18.10.2018 | Svátek má Lukáš


HISTORIE: Znamenití lékaři v českých zemích (42)

18.7.2018

Někdy se na ně zapomíná a někdy na ně zapomínat nelze, protože již zapomenuti a nejsou ani vzpomínáni. A přitom naše země má ve své historii mnoho osobností, patřících mezi znamenité představitele vědy lékařské. Zkusíme některé z nich připomenout, byť trochu na přeskáčku. Samozřejmě, že řada znamenitých lékařů byla (a je) i mezi těmi, kteří netvořili součást univerzitního prostředí a věnovali svůj um tak říkajíc práci v terénu. I za nimi musíme občas odskočit.

Lékaři patřili i v minulosti k všestranně vzdělaným lidem, kteří nezřídka vynikli v mnoha jiných oborech. Byli spisovateli, hudebníky, cestovateli, archeology, botaniky či dokonce i úspěšnými profesionálními vojáky. Většinou vynikli také proto, že byli nejen odvážní, ale i zdravě sebevědomí. Někteří byli také vynikajícími lékaři, avšak upadli v zapomenutí. Někteří upadnout do zapomenutí měli. Na některé se tak trochu zapomnělo, protože žili příliš krátce. Náš dnešní muž patří do velice významné lékařské rodiny, ale lékařem v tom klasickém slova smyslu nebyl.

lékaři 43 1

Emanuel Purkyně v roce 1926

MUC. RNDr. Emanuel Purkyně (1895-1925) vyrostl v rodině znamenitého lounského lékaře, primáře MUDr. Otokara rytíře Purkyně (1862-1915), vnuka světoznámého lékaře a fyziologa Jana Evangelisty Purkyně (1787-1869). Jeho maminkou byla Emilie rozená Hilbertová. Pocházela z rodiny významného lounského právníka a v letech 1882-1899 také starosty Loun JUDr. Petra Pavla Hilberta (1834-1906). Byla jednou z dvojčátek, která se v rodině JUDr. Hilberta dne 19. 1. 1871 narodila. Druhým z dvojčat byl její bratr Jaroslav, pozdější uznávaný spisovatel a dramatik. A jejich starší bratr Kamil Hilbert byl posledním stavitelem Chrámu sv. Víta v Praze.

lékaři 43 2

V lounské křestní knize najdeme záznam o narození těchto dvojčat s tím, že na levém okraji zápisu čteme výraz dvíčata. Jen pro zajímavost: v Čechách a na západní a jihozápadní Moravě se jako dubleta v mluvě staré venkovské generace hojně vyskytuje označení dvíčata. Sporadicky se v Čechách nebo na Moravě vyskytly jako pojmenování pro dvojčata i další výrazy utvořené od číslovky dvě, a to dvoučata, dvojčky a dvojčence.

Emanuel Purkyně přišel na svět jako druhý ze čtyř synů MUDr. Otokara Purkyně. Jeho starší bratr Otakar (1892-1920) vystudoval medicínu a pracoval jako sekundář v brněnské nemocnici. Měl ještě dva mladší bratry – Jana (1896-1942) a Jiřího (1898-1942). Emanuel využil pro svá středoškolská studia (gymnázium ve Slaném) a pro následná studia medicíny na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy podpory šlechtické nadace Saar (Žďár) – Martinitz, když tu náhle v listopadu 1915 je povolán do bojů první světové války ve službách c. k. rakouské armády. Podobně jako jeho bratři Otakar a Jan. Emanuel vzhledem ke svému medicínskému studiu byl povolán jako „saniťák“, což mu umožnilo, aby i nadále formálně studoval. On se ovšem během války vzdělával nikoli formálně.

lékaři 43 3

V lounské radnici sloužil Emanuelův dědeček JUDr. Petr Pavel Hilbert jako starosta v letech 1882-1889. Předtím zde byl i radním.

