28.3.2024 | Svátek má Soňa


HISTORIE: Znamenití lékaři v českých zemích (75)

6.3.2019

Někdy se na ně zapomíná a někdy na ně zapomínat nelze, protože již zapomenuti a nejsou ani vzpomínáni. A přitom naše země má ve své historii mnoho osobností, patřících mezi znamenité představitele vědy lékařské. Zkusíme některé z nich připomenout, byť trochu na přeskáčku. Lékaři patřili i v minulosti k všestranně vzdělaným lidem, kteří nezřídka vynikli v mnoha jiných oborech. Byli spisovateli, hudebníky, cestovateli, archeology, botaniky či dokonce i úspěšnými profesionálními vojáky. Většinou vynikli také proto, že byli nejen odvážní, ale i zdravě sebevědomí. Někteří byli také vynikajícími lékaři, avšak upadli v zapomenutí. Někteří upadnout do zapomenutí měli, nebo se o nich málo ví. Ovšem nikoli jejich vlastní vinou. A zajímavé jsou i okolnosti jejich vzdělávání i kariérních postupů. Neschází také jejich životní epizody přímo dobrodružné.

75 Znamenití 1

Profesor MUDr. Josef Reinsberg (18. 8. 1844 – 29. 1. 1930)

List Národní politika číslo 30 ze dne 31. ledna 1930 uvedl mimo jiné na straně 4 tento text:

K úmrtí profesora MUDra Josefa Reinsberga.

Mensa Academica českých vysokých škol pražských ztrácí v zemřelém profesoru doktoru J. Reinsbergovi svého zakladatele a dlouholetého předsedu, jenž v době, kdy byl rektorem Karlovy univerzity mnoho vykonal pro zlepšení sociálního postavení vysokoškolského studentstva. V listopadu 1898 podal senátu Karlovy univerzity návrh na založení velké studentské jídelny – „Mensa Academica českých vysokých škol pražských“ – na jejíž organizaci pracoval společně se svým dobrým přítelem prof. drem. J. U. Jarníkem.

Již následujícího roku byla mensa uvedena v činnost a první jejím předsedou byl zvolen J. M. rektor profesor J. Reinsberg. Založení Mensy akademické, která právě dovršila 30. let své blahodárné činnosti, věnované prospěchu nemajetného vysokoškolského studentstva, zůstane nesmrtelným činem, jímž se prof. dr. J. Reisenberg zapsal hluboko do srdcí chudých vysokoškolských posluchačů písmem trvalým. V trvalou paměť a k uctění památky svého zakladatele, založila „Mensa Academica českých vysokých škol pražských“, Praha II., Lazarská 8, již u příležitosti jeho osmdesátých narozenin „Fond prof. dra Josefa Reinsberga“ pro podporu svých nemajetných členů, vysokoškolských posluchačů.

Gymnázium v Klatovech pamatuje řadu studentů, kteří toto vynikající učiliště později proslavili. Studoval zde například budoucí slavný internista profesor MUDr. Josef Thomayer (1853-1927) či pozdější největší český mecenáš architekt Josef Hlávka (1831-1908). Ve výčtu vynikajících absolventů klatovského gymnázia nemůže chybět rodák z Přibyslavi, pozdější věhlasný profesor soudního lékařství Josef Reinsberg.

V medicíně si vyzkoušel mnohé. Na pražské lékařské fakultě promoval 19. března 1870, své znalosti si prohloubil prací na chirurgii všeobecné nemocnice, gynekologii „studoval“ jako asistent u profesora porodnictví MUDr. Jana Strenga (1817-1887) a nakonec se začal věnovat soudnímu lékařství. Působil jako soudní lékař v několika českých okresech a posléze i u krajského soudu v Hradci Králové. Byl občansky velice aktivní – v Klatovech zakládal Literární jednotu, v Žamberku přenášel v učňovské škole, pracoval zde i v obecním zastupitelstvu. V roce 1879 byl jmenován čestným občanem Žamberka.

Soudní lékařství studoval především v Německu a konečně jako čtyřicetiletý, v roce 1884 byl angažován pražskou univerzitou, na níž byl po roce jmenován mimořádným profesorem. S univerzitou je spjat celý jeho život – byl třikrát jmenován děkanem lékařské fakulty a v roce 1899 byl jmenován rektorem české univerzity. Mezitím pracoval ve Spolku českých mediků, vedl desítky veřejných přednášek pro živnostníky (o zdravotní policii, o zdravotnictví vůbec a také po veřejné hygieně). Jistou dobu redigoval i Časopis lékařů českých.

Ve výše uvedeném nekrologu univerzitních studentů, je vzpomenuto spolupráce profesora Reinsberga s Janem Urbanem Jarníkem pro „Mensu Academicu“. Profesor PhDr. Jan Urban Jarník (1848-1923) byl vynikající filolog (rumunština + další světové jazyky včetně sanskrtu) a pro jeho aktivní podporu nemajetných studentů byl přezdíván „otec studentů“.

Péče o nemajetné studenty byla koncem devatenáctého století poměrně rozsáhlá. V Praze (a v mnoha venkovských pobočkách) existoval tzv. Husův podpůrný fond na podporu nemajetných posluchačů vysokých škol českých v Praze. Až do své smrti byl jeho předsedou profesor Karlovy univerzity a ředitel Národního muzea profesor Dr. Antonín Frič (1832-1913). Po něm se této funkce ujal právě profesor Josef Reinsberg.

Nezanedbatelná je i Reinsbergova činnost publicistická a a vydavatelská. Do konce 19. století vydal celkem 26 odborných titulů týkajících se soudního lékařství. Byl aktivním autorem řady hesel v Ottově slovníku naučném a se svým kolegou a vrstevníkem profesorem MUDr. Vítězslavem Janovským (1847-1925), mimochodem autorem první české učebnice venerologie, se zasloužili o značný rozvoj české lékařské vědecké literatury.

U profesora Janovského později sloužil jako asistent syn Reinsbergův Viktor 1875-1938). Po štacích v Olomouci a v Brně byl posléze prorektorem a rektorem Univerzity Komenského v Bratislavě.

Profesor Reinsberg byl i šťastně ženat. Oženil se s Annou rozenou Havlíčkovou, s níž měli devět dětí, ale dospělého věku se dožil pouze syn Viktor a dcery Marianna, Ema, Berta, Míla a Zdeňka.

Jeho zetěm byl například lékař-ortopéd MUDr. Václav Kafka (1868-1946), ale také diplomat, lékař a velvyslanec MUDr. Václav Girsa (1875-1954), či známý akademický malíř Jaromír Stretti-Zamponi (1882-1959). A také bratislavský profesor MUDr. František Prokop (1870-1959). Profesor MUDr. Josef Reinsberg se v roce 1908 sice vzdal ze zdravotních důvodů aktivní pedagogické činnosti, společensky se angažoval i nadále.

Konec konců vše lze vyčíst i z následujícího úmrtního oznámení.

75 Znamenití 2

Příště: MUDr. Jan Nepomuk Čermák