16.12.2018 | Svátek má Albína


HISTORIE: Znamenití lékaři v českých zemích (60)

21.11.2018

Někdy se na ně zapomíná a někdy na ně zapomínat nelze, protože již zapomenuti a nejsou ani vzpomínáni. A přitom naše země má ve své historii mnoho osobností, patřících mezi znamenité představitele vědy lékařské. Zkusíme některé z nich připomenout, byť trochu na přeskáčku. Lékaři patřili i v minulosti k všestranně vzdělaným lidem, kteří nezřídka vynikli v mnoha jiných oborech. Byli spisovateli, hudebníky, cestovateli, archeology, botaniky či dokonce i úspěšnými profesionálními vojáky. Většinou vynikli také proto, že byli nejen odvážní, ale i zdravě sebevědomí. Někteří byli také vynikajícími lékaři, avšak upadli v zapomenutí. Někteří upadnout do zapomenutí měli, nebo se o nich málo ví. Ovšem nikoli jejich vlastní vinou. A zajímavé jsou i okolnosti jejich vzdělávání i kariérních postupů. Neschází také jejich životní epizody přímo dobrodružné.

Zdá se, že obvyklým jevem v Karlových Varech bylo to, že místní radní měli vesměs hezké a žádoucí dcery. Když do tohoto tehdy již lázeňského města přišel koncem sedmnáctého století z Lombardie obchodník s jižním ovocem Oktavián Mattoni, oženil se v roce 1697 s jednadvacetiletou Veronikou, dcerou místního radního Jana Breitfeldera. O sto třicet tři let později, se narodil jednomu z jeho potomků, výrobci lázeňských oplatek Karlu Mattoni, který byl shodou okolností již karlovarským radním, syn Heinrich. Ten se v roce 1856 zamiloval do Vilemíny (1839-1919), která byla dokonce dcerou karlovarského purkmistra Johanna Petera Knolla. Heinrich Mattoni se ještě před svatbou zúčastnil se svojí snoubenkou společenského večírku, na kterém poznal nevšedního muže. Byl jím tehdy osmačtyřicetiletý doktor Josef Löschner, který v debatě poukazoval na jedinečnost místních minerálních pramenů, zejména pak Ottova pramenu v Kyselce a dalších, které přirovnal k „nenávratně unikajícímu zlatu“. Čímž budoucího podnikatele přivedl na myšlenku, že by se minerální vody mohly prodávat. A to byl začátek firmy Matttoni. Doktor Löschner později mladému muži velice pomáhal, co mohl. Dělal rozbory pramenů, sepsal několik odborných publikací, které jeho žena přeložila i do angličtiny a švédštiny, byl Mattonimu odborným rádcem a konzultantem. Kdo ale byl doktor Löschner?

60 Znamenití lékaři 1

Heinrich Kaspar von Mattoni (1830 - 1910) v sobě nezapřel krev svých úspěšných předků, italských obchodníků z tehdejšího Milánského vévodství (Ducato di Milano)

Dalo by se říci, že osudovou řekou života tohoto věhlasného lékaře je Ohře. Narodil se v Kadani, kterýmžto městem řeka protéká a později často putoval proti jejímu proudu – do Karlových Varů jako balneolog a jako zemský medicinální rada také organizátor sjezdu přírodovědců a lékařů v Karlových Varech v roce 1862. Na tomto sjezdu špičkových odborníků z evropských zemí, ale i z Ameriky, Afriky a Ruska, přivítal mimo jiné kolegu Jana Evangelistu Purkyně (1787 – 1869), prvního předsedu Spolku lékařů českých, který byl založen v témže roce. Na podobném sjezdu v roce 1837 v Praze, seznámil tehdy Purkyně přítomné kolegy se svojí buněčnou teorií.

