22.9.2018 | Svátek má Darina


HISTORIE: Znamenití lékaři v českých zemích (48)

29.8.2018

Někdy se na ně zapomíná a někdy na ně zapomínat nelze, protože již zapomenuti a nejsou ani vzpomínáni. A přitom naše země má ve své historii mnoho osobností, patřících mezi znamenité představitele vědy lékařské. Zkusíme některé z nich připomenout, byť trochu na přeskáčku.

Lékaři patřili i v minulosti k všestranně vzdělaným lidem, kteří nezřídka vynikli v mnoha jiných oborech. Byli spisovateli, hudebníky, cestovateli, archeology, botaniky či dokonce i úspěšnými profesionálními vojáky. Většinou vynikli také proto, že byli nejen odvážní, ale i zdravě sebevědomí. Někteří byli také vynikajícími lékaři, avšak upadli v zapomenutí. Někteří upadnout do zapomenutí měli, nebo se o nich málo ví. Ovšem nikoli jejich vlastní vinou. A zajímavé jsou i okolnosti jejich vzdělávání i kariérních postupů. Což je také příklad doktora Miloše Štejfa.

V druhé polovině 19. století žil v Kněžicích obchodník Josef Otto Toman. Měl krásnou dceru Kateřinu (* 12. 4. 1880), do které se zakoukal o třináct let starší učitel František Štejfa (*11. 7. 1867) z nedalekých Puklic. Svatba byla v nevěstině rodné obci 24. srpna 1897 a 17. května 1898 přišel na svět (již v Puklicích) chlapec. Při křtu dostal jména Miloš a Jiří.

V obecné škole ho učil tatínek, který pochopil, že má nadaného a talentovaného syna. Avšak jako vlastenec (a český učitel) mu chtěl dát vzdělání v jazyce českém, jakkoli německý jazyk u nich v rodině nepotlačovali. Byl přece jenom nutný pro pozdější vyšší vzdělání.

lékaři 48 1

Slavnostní vysvěcení nové budovy třebíčského gymnázia v roce 1889

Devět let předtím byla v nedaleké Třebíči postavena nová budova českého vyššího gymnázia. Jinak české gymnázium bylo v Třebíči již od roku 1871. Tehdy bylo 14. srpna 1871 císařským rozhodnutím povoleno zřízení nižších slovanských gymnázií právě v Třebíči a ve Valašském Meziříčí. V roce 1886 pak bylo třebíčské gymnázium prohlášeno za vyšší.

A tak se stalo, že 22. září 1889 byla slavnostně vysvěcena nová budova gymnázia samotným brněnským biskupem, osmačtyřicetiletým Františkem Saleským Bauerem (1841-1915), pozdějším olomouckým arcibiskupem. O němž bylo mimo jiné známo, že se silně zasazuje o jazykovou rovnoprávnost na Moravě. Z Puklic to bylo sice blíže do Jihlavy, než do Třebíče, ale v Jihlavě nebylo v té době české gymnázium. To zde vzniklo až v roce 1919. Takže bylo rozhodnuto, že mladý nadaný chlapec Miloš, půjde studovat do Třebíče.

Miloš Štejfa maturoval uprostřed první světové války, v roce 1916. Výuka byl komplikovaná, protože v nové budově gymnázia byl zřízen vojenský lazaret a studenti se tísnili v budově tzv. Staré školy v Hasskově ulici. Ulice byla pojmenována po prvním třebíčském starostovi Martinu Hassekovi (1796-1862), který jako první usiloval o zřízení nižšího reálného gymnázia. Tehdy se to ještě nepovedlo.

V době Štejfových studií v Třebíči, mělo již místní gymnázium velice dobrou pověst. Studoval zde například básník Jakub Deml (1878-1961), dále budoucí literární kritik Bedřich Václavek (1897-1943) či básník Jan Zahradníček (1905-1960) a jiné pozdější výrazné osobnosti českého společenského života.

Mladý muž se rozhodl pro medicínu. Zkusil ji až v roce 1918 na lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze, po roce přešel na nově založenou Masarykovu univerzitu v Brně. Ta byla založena zákonem přijatým Národním shromážděním 28. ledna 1919, když bylo rozhodnuto zřídit první a druhý ročník lékařské fakulty už v roce 1919-1920. Zákon č. 50/1919 Sb., jehož navrhovateli byli mimo jiné spisovatel Alois Jirásek (1851-1930) a profesor Karel Engliš (1880-1961), který byl i jejím prvním rektorem. Nová univerzita měla ulehčit pražským fakultám, které neměly dostatečnou kapacitu a některé potřebovaly nutně rekonstruovat. Navíc brněnská univerzita měla pro existenci lékařské fakulty výhodu ve stávající Zemské nemocnici v Pekařské ulici.

lékaři 48 2

Miloš Štejfa promoval v roce 1924 a v Brně již zůstal po celou dobu své lékařské kariéry. Jako internista se zbýval především kardiologií. Proto bývá někdy označován za otce či zakladatele „brněnské kardiologie“. V té době se v Puklicích stal starostou Milošův otec František. Funkci zastával v letech 1922-1924.

