19.3.2024 | Svátek má Josef


HISTORIE: Znamenití lékaři v českých zemích (77)

20.3.2019

Někdy se na ně zapomíná a někdy na ně zapomínat nelze, protože již zapomenuti a nejsou ani vzpomínáni. A přitom naše země má ve své historii mnoho osobností, patřících mezi znamenité představitele vědy lékařské. Zkusíme některé z nich připomenout, byť trochu na přeskáčku. Lékaři patřili i v minulosti k všestranně vzdělaným lidem, kteří nezřídka vynikli v mnoha jiných oborech. Byli spisovateli, hudebníky, cestovateli, archeology, botaniky či dokonce i úspěšnými profesionálními vojáky. Většinou vynikli také proto, že byli nejen odvážní, ale i zdravě sebevědomí. Někteří byli také vynikajícími lékaři, avšak upadli v zapomenutí. Někteří upadnout do zapomenutí měli, nebo se o nich málo ví. Ovšem nikoli jejich vlastní vinou. A zajímavé jsou i okolnosti jejich vzdělávání i kariérních postupů. Neschází také jejich životní epizody přímo dobrodružné.

Propedeutikou označujeme předběžné vzdělávání či úvod do určité vědy. Propedeutikou z hlediska obecného je považována logika. Zabývá-li se lékař všeobecnými informacemi, které nás uvedou do problematiky lékařské vědy, rozlišujeme třeba chirurgickou nebo interní propedeutiku, ale také klinickou propedeutiku. A právě tou se ve svých přednáškách v letech 1898-1904 zabýval soukromý docent MUDr. Antonín Veselý (1863-1932), a nejen proto je označován zakladatelem české lékařské propedeutiky.

Znamenití 77 - 1

Profesor MUDr. Antonín Veselý

Již na pražském Akademickém gymnáziu projevil Antonín Veselý zájem o medicínu a není tedy divu, že hned po maturitě (22. června 1883) se na podzim objevil mezi posluchači Lékařské fakulty c. k. české univerzity Karlo-Ferdinandovy. Univerzita byla rozdělena na českou a německou vlastně již rok předtím, avšak teprve v roce 1883 vznikla česká lékařská fakulta. Po třech úspěšně složených rigorózních zkouškách byl v květnu 1889 promován doktorem „veškerého lékařství“. Měl štěstí na první učitele v praxi – na chirurgické klinice Všeobecné nemocnice byl jeho šéfem profesor MUDr. Vilém Weiss (1835-1891) a posléze již ve funkci asistenta na I. české lékařské klinice byl jeho přímým nadřízeným dvorní rada, profesor MUDr. Bohumil Jan Eiselt (1831-1908).

Na této klinice byl v roce 1898 habilitován docentem pro obor „speciální pathologie a therapie vnitřních nemocí“. V té době již měl za sebou MUDr. Veselý i slušné zahraniční zkušenosti. V roce 1893 studoval v Institutu experimentální medicíny v Petrohradě, v dalších letech pak absolvoval odborné stáže na univerzitách v Dánsku, ve Švédsku a v Německu. V té době již hodně přednáší nejen ve Spolku českých lékařů a také hojně publikuje. V letech 1898-1903 byl doktor Veselý dokonce i redaktorem Časopisu českých lékařů, v roce 1904 byl jmenován mimořádným profesorem. Je zván na lékařská sympozia v zahraničí – v roce 1900 přednáší v Paříži a v Moskvě, o rok později v Neapoli a v Krakově. Je organizátorem III, IV a V. sjezdu lékařů a přírodozpytců v Praze a hlavně pilně přednáší klinickou propedeutiku, později převážně na I. lékařské klinice.

V dalších letech profesor MUD. Antonín Veselý přednášel, léčil, publikoval, byl jednatelem Spolku lékařů českých a spoluzakládal Českou lázeňskou společnost luhačovickou. Po vzniku Československa působil Antonín Veselý v pozici mimořádného profesora vnitřního lékařství na L0kařské fakultě Univerzity Karlovy a mimo jiné vyučoval lékařskou propedeutiku. V červenci roku 1921 byl profesor MUDr. Antonín Veselý jmenován přednostou nově vybudované propedeutické kliniky. V této funkci působil až do své smrti v roce 1932. V roce 1924 byl také jmenován řádným profesorem lékařské propedeutiky.

