19.8.2018 | Svátek má Ludvík


HISTORIE: Znamenití lékaři v českých zemích (43)

25.7.2018

Někdy se na ně zapomíná a někdy na ně zapomínat nelze, protože již zapomenuti a nejsou ani vzpomínáni. A přitom naše země má ve své historii mnoho osobností, patřících mezi znamenité představitele vědy lékařské. Zkusíme některé z nich připomenout, byť trochu na přeskáčku. Samozřejmě, že řada znamenitých lékařů byla (a je) i mezi těmi, kteří netvořili součást univerzitního prostředí a věnovali svůj um tak říkajíc práci v terénu. I za nimi musíme občas odskočit.

Lékaři patřili i v minulosti k všestranně vzdělaným lidem, kteří nezřídka vynikli v mnoha jiných oborech. Byli spisovateli, hudebníky, cestovateli, archeology, botaniky či dokonce i úspěšnými profesionálními vojáky. Většinou vynikli také proto, že byli nejen odvážní, ale i zdravě sebevědomí. Někteří byli také vynikajícími lékaři, avšak upadli v zapomenutí. Někteří upadnout do zapomenutí měli. Kdo rozhodně zapomenutí hned tak nedojde, je profesor MUDr. Jiří Heřt (1928-2014).

lékaři 43 1

V roce 2012 byl profesor MUDr. Jiří Heřt, DrSc., pasován na Rytíře českého lékařského stavu

K základním atributům života tohoto muže patří především zásada nazývat vždy za každých okolností věci pravými jmény. Lounský rodák absolvoval středoškolská studia v rodném městě a posléze vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. V roce, v němž oslavil čtyřicítku, kdy byl již odborně připraven zcela sloužit lékařské vědě a společnosti, se to stalo.

Již při studiích měl možnost spolupracovat v Anatomickém ústavu pod vedením profesora Ladislava Borovanského, první praktické zkušenosti získával po promoci u profesora Jaroslava Kosa v Plzni, kde se projevil jeho vážný zájem zabývat se osteologií. Stav lidských kostí se stal jeho odborným osudem. V roce 1960 odevzdal kandidátskou práci „o růstu dlouhých kostí do délky“, což detailněji rozvedl o tři roky později ve své habilitační práci. Nedlouho poté byl již i citován v odborné lékařské literatuře.

Nu a v roce 1968, podobně jako řada jeho kolegů, aktivně přivítal nadcházející společenské změny a mimo jiné jako zakládající člen Klubu angažovaných nestraníků (KAN). Po srpnové okupaci „spřátelených vojsk zemí Varšavské smlouvy“ a následné “normalizaci“ byl potrestán jako další tisíce občanů této země.

Docent Heřt nesměl učit na Lékařské fakultě UK, nesměl dál bádat a rozvíjet lékařskou vědu. Od roku 1973 až do počátku roku 1990 pracoval jako závodní lékař v chomutovských Válcovnách trub a železa. Bylo již napsáno mnoho knih a prací o tom, co všechno náš národ ztratil vyobcováním tzv. třídních nepřátel, z nichž mnozí volili radši emigraci. Ono se to prakticky vyčíslit nedá, neboť dějiny neznají žádné „kdyby“.

Doktor Heřt po celou dobu normalizace zůstal své osteologii věrný, byť nemohl publikovat. V dlouhé odborné odmlce se zabýval rovněž dalšími aspekty lékařské vědy nejen z hlediska odborného, ale také filozofického. V roce 1993 předložil doktorskou disertační práci a byl posléze jmenován profesorem medicíny.

A zase – ona snaha nazývat věci pravými jmény ho tentokrát přivedla mezi zakládající členy klubu skeptiků Sysifos. O tomto sdružení existuje řada fám a zapšklých informací, šířených těmi, jimž byla v rámci některých aktivit členů spolku prokázána neodbornost či v lepších případech neznalost. Již v době své nucené praxe v Chomutově se potkával s nejrůznějšími léčiteli a zača se mimo jiné zabývat tzv. alternativní medicínou.

V květnu roku 2004 poskytl profesor Jiří Heřt mimo jiné jako místopředseda klubu skeptiků Sisyfos vysvětlil mimo jiné, jak je třeba chápat skepticismus jako pojem:

„Slovo skepticismus má několik různých významů. Slovo skepse pochází z řeckého skepsis ve významu hledání, nazírání, zkoumání. Skepticismus je tedy starý filozofický pohled, rozšířený už ve starém Řecku a Římě. V křesťanské Evropě sice na delší dobu než tisíc let zanikl, ale byl v moderní době oživen filozofy jako byl Descartes, Montaigne nebo Hume, a stal se základním přístupem moderní vědy. V běžném životě sice skepticismus znamená negativistický postoj, pochybování, nedůvěru, pocit marnosti, ale ve vědeckém světě je chápán ve svém původním smyslu, tedy dnes jako kritický racionalismus. Je to pozitivní přístup, znamenající, žádný názor nepřijímáme primárně jako správný a pravdivý, ale že ho podrobíme zkoumání, vědeckému ověřování. Skeptici jsou přesvědčeni, že tímto postupem lze dospět ke spolehlivému poznání skutečnosti. K tomuto modernímu skepticismu se hlásí jak náš Český klub skeptiků SISYFOS, tak i celosvětové skeptické hnutí“.

lékaři 43 2

V témže rozhovoru popisuje profesor Heřt to, čemu v dnešním světě bohužel musíme čelit. I v tomto případě je lepší citovat:

Některé okultní, paranormální názory a postupy se v naší republice zdárně rozvíjely už v dobách komunismu. Mám na mysli především psychotroniku a postoje protidarwinistické v biologii. V plné míře nás ale zasáhla tato vlna skutečně až v r. 1989. Tento jev je nutno vidět v souvislosti s celosvětovým vývojem.

Vlna zájmu o duchovno, iracionalitu a mystiku se ve světě zdvihla už po polovině 20. století v souvislosti se vznikem hnutí New Age a později ve filozofické oblasti se zrodem postmodernismu. Typickými rysy tohoto celosvětového hnutí jsou negativismus, pluralismus, relativismus, holismus a výrazný antiscientismus. Z tohoto podhoubí potom vyrůstaly všech módní alternativní směry v kultuře, ekonomii, ekologii, kosmologii, fyzice, školství, v biologii a medicíně. Výčet těchto paravědeckých směrů by byl snad nekonečný a stejně dlouhý by byl výčet příčin, které k tomuto vývoji vedly.

Uvedu jako ukázku namátkou jen několik příčinných faktorů tohoto vývoje: Filozofický antiscientismus, přetrvávání původního magického myšlení, nesrozumitelnost moderní vědy, domnělá i skutečná rizika technické civilizace, politický liberalismus, silný vliv médií a jejich teorie vyváženosti, vědecká nevzdělanost novinářů, malá aktivita vědců v šíření vědeckých poznatků a naopak agresivní propagace ze strany propagátorů pavěd. V medicíně se navíc uplatňuje dnešní healthismus, touha po co nejdelším životě a absolutním zdraví, nadsazené sliby medicíny, existence nevyléčitelných chorob, konečnost lidského života, podvodné nabídky léčitelů, korumpovanost některých lékařů, alibistický přístup čelných lékařských organizací apod.

lékaři 43 3

Profesor MUDr. Jiří Heřt byl v roce 2005 oceněn Stříbrnou medailí Univerzity Karlovy za zásluhy o anatomii, v roce 2008 mu byla udělena Jeseniova plaketa České anatomické společnosti (na snímku) a v roce 2010 mu byla udělena Zlatá medaile Univerzity Karlovy.

Profesor Heřt sestavil v roce 2008 mimo jiné i český výkladový „Slovník esoteriky a pavěd“. Publikoval v roce 2011 velice podrobnou a výstižnou knihu „Alternativní medicína a léčitelství“. Slovník i tato publikace jsou k volnému použití v elektronické podobě na webu spolku Sisyfos (www.sisyfos.cz). V roce 2002 vydal zajímavou práci s názvem “Akupunktura, mýty a realita“. Mimo to vydal i další odborné lékařské knihy.

Kniha „Alternativní medicína a léčitelství“ má plných 265 stran. Pochopitelně, že se všemi jejími závěry nemusíte souhlasit. K tomu autor čtenáře ani nevyzývá. Avšak logicky krok za krokem vysvětluje a uvádí fakta. Jako správný skeptik v tom nejlepším slova smyslu.

Jeho přednášky (pětice sborníků) pod názvem „Věda kontra iracionalita I- V“ z let 1998-2012 jsou precizně a vědecky formulovány a zdaleka nejsou určeny pouze lékařům. Ideální by bylo, kdyby si v nich četli i politikové. Zejména pak ti, kteří se za politiky označují, aniž by tušili, jak se opravdovým politikem člověk stává. Někteří se totiž domnívají, že jimi jsou od chvíle zvolení do parlamentu či jmenováním do nějaké funkce.

lékaři 43 4

Profesor Jiří Heřt byl především lékařem a filozofem. Toto spojení je ideální. Politikem v tom klasickém slova smyslu nebyl, jakkoli jim nastavoval zrcadlo plné skepticismu.

Příště: profesor MUDr. Eduard Nessel



Diskuse


A. Alda
9:13
25.7.2018

P. Sulc
3:08
25.7.2018

počet příspěvků: 2, poslední 25.7.2018 09:13









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.