Nu a Ohře také protéká lázněmi Kyselkou, na jejichž činnosti se Löschner významně podílel podporou majitele a přítele Heinricha Mattoniho, zejména poté, kdy se po odchodu do penze v roce 1869 se usadil v nedalekém Velichově, obci rovněž na břehu Ohře. Zde již v roce 1864 zakoupil krásný barokní zámeček (dnes klasicistní), konečně se v roce 1870 oženil se známou mecenáškou, pětatřicetiletou Annou Maschek von Maasburg (1835-1911). Prožili ve Velichově společně krásných osmnáct let. Zámeček je dnes bohužel v dezolátním stavu.

60 Znamenití lékaři 2

Josef Vilém svobodný pán z Löschneru (1809 - 1888) ukončil medicínská studia v roce 1834. Jeho lékařská dráha je velice barvitá – byl profesorem, rektorem univerzity, osobním lékařem následníka trůnu i samotného císaře a málem se ještě dávno před tím stal knězem.

Synek mlynáře a majitele statku v Kadani se projevoval již v dětství jako velice bystrý hoch, do školy nastoupil již ve čtyřech letech. Studoval (a maturoval jako premiant) u piaristů v Kadani, v Chomutově a posléze nejprve zamířil na pražskou filozofickou fakultu, když uvažoval o tom, zvolit povolání kněžské. Ale v roce 1827 je již na lékařské fakultě, promuje v roce 1834 a to má již za sebou drobné publikace týkající se například využití minerálních vod. Nejprve se stal asistentem svého učitele. Byl jím známý mecenáš Julius Vincenc von Krombholz (1782 – 1843), vynikající přírodovědec, chirurg a botanik. A také mykolog a přítel mnoha českých vlastenců, mezi něž patřil i přírodovědec Kašpar Šternberk (1761 – 1838). Měl se tedy doktor Löschner od koho učit a čím se „nakazit“.

A nadšení i značná odbornost provází doktora Löschnera po celý život. Má velký podíl na vzniku moderní dětské nemocnice v Praze (1854), když předtím byl jmenován v roce 1849 univerzitním profesorem, děkanem lékařské fakulty (1849-1850), současně byl také osobním lékařem významných osobností, mezi něž patři i skladatel Bedřich Smetana. V roce 1854 založil na univerzitě první katedru balneologie, neboť lázeňství se v té době začalo konstituovat jako vědní obor. Hodně cestoval. Získával poznatky v různých evropských lázních a publikoval. Vydal více než třicet odborných publikací o dětských nemocech o epidemiích, již v roce 1846 vydal publikaci o léčivých účincích minerálních pramenů v Kyselce i v Karlových Varech. Tato kniha vyšla v historicky krátké době celkem třináctkrát. V letech 1862/1863 byl profesor Löschner zvolen rektorem Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. V roce 1870 obdržel i baronský titul.

Profesor Löschner nezapomněl ani na své rodné město. V roce 1863 zakoupil v Kadani bývalé náměstí, na němž původně stálo „jeho“ piaristické gymnázium. Prostranství nechal citlivě upravit jako park, výrazně podpořil zřízení místního sirotčince a kadaňské občanské spolky, uhradil velkorysou opravu chátrajícího Chrámu sv. Anny, do něhož se chodil jako malý kluk s maminkou modlit (tatínek mu zemřel, když byl ještě v chlapeckém věku) a o šest let později věnoval celý komplex náměstí zpět rodnému městu. V roce 1878 pojmenovali toto místo „Löschnerovo náměstí“. Název bohužel nepřežil různé „ismy“. Za druhé světové války neslo náměstí jméno Hitlerovo, po válce Masarykovo a posléze bylo jako náměstí zrušeno. Okolní dva parky nesly jméno F. D. Rooseveltovo, později byly pojmenovány na Sady pionýrů. Avšak dne 1. října 2009 odhalili kadaňští doktoru Löschnerovi pomník (již tam kdysi byl) a vrátili mu i jeho náměstí. Od té doby, po více než sto třiceti letech, opět sluje Löschnerovo.

Löschner se chtěl původně na zbytek života usídlit v Kadani, kde žila jeho matka. Avšak ta v roce 1864 zemřela, a proto se stal jeho sídlem Velichov. Avšak na sklonku své kariéry byl doktor Löschner více ve Vídni, než v Praze či ve Velichově.