Znamenití 77 - 2

Rodištěm profesora Veselého je královské město Beroun. V době jeho narození asi takto vypadalo berounské náměstí. Tatínek, místní vážený měšťan Erazim Veselý, byl zdejším řeznickým mistrem a maminka Anna (rozená Konvalinská) se otáčela v krámě. Beroun má v historii řadu velkých rodáků – Josefa Jungmanna, Františka Branislava či Václava Talicha. Mezi Veselého současníky (a spolurodáky) patří také známý cestovatel a pedagog Emanuel Fait (1854-1929), nebo Alois Herout (1860-1943) tvůrce českého těsnopisu či spisovatel Jaroslav Maria (1870-1942). Ti všichni a mnozí další jsou uvedeni na webu města v seznamu „významných osobností“. Pouze zakladatel české lékařské propedeutiky mezi nimi schází.

Antonín nikdy nezapomněl na obrovskou povodeň z roku 1872, kterou zažil v rodném městě jako devítiletý školák. Řeka Berounka zaplavila téměř celé město a napáchala obrovské škody. Jakoby se chtěla vzepřít tomu, že se odjakživa jmenovala Mže (také Msa či Misa dle Kosmy). K jejímu přejmenování přispěl plzeňský kronikář Tanner v 17. století, kdy napsal, že „Mže, když minula město Beroun, změnivši jméno, pod novým názvem Berounka do Vltavy se vlévá.“ A bylo to.

Antonín Veselý hojně publikoval. Snad nejcennějšího jeho prací bylo vydání dvoudílné učebnice „Klinické vyšetřovací methody a lékařská technika“ (1902-1907) určené posluchačům medicíny i praktickým lékařům. Vyšla znovu ve dvacátých letech.

Neuvěřitelná byla aktivita páně profesorova organizační. Nejen, že byl spoluzakladatelem a místopředsedou Masarykovy ligy proti tuberkolóze, v Monaku (1920) a Bruselu (1922) přednáší na lékařských sjezdech, v roce 1922 byl jmenován prezidentem sociálně – lékařského sjezdu v Mukačevu.

Jeho aktivity přesahovaly rámec místa působení. V roce 1900 založil spolu se svými vrstevníky a výbornými lékaři mezinárodní sdružení „Comité medicale slave“, což se dá přeložit jako „Slovanská lékařská komise“. Zakládali a organizovali s ním její práci pediatr a internista profesor MUDr. Jan Matěj Pěšina (1861-1943) a výborný organizátor MUDr. Jan Semerád (1866-1926). Toto sdružení výrazně ovlivňovalo především kulturní projevy lékařské vědy všech slovanských národů a působilo i po první světové válce.

Profesor Antonín Veselý byl mimo jiné čestným členem mnoha zahraničních lékařských společností, avšak největší kus lékařské práce odborné a organizační odvedl doma. Plných 43 let (od své promoci) dával své rodné zemi to nejlepší, co uměl a mohl.

27. května 1962 tento skvělý lékař, manžel a otec odchází z tohoto světa. Jeho hrob najdete na Olšanských hřbitovech.

Znamenití 77 - 3

Profesor Veselý se oženil s Julií Marií Rottovou, dcerou pražského velkoobchodníka. Měli spolu tři děti: Ladislava (*1900), Jitku (*1901) a Ivana (*26. 4. 1905). Syn Ivan (na snímku) se nepotatil, ale měl značné nadání pro jazyky. Na obchodní akademii v Praze vystudoval němčinu, angličtinu a francouzštinu. Později působil jako učitel jazyků na obchodní akademii Tomáše Bati ve Zlíně. V dubnu 1943 vtrhlo do budovy akademie gestapo a učitele Veselého zatklo. V Brně byl pak stanným soudem odsouzen za odbojovou činnost k trestu smrti, který byl vykonán v Kounicových kolejích ve čtvrtek 4. června 1942. Student, který ho udal na zlínském gestapu s tím, že šíří informace vysílané londýnským rozhlasem, bohužel pravděpodobně dostudoval.

Příště: MUDr. Josef Karel Eduard Hoser