Od roku 1933 pracoval doktor Miloš Štejfa jako primář vnitřního oddělení v brněnské Nemocnici Milosrdných bratří. Tato nemocnice je nejstarším zdravotnickým zařízením na Moravě. Řád Milosrdných bratří přišel do Brna v roce 1748 a jedním z jeho výrazných aktivit bylo postavení špitálu z prostředků finanční nadace Jana Křtitele Leopolda z Dietrichsteina. Nemocnice měla v počátcích sedmdesát lůžek a lékárnu. Výstavbu projektoval dvorní architekt Dietrichsteinů, František Antonín Grimm (1710- 1784).

Ovšem za okupace musel doktor Štejfa z funkce odejít, a tak provozoval soukromou praxi. Nejprve ve svém brněnském bytě (rentgen měl například uložen v garáži). Tehdy mu velice pomohl jeho vrstevník a kolega internista profesor MUDr. František Hora (1902-1955), který mu umožnil pracovat v ordinaci ve Francouzské ulici v Brně.

Pro úplnost je třeba uvést, že profesorové Milošové Štejfové byli dva. Otec Miloš vychoval pro českou i světovou medicínu výborného kardiologa syna Miloše (1929-2015). Profesor MUDr. Miloš Štejfa, DrSc., byl mimo jiné po roce 1989 i prvním prezidentem obnovené České lékařské komory a v roce 1996 byl pasován na Rytíře českého lékařského stavu. Od roku 1990 byl přednostou I. interní kliniky, kterou vedl v letech 1946-1969 jeho otec. V roce 1997 odešel do důchodu, avšak jeho podíl na výrazném rozvoji kliniky byl rozsáhlý, moderní a konec konců velice potřebný a zásadní. Pod jeho vedením byla přejmenována na I. interní kardioangiologickou kliniku, což nebylo pouhou formalitou.

Profesor Štejfa bývá také označován za pokračovatele „Vanýskovy internistické brněnské školy“. Při této příležitosti nelze nevzpomenout profesora MUDr. Rudolfa Vanýska (1876-1957). Ten pracoval po promoci v roce 1901 jako asistent legendárního profesora vnitřního lékařství Josefa Thomayera (1853-1927), když současně jeho kolegy byli budoucí vynikající internisté Ladislav Syllaba (1868-1930) a Josef Pelnář (1872-1964). V letech 1907-1919 pracoval jako primář interny Zemské nemocnice v Brně, poté až do roku 1946 šéfoval Klinice nemocí vnitřních a nervových na lékařské fakultě Masarykovy univerzity (později l. interní kardiologická klinika). Z té doby zná medicína například Vanýskův symptom a Vanýskovu trias. V době nacistické okupace byl nuceně penzionován, po válce ještě organizoval obnovu interní kliniky, posléze odešel do důchodu. Kliniku předal právě profesoru Miloši Štejfovi, který ji s úspěchem vedl až do roku 1969. Mimochodem - profesora Vanýska po roce 1948 označili za „představitele buržoazního vykořisťovatelského řádu“ a snížili mu o dvě třetiny důchodový výměr.

lékaři 48 3

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně

lékaři 48 4

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně pořádá již tradiční „svatoanenské dny“. 6. července 2002 byli v jejich rámci připomenuti dva významní muži. Na chodbě hlavní budovy nemocnice byla slavnostně odhalena pamětní deska (bronzová plaketa autorů Alice a Alexandra Ulmových) zakladateli brněnské kardiologie profesoru Miloši Štejfovi (1898-1971). V nemocničním parku byla ve stejný den o něco později odhalena busta (autor Karel Volavý) vídeňskému architektovi Theophilu Hansenovi. Nemocnice je dílem tohoto význačného vídeňského, ale i brněnského architekta. Postavil ji v letech 1864-1868. Spojení těchto významných osobností Brna je více než symbolické.

Příště: profesor MUDr. Antonín Fingerland, DrSc.



Diskuse


A. Alda
10:02
29.8.2018

počet příspěvků: 1, poslední 29.8.2018 10:02









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.