22.9.2018 | Svátek má Darina


HISTORIE: Znamenití lékaři v českých zemích (46)

15.8.2018

Někdy se na ně zapomíná a někdy na ně zapomínat nelze, protože již zapomenuti a nejsou ani vzpomínáni. A přitom naše země má ve své historii mnoho osobností, patřících mezi znamenité představitele vědy lékařské. Zkusíme některé z nich připomenout, byť trochu na přeskáčku. Samozřejmě, že řada znamenitých lékařů byla (a je) i mezi těmi, kteří netvořili součást univerzitního prostředí a věnovali svůj um tak říkajíc práci v terénu. I za nimi musíme občas odskočit.

Lékaři patřili i v minulosti k všestranně vzdělaným lidem, kteří nezřídka vynikli v mnoha jiných oborech. Byli spisovateli, hudebníky, cestovateli, archeology, botaniky či dokonce i úspěšnými profesionálními vojáky. Většinou vynikli také proto, že byli nejen odvážní, ale i zdravě sebevědomí. Někteří byli také vynikajícími lékaři, avšak upadli v zapomenutí. Někteří upadnout do zapomenutí měli, nebo se o nich málo ví. Ovšem nikoli jejich vlastní vinou.

Jedním z mnoha těch, na které se zapomíná, je i profesor MUDr. Jan Matěj Pěšina (1861-1943), rodák z Třeboně. V rodném městě vystudoval nižší reálné gymnázium, další studia absolvoval v Praze, včetně studia medicínského. Z nepochopitelných důvodů ho město Třeboň neuvádí mezi významnými rodáky, jakkoli rodina do města patří. Pěšinův starší bratr Josef (1857-1922) byl například technickým správcem místního cukrovaru. Oba mají také společný hrob na třeboňském hřbitově.

lékaři 46 1

Česká dětská nemocnice byla otevřena v roce 1902. V roce 1970 musela ustoupit stavbě Nuselského mostu.

Profesor Pěšina někdy bývá označován za zakladatele české pediatrie. To není zcela přesné, jakkoli se o její rozvoj výrazně zasloužil. V žádném případě nebyl „její brzdou“, jak se svého času vyjádřil velmi tvrdě profesor MUDr. Josef Pelnář (1872-1964), což doložíme dále.

Svým zaměřením byl především internista. Vnitřní lékařství studoval u profesora MUDr. Bohumila Eiselta (1831-1908), který se stal v roce 1871 šéfem první česky vedené kliniky. Doktor Pěšina u něj po promoci pracoval jako asistent. Pěšina mimo jiné studoval i u profesora MUDr. Emericha Maixnera (1847-1920), který byl v roce 1887 prvním přednostou české II. interní kliniky. V roce 1887 promoval a v roce 1894 byl doktor Pěšina jmenován docentem vnitřních nemocí.

Ony ty spory o tom, kdo byl zakladatelem české pediatrie, nebyly (a nejsou) v historii české medicíny zásadní. Všichni, kdož mohli a uměli, se zasloužili o postupně se zvyšující úroveň české a slovenské pediatrie.

Počátkem 19. století postupně vzniká pediatrie jako samostatné odvětví. Dětem se věnuje značná péče a vznikají první dětské nemocnice, především díky mecenášům a dobročinným spolkům. Jejími předchůdci byly nejrůznější nalezince a útulky. I tak byla koncem 19. století značně vysoká kojenecká úmrtnost, v českých zemích bohužel jedna z největších v Evropě. První dětská nemocnice u nás vznikla v roce 1842 díky původně teplickému lázeňskému lékaři Eduardu Kratzmannovi (1810-1865). Ten jejích devět lůžek, určených především nemajetným dětem, zbudoval na své náklady v domě U svatého Lazara na rohu Spálené ulice a Karlova náměstí v Praze.

lékaři 46 2

Profesor MUDr. Bohdan Neureutter

Ovšem prvním profesorem dětského lékařství a jedním z nejzasloužilejších pediatrů byl profesor MUDr. Bohdan Neureutter (1829-1899) syn známého pražského advokáta Ondřeje Neureuttera. V roce 1885 založil Spolek pro zřízení a vydržování české dětské nemocnice a chorobince v Praze. Od té doby byl při veškerých aktivitách. 1891 otevřena česká dětská klinika Na Křižovatce, jejímž byl přednostou. V roce 1895 rozhodl Zemský sněm o stavbě Nalezince. Objekt byl dokončen v roce 1901 v ulici Ke Karlovu a dodnes slouží pro účely pediatrie. V listopadu 1898 se začala stavět Česká dětská nemocnice (byla v provozu až do roku 1970), avšak jejího otevření se profesor Neureutter nedočkal. Zemřel ve spánku 13. dubna 1899. Odešel mimořádně vzdělaný lékař, citlivý člověk, mecenáš, filantrop a vlastenec. V témže roce se jeho nástupcem ve vedení kliniky Na Křižovatce stal tehdy ještě docent (1894) MUDr. Jan Matěj Pěšina. 7. února 1902 byla slavnostně otevřena nová Česká dětská nemocnice s 270 lůžky. Vedení tohoto zařízení se opět ujal MUDr. Matěj Jan Pešina. Avšak v té době ještě nebylo dostatek těch, kteří by pokračovali v tzv. Neureutterově pediatrické škole. I doktor Pěšina z počátku chápal pediatrii jako část vnitřního lékařství. A přitom ve stejné době vynikající pediatr profesor MUDr. Alois Epstein (1849-1918) si vychoval řadu následovníků, kteří ovšem úspěchů dosáhli spíše ve Vídni a v Berlíně, nebo na německé pražské univerzitě. Patřili mezi ně Adalbert Czerny (1863-1941), Robert Raudnitz (1856-1921), Rudolf Fischl (1862-1942), dále pak Leopold Moll (1887-1928).