Jeho přítelem a „spolubojovníkem“ v zákopech první světové války byl mimo jiné i posléze proslulý spisovatel Karel Konrád (1899-1971), který byl povolán do války ihned po maturitě na lounském gymnáziu v roce 1917. Karel Konrád později napsal a vydal román ROZCHOD, když název tohoto románu evokoval niterná přání jeho spolubojovníků – rozejít se s válkou. Purkyně absolvoval nakonec čtvrtý semestr medicíny v létě 1918 a rozhodl se absolvovat první rigorózum s tím, že po jeho absolvování přestoupí na studia přírodních věd na fakultě filozofické. Těžká zdravotní traumata zraněných, kterých byl v době válečné svědkem, ho přivedla na myšlenku věnovat se spíše vědám přírodním…

Přežil válku a po absolvování šesti semestrů přírodovědy na filozofii a dvou semestrů na nově otevřené přírodovědné fakultě skládá v červnu a v červenci potřebná rigoróza a 9. července je jmenován doktorem přírodních věd (RNDr). V roce 1920 byly přírodovědecké fakulty odděleny od fakult filozofických a žadatelé o doktorát věd přírodních museli složit velmi přísné zkoušky (rigoróza), v nichž měli prokázat, že jsou schopni vědecky bádat. Což Purkyně zvládl dokonale. Možnou záhadou zůstane to, jak mohl tento, v podstatě ještě student, napsat skvělou dizertační práci na téma „O metapodiích přežvýkavců se zvláštním zřetelem k českým“. Zní to vědecky, avšak když si uvědomíme, že „metapodia“ jsou u přežvýkavců záprstí neboli nárty, jde o studii velice nevšední.

Ovšem v té době pracoval Emanuel Purkyně jako asistent v Národním muzeu. Tam vyzkoumal totiž mnohé. Dlužno doplnit ještě jednou nevšední epizodu téměř válečnou. Jakkoli spolu s Karlem Konrádem a dalšími nenáviděl válku, přerušil na konci roku 1918 studia a přihlásil se do československé armády bojující na Slovensku proti Maďarům. I s Karlem Konrádem a dalšími. Nevydržel tam ovšem dlouho.

Během války mu zemřel otec, jistou dobu pak v Praze přebýval u strýce Kamila Hilberta. Jenže po skončení studií si bere za manželku spolužačku Marii Macháčkovou (1899-1969) a po krátkém experimentu s vlastním hospodářstvím na malé vsi u Českých Budějovic se v roce 1924 vrací rodina Emanuela Purkyně do Prahy i s osmiměsíční dcerou Evou (1923-1969).

S tímto vyprávěním značně souvisí i úžasná historie vzniku československého Státního zdravotnického ústavu zaměřeného na výzkum veřejného zdravotnictví. Ten se podařilo postupně od roku 1925 budovat za úžasně velkorysé vědecké a finanční podpory americké Rockefellerovy nadace, za jejíž přízeň vděčilo Československo především aktivitám Alice Masarykové, dceři prezidentově.

A tak se RNDr. Emanuel Purkyně v podstatě vrací k medicíně. V lednu 1926 se stává pracovníkem tohoto ústavu a již v září stejného roku odjíždí i rodinou na studijní stáž do Cambridge ve Spojených státech. Studuje v tomto městě na Harvard Engineering School, která je dnes součástí Harvardské univerzity.

lékaři 43 4

Historická budova univerzity v Cambridge, místo studia RNDr. Emanuela Purkyně v letech 1926-1928.

Ve Spojených státech Purkyně studuje čištění odpadních vod, úpravy pitné vody, hygienickou chemii, biologii vody a s tím vším spojený systém veřejného zdravotnictví. Studuje a cestuje. Na konci studia absolvuje měsíční praktickou poznávací exkurzi vodárenských společností v největších amerických městech. Konce roku 1928 absolvuje další odborné krátkodobé stáže v Německu a v Anglii. Na jaře 1929 je RNDr. Purkyně jmenován přednostou laboratoře ve Státním zdravotnickém ústavu v Praze.

Ze Spojených států si Emanuel Purkyně přivezl tisícero poznatků. A také nadšení pro systém veřejné zdravotnické služby, pro který chtěl pracovat ze všech sil. Nejenom jako medik z rodiny lékaře, nejenom jako pravnuk Jana Evangelisty Purkyně, ale také jako vzdělaný občan nově vzniklého a utvářejícího se státu.

Vliv na jeho postoje (což platí pro desítky dalších odborníků, lékařů, politiků, vědců a zdravotníků té doby) měla samotná existence Nadace J. D. Rockefellera (1839-1937). Ten si totiž jako historicky první miliardář na světě uvědomil, že k dobrému a spokojenému života každého člověka, tedy i miliardáře, patří nepsaná povinnost konat dobro. O čemž dnes bohužel vůbec neuvažují tisíce českých milionářů. O miliardářích nemluvě.

