v Praze založil.

lékaři 81 1

Doktor Chodounský byl mimo jiné vášnivým lyžařem, horolezcem a horským turistou. V Alpách se potkal s mnoha turisty ze Slovinska, což nakonec vedlo k založení českého odboru slovinského alpského družstva. Tento spolek měl přes sto členů, vydával Alpský věstník a dokonce již 26. července 1900 otevřel pod horou Grintovec první českou chatu zavanou „Česka koča“. Tato chata funguje dodnes a Češi jsou v ní velice vítáni.

lékaři 81 2

Česka koča na Spodnjih Ravneh - 1542 m, má rysy české lidové architektury (šindelová střecha). Chata je dostupná z údolí Ravenska kočna.

Druhého března 1929 přišli do pražského bytu osmašedesátiletého profesora Chodounského tři muži, věhlasní to brněnští lékaři. Profesor MUDr. et MVDr. Otomar Völker (1871-1955), rektor brněnské Masarykovy univerzity, profesor MUDr. Josef Roček (1887-1946), děkan Lékařské fakulty téže univerzity a profesor Lékařské fakulty univerzity MUDr. Bohuslav Bouček (1866-1953). Přinesli mu diplom o udělení čestného doktorátu, kterým mu Masarykova univerzita poděkovala nejen za jeho pedagogické působení na této škole po vzniku Československa, ale také za to, že zde založil fungující farmakologický ústav.

lékaři 81 3

Profesor MUDr. Karel Chodounský se narodil ve Studénce u Bakova nad Jizerou a již jako medik projevil zájem o přírodovědné sbírky Českého muzea, v němž při studiu pracoval, posléze byl žákem a také asistentem profesora Jana Evangelisty Purkyně a v roce 1877 se výrazně zasloužil o vysokou úroveň Časopisu českých lékařů, jejichž se stal redaktorem. V roce 1884 se habilitoval v oboru balneologie a klimatoterapie, o čtyři roky později získal titul docenta farmakologie a toxikologie. Především je ovšem pokládán za zakladatele české vědecké a experimentální farmakologie. Úžasná byla též jeho práce pedagogická, jako profesor farmakologie a farmakognosie Univerzity Karlovy vychoval stovky českých lékařů.

V pátek 18. května 1928 přinesly „Národní listy„ na první straně článek k pětaosmdesátinám profesora Karla Chodounského. Byl z pera budoucího významného psychiatra českého, doktora Vladimíra Vondráčka (1895-1978). Třiatřicetiletý lékař o panu profesoru Chodounském referuje mimo jiné takto:

„Profesory se lidé stávají, ale učiteli se rodí. Profesor Chodounský byl rozený učitel. Všichni lékaři, jimž dostalo se štěstí poslouchati prof. Chodounského, rozzáří se při vzpomínce na tyto chvíle…“

Profesor Chodounský zemřel 12. května 1931. V soukromém životě ho osud podrobil krutým zkouškám. V roce 1900 zemřel jeho čtyřiadvacetiletý syn Karel, v jednapadesáti letech odešla ze světa jeho dcera Marie (1871-1922), jinak nadaná malířka a otcova veliká opora. V roce 1927 zemřela po dlouho trvající chorobě jeho manželka Julie, rozená Chvátalová (1846-1927).

13. května 1931 přinesly Národní listy velice obsáhlou stať o životě a odchodu profesora Karla Chodounského z pera MUDr. Josefa Dědečka. Mimo jiné citovaly část textu profesora MUDr. Ladislava Syllaby (1868-1930), osobního lékaře prezidenta T. G. Masaryka, který profesor Syllaba napsal v roce 1923 k osmdesátinám profesora Chodounského. Cituji:

„Z běhu jeho života je patrno, že na pokračovatele probuzeneckých tradic purkyňovských, za jakého náš lékařský svět ho vždycky považoval, měl dvě vzácné vlastnosti – idealism a optimism. Myslím idealism činu, neboť málo bych dal za idealism slov. Nad statky hmotné a nad osobní prospěch i osobní pohodlí Chodounský kladl vždy statky mravní. Při tom ho sílil jeho nezlomný optimism. Chodounský věřil v sebe, ve svou práci a v její výsledky, věřil v životní zdatnost českého národa a v jeho budoucnost…“

Příště: Doktor Jan Josef Nehr