Trochu odbočme ještě od pediatrie. V roce 1899 vznikl v Praze z iniciativy českých alpinistů český odbor Slovinského planinského družstva. V jeho čele stál významný pražský lékař Karel Chodounský (1843- 1931), zakladatel české farmakologie. Propagoval sport, zejména turistiku a horolezectví. Přesvědčil mimo jiné svého o téměř dvacet let mladšího přítele doktora Matěje Pěšinu, aby se stál zakládajícím členem odboru. Rok poté otevřeli čeští alpinističtí nadšenci ve slovinské obci Jezersko (pod Grintavcem) chatu Češka Koča. Dodnes stojí.

lékaři 46 3

Profesor MUDr. Karel Chodounský...

lékaři 46 4

... a chata Češka Koča

Doktor Pěšina mohl totiž v té době hodě udělat (a také udělal) i z hlediska mezinárodní prezentace českého lékařství. V roce 1890 se zúčastnil jako pozvaný delegát X. mezinárodního lékařského sjezdu v Berlíně, později absolvoval odborné stáže na univerzitách v Bruselu, v Paříži, v Londýně i v Berlíně. Od roku 1895 byl tři roky redaktorem „Časopisu lékařův českých“. Aktivně se podílel na organizaci XII. Mezinárodního lékařského sjezdu v Moskvě, byl dopisujícím členem odborných lékařských družstev srbských (od roku 1901) i ruských (od roku 1897). Hojně publikoval. Již v roce 1892 vydal spisek Z vědecké cesty do Francie a posléze několik zajímavých odborných prací. Pro jubilejní památník České akademie napsal oddíl Vnitřní lékařství a byl dlouholetým odborným spolupracovníkem redakce Ottova Slovníku Naučného.

Česká nemocnice ovšem v počátcích trpěla nedostatkem technického zařízení (neměla například rentgen) a neměla ani dostatek odborných lékařů. Poměry se začaly lepšit až po první světové válce, kdy se zvýšil počet lůžek a od roku 1923 přibyla i lůžka kojenecká. Profesor Pěšina zřídil mimo jiné v Masarykových domovech „Bádací oddělení dětské kliniky“, protože si uvědomoval důležitost výzkumu. Česká nemocnice současně také zajišťovala péči o dětské oddělení Masarykových domovů v Krči, kde bylo 500 lůžek kojeneckého oddělení a ozdravovny pro děti do šesti let. „Bádací oddělení“ řídil z pověření profesora Pěšiny nejprve v letech 1928-1932 jeho asistent MUDr. Ladislav Kučera se dvěma pomocnými lékaři. Jeho nástupce v roce 1933 MUDr. František Blažek měl již lékaře čtyři.

V roce 1923 zřídil profesor Pěšina na klinice také „Mléčnou kuchyni“. S tímto zařízením na podporu především kojenců (dnes zcela běžným) přišel jako první francouzský lékař doktor Dufour v roce 1894 ve Fécampu.

V květnu 1928 se konal v Praze VI. sjezd československých přírodozpytců, lékařů a inženýrů. V rámci přípravy na tento sjezd napadlo profesora Pěšinu založit samostatnou pediatrickou společnost. Zemská správa ještě téhož roku povolila vznik spolku s názvem Československá pediatrická společnost. Její stanovy vypracoval přípravný výbor, který řídil a vedl profesor MUDr. Jan Matěj Pěšina. Ustavující schůze společnosti se konala v prosinci 1928 a její další pracovní schůzky se konaly až do konce druhé světové války vždy každý třetí pátek v měsíci. Je třeba si uvědomit význam jejího vzniku, když v té době pracovalo v Praze pouhých deset pediatrů a na venkově žádný. Pediatrie byla tehdy popelkou. K rozmachu došlo až po válce. V roce 1948 měla společnost již 250 členů, když její první celostátní sjezd se konal v listopadu 1946. Ve funkci předsedy vystřídal v roce 1932 profesora Pěšinu přerovský rodák profesor MUDr. Jiří Brdlík (1883-1965), který se v letech 1919 až 1930 výrazně zasloužil o rozvoj lékařské péče o dětské pacienty na Slovensku.

lékaři 46 5

Profesor MUDr. Jan Matěj Pěšina

lékaři 46 6

Pomník bratrů Pěšinů na třeboňském hřbitově. Dlužno přiznat, že na třeboňském gymnáziu (na rozdíl od města) na doktora Pěšinu nezapomněli. Je uveden mezi jeho významnými absolventy…

V roce 1932 odešel profesor MUDr. Matěj Pěšina do penze a profesor Brdlík, který jím byl v roce 1916 habilitován pro obor dětského lékařství (současně s docenty Doskočilem a Procházkou), se stává přednostou I. Dětské kliniky Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a v letech 1934-1954 je přednostou II. Dětské kliniky tamtéž. Mezitím je třeba ještě poznamenat, že v roce 1925 se na dětské klinice profesora Pěšiny stal jeho asistentem MUDr. Jaroslav Procházka (1896-1967), budoucí vynikající pediatr a odborník v boji proti infekčním nemocem. Profesor Pěšina si vybral dobře. V roce 1931 se doktor Procházka habilitoval a ihned po Pěšinově odchodu do penze dočasně vedl dětskou kliniku. Jak z výše uvedeného, přece jen profesor Pěšina jisté zásluhy o rozvoj pediatrie v naší zemi nesporně má. O lékařství ani nemluvě.

Příště: Profesor MUDr. Bohdan Neureutter



Diskuse


diskuse neobsahuje žádné příspěvky









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.