23.7.2018 | Svátek má Libor


HISTORIE: Znamenití lékaři v českých zemích (38)

20.6.2018

Někdy se na ně zapomíná a někdy na ně zapomínat nelze, protože již zapomenuti a nejsou ani vzpomínáni. A přitom naše země má ve své historii mnoho osobností, patřících mezi znamenité představitele vědy lékařské. Zkusíme některé z nich připomenout, byť trochu na přeskáčku. Samozřejmě, že řada znamenitých lékařů byla (a je) i mezi těmi, kteří netvořili součást univerzitního prostředí a věnovali svůj um tak říkajíc práci v terénu. I za nimi musíme občas odskočit.

Lékaři patřili i v minulosti k všestranně vzdělaným lidem, kteří nezřídka vynikli v mnoha jiných oborech. Byli spisovateli, hudebníky, cestovateli, archeology, botaniky či dokonce i úspěšnými profesionálními vojáky. Většinou vynikli také proto, že byli nejen odvážní, ale i zdravě sebevědomí. Někteří byli také vynikajícími lékaři, avšak upadli v zapomenutí. Někteří upadnout do zapomenutí měli.

Zachraňovat lidské životy je také základním úkolem lékařů. Obzvlášť těžké jsou jejich úlohy v době válečných konfliktů. Jsou často zoufalí z toho, že nemohou více pomoci, nemluvě o tom, že oni jako první si uvědomují absurdity válčení. Skvělý chirurg MUDr. Antonín Novotný (1890-1961) byl shodou okolností přinucen prožít se svými pacienty první i druhou světovou válku.

V obci Bezděčí (dnes Bezděčí u Trnávky) byli v jisté době rádi za každé narozené dítě. V roce 1900 měla tato vesnička pouhých 84 obyvatel. Mezi nimi byl i desetiletý Toník Novotný, syn místního rolníka Mořice Novotného a maminky Anny. Otec patřil v roce 1900 mezi zakladatele místního hasičského sboru, byl svého času i jeho jednatelem. Rodiče se uskrovnili, aby mohli synovi, který výborně prospíval v místní národní škole, poskytnout vyšší vzdělání. A tak Antonín Novotný nakonec maturoval s vyznamenáním dne 4. července 1910 na brněnském Akademickém gymnáziu. Brno jako město se mu nakonec stalo osudným. V letech 1910 – 1915 vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, na níž promoval 8. listopadu 1915. Jenže to byla již v plném proudu první světová válka.

MUDr. Antonín Novotný pochopitelně nepředpokládal, že začne svoji kariéru jako vojenský lékař, avšak musel narukovat. Nejprve do Olomouce, později do Vadovic (dnešní Polsko) a konec války ho zastihl jako plukovního lékaře na východní frontě. Ani poté nebyl ušetřen vojenské kariéry- účastnil se v letech 1918-1920 jako lékař bojů Slovácké brigády na jižní Moravě a na Slovensku. A posléze se vrátil do Brna. Nejprve jako asistent patologické anatomie brněnské lékařské fakulty Masarykovy univerzity a posléze v červnu 1922 nastoupil jako asistent k primáři Bakešovi na II. chirurgické oddělení Zemské nemocnice v Brně, kde získal odbornou chirurgickou a rentgenologickou kvalifikaci. Jako chirurga ho zajímala samozřejmě i rentgenologie. Proto se například účastnil 28. července 1924 ustavujícího zasedání tehdejší „Československé společnosti pro röntgenologii a radiologii“ (dnes Česká radiologická společnost České lékařské společnosti J. E. Purkyně), které inicioval plzeňský rentgenolog, pozdější legendární primář tohoto oboru MUDr. Antonín Čipera. Na ustavujícím zasedání se poznal také s tehdy již význačným profesorem chirurgie a radiologie MUDr. Rudolfem Jedličkou, který byl zvolen prvním předsedou společnosti.

Na II. chirurgickém oddělení Zemské nemocnice v Brně (od roku 1992 Bakešova chirurgická nemocnice) byl důstojným spolupracovníkem a později i zástupcem vynikajícího chirurga primáře MUDr. Jaroslava Bakeše (1871-1930). Doktor Bakeš byl mimo jiné v letech 1897-1900 asistentem u profesora MUDr. Eduarda Alberta, přednosty 1. vídeňské kliniky. Od něj se naučil vést přesné záznamy o provedených operacích, což praktikoval při svém primariátu za vydatné pomoci MUDr. Novotného. V roce 1923 vydal první díl knihy „Chirurgické metody a jejich výsledky“, v roce 1928 díl druhý, na němž již spolupracoval MUDr. Novotný, který později jako Bakešův nástupce ve funkci primáře (1930) vydal díl třetí. V únoru 1938 byl doktor Novotný mimo jiné zvolen na ustavující schůzi Československé ligy proti rakovině jejím jednatelem. Věren odkazu svého učitele doktora Bakeše, který se ve značné části své lékařské praxe léčením rakoviny intenzivně zabýval. V roce 1929 vydal například publikaci s názvem „Jak čelit vzrůstajícímu nebezpečí rakoviny“.

lékaři 38 2

Primář MUDr. Antonín Novotný

MUDr. Antonín Novotný byl primářem tohoto svého původního chirurgického pracoviště vlastně až do roku 1960, s výjimkou let druhé světové války. I když po roce 1945 neslo toto pracoviště název III. chirurgické oddělení Státní fakultní nemocnice v Brně. V červenci 1939 musel primář Novotný rozhodnutím německých okupačních úřadů ze svého postu odejít.

MUDr. Antonín Novotný se zabýval i společenskou a kulturní činností. V roce 1937 byl v Brně zorganizován první ročník mládežnického plaveckého závodu o „ Stříbrný věnec“. Konal se posléze každoročně až do roku 1945. Kdy byla soutěž na 12 let přerušena. Od roku 1957 byly tyto plavecké závody pro mládež obnoveny a hlavní cena „Stříbrný věnec“ je věnována staršímu žactvu. Hlavní cenu tohoto závodu (stříbrný věnec) věnoval brněnským mladým plavců v roce 1937 právě primář MUDr. Antonín Novotný.

lékaři 38 2

Kniha Ferdiše Duši, jejíž vydání v roce 1938 doktor Novotný financoval

Zajímalo ho také například lidové umění, a když se mu svého času Ferdiš Duša svěřil se svým záměrem vydat knihu o lidových dřevorytech, podpořil ho tím, že onu knihu vydal svým nákladem. Rodák z Frýdlantu nad Ostravicí, grafik a dřevorytec Ferdiš Duša (1888-1958) odešel v roce 1927 do Prahy, kde byl mimo jiné členem výtvarného spolku českých umělců, grafiků - Hollar. Tam se potkali s doktorem Novotným, kterému se Duša svěřil se svým záměrem. A tak v roce 1938 vychází nádherná kniha „Lidový dřevoryt XVIII. a XIX. století“. Z nákladu 250 kusů, jich dvě stě bylo vydáno na ručním papíru z Losin. Knihu vytiskl v nádherné kvalitě Karel Kryl v Novém Jičíně. Ferdiš Duša jakoby na „oplátku“ zhotovil primáři Novotnému krásnou novoročenku (je dnes v Moravské galerii).

lékaři 38 3

Jedna ze stran Dušovy novoročenky

Po okupaci odejel oklikou do Marseille a stal se znovu vojenským lékařem u nově vznikajících československých jednotek ve Francii. Po kapitulaci Francie byl dne 16. srpna 1940