60 Znamenití lékaři 3

Z roku 1522 je nejstarší písemná zpráva o užívání pramenů v obci Kyselka. Je dílem lékaře, doktora Václava Payera z Lokte, který zkoumal karlovarské vody a zmínil se rovněž o pramenech nacházejících se na úpatí vrchu Bučina v Kyselce (buková kyselka). V roce 1829 začal hrabě Wilhelm von Neuberg (1800 – 1862) stavět lázně. V srpnu 1852 byl v Karlových Varech na léčení první řecký král Otto I. (1815 – 1867), druhorozený syn bavorského krále (na snímku). Ten přijel 23. srpna do lázní Kyselka a zdejší minerální voda mu tak zachutnala, že si nechal do Athén poslat 450 džbánků vody z hlavního pramene. A svolil, aby tento zdroj byl pojmenován po něm. A tak vznik název Pramen krále Otty. Zakladatel karlovarského lázeňského orchestru, houslista a skladatel Josef Labitzky (1808 – 1881), složil při té příležitosti čtverylku „Vzpomínka na Kyselku“.

V roce 1865 byl doktor Josef Vilém Löschner, mimo jiné také osobní lékař císaře Františka Josefa I. zdravotním referentem vídeňského státního ministerstva, o rok později se stal dohlížitelem nad vídeňskými nemocnicemi, v nichž se léčily tisíce raněných z prusko-rakouské války. A při tom organizoval reformu zdravotnictví v celé monarchii a rozšiřování lázeňství.

60 Znamenití lékaři 4

24. srpna 1884 byla v obci Giesshübl-Sauerbrunn (dnes Kyselka) z iniciativy tehdejšího majitele lázní Heinricha Mattoniho slavnostně odhalena busta balneologa profesora Josefa Wilhelma von Löschner, který žil v nedalekém Velichově a byl tomuto odhalení osobně přítomen. Navíc byl majitelovým blízkým přítelem a velmi dobrým odborným rádcem. Bohužel v důsledku neuvěřitelně zpackané privatizace v devadesátých letech minulého století celé lázně chátraly, včetně této busty, jejímž autorem byl významný český sochař Tomáš Seidan (1830 - 1890), první učitel zakladatele novodobého českého sochařství J. V. Myslbeka (1848 - 1922). Podle poškozeného originálu byla v roce 2014 zhotovena kopie a opatřena nápisem MUDr. Josef Löschner. 1809 – 1888. První profesor balneologie na pražské Karlově univerzitě. Busta je umístěna v nice věže Jindřichova dvora.

Vyprávělo se, že kočáry smutečních hostů, kteří se 24. dubna 1888 sjeli na Löschnerův pohřeb z celé monarchie, doslova ucpaly silnici mezi Velichovem a Karlovými Vary. Profesor zemřel 19. dubna 1888 a dodnes odpočívá v rodinné hrobce na velichovském hřbitově. Výzdobu hrobky tvoří jeho erb (pelikán sytící svá mláďata vlastní krví) a Löschnerovo osobní heslo „Semper paratus“ (Vždy připraven).

Odešel člověk neuvěřitelně pracovitý, nadaný a nezištný. Podobnými slovy často hovoříme o lékařích této doby, neboť nezištnost, poctivost a filantropie byla tehdy součástí života mnoha osobností monarchie, bez ohledu na to, jakou mateřskou řečí je naučily mluvit jejich maminky. Doktor Löschner byl čestným členem mnoha měst a spolků a k jeho odkazu se i dnes hlásí nejen evropští balneologové, ale také mnozí lékaři a přírodovědci.

60 Znamenití lékaři 5

Lázně Kyselka se již zdařile opravují. Mezi zrenovované objekty patří i původní Löschnerův pavilon, kde je umístěno Mattoni Muzeum.

Příště: Primář MUDr. a PhDr. Josef Reinhold



Diskuse


A. Alda
11:09
21.11.2018

počet příspěvků: 1, poslední 21.11.2018 11:09









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.