A tak jako mecenáš financoval vznik univerzity v Chicagu, vybudoval lékařský institut, podporoval školy veřejného zdravotnictví a založil nadaci The Rockefeller Foundation a také International Health Board (Mezinárodní zdravotní úřad) se sídlem v New Yorku. Nadace měla úřadovnu také v Paříži a zde s jejími představiteli jednala na jaře roku 1919 Alice Masaryková. Počátkem roku 1920 uložilo Národní shromáždění československé vládě založit „státní zdravotní ústav“. A rok poté se výbor Rockefellerovy nadace rozhodl podpořit vznik ústavu částkou téměř 27 milionů Kč, když stát se zavázal investovat částku jen o málo nižší.

To všechno byly okolnosti navazující na občanské aktivity, které byly velice cennou devizou budování nového československého státu. Později jsme se jejich potlačováním dostali do zvláštních temnot, z nichž jsme se dodnes nevzpamatovali, neboť i v této době jsou občanské aktivity mnohdy považovány za velice nežádoucí.

Avšak RNDr. Emanuel Purkyně přijel ze Spojených států s obrovským nadšením. Co viděl, to ho okouzlilo, zaujalo a v jeho mysli vznikala řada projektů, které by jistě za pomoci ostatních spolupracovníků tohoto (tenkrát) jedinečného ústavu realizoval. Jenže Purkyně si ze Spojených států přivezl ještě něco jiného. A sice motocykl „Indian“.

lékaři 43 5

Motocykl „Indian“ začal v USA vyrábět švédský imigrant Carl Oscar Hedström (1871-1960) v roce 1901, tedy o dva roky dříve než se objevil Harley-Davidson. Po roce 1918 tento výkonný, rychlý a velice moderní motocykl k nám dovážel Ing. František Mařík. Díky jeho aktivitám měla i pražská policie jedenáct strojů této značky.

V květu 1929 dostal Emanuel Purkyně řidičský průkaz. Dne 16. října téhož roku se vracel z večerní projížďky a narazil na neosvětlený dobytčí povoz, jedoucí na nesprávné straně silnice. Zraněného motocyklistu odvezli do Prahy na kliniku profesora Jiráska. Nejprve se zdálo, že o nic nejde – zlomená pravá noha a prst na pravé ruce. Noha však musela být rychle amputována a následná sepse (zřejmě) vykonala své. Šest dní po havárii RNDr. Purkyně zemřel.

Někteří životopisci rodu hovoří dokonce o snad nějakém „vyšším záměru“ souvisejícím s koncem Purkyňovic rodu. Emanuelův bratr, lékař Otakar, spáchal v roce 1920 sebevraždu. Bratr Jan byl v důsledku válečného zranění postižen duševní chorobou a zemřel v roce 1942. Nejmladší Jiří byl v roce 1942 popraven v Mnichově. Byl účastníkem zapojen protifašistického odboje, 22. 5. 1940 byl zatčen a po atentátu na Heydricha odsouzen k smrti „pro přípravu k velezradě a nadržování nepříteli“.

A zmíněná již dcera Emanuela Purkyně Eva, se provdala a měla dva syny. I jejich osudy a osudy Evy Bendové neměly dobrý konec. Cesty Páně jsou nevyzpytatelné.

lékaři 43 6

Purkyňovská hrobka na hřbitově v Lounech

Příště: Prof. MUDr. Jiří Heřt, DrSc.



Rakovina prsu může postihnout každou ženu. Včasné odhalení je klíčové
Rakovina prsu může postihnout každou ženu. Včasné odhalení je klíčové

Říjen je celosvětově označován jako měsíc boje proti rakovině prsu. Cílem řady kampaní a přednášek je především poukázat na to, že rakovina prsu může postihnout každou ženu bez ohledu na věk. Včasné nalezení nádoru značně zvyšuje šanci uzdravení.

Diskuse


I. Procházková
15:36
23.7.2018

J. Kanioková
20:09
18.7.2018

počet příspěvků: 2, poslední 23.7.2018 03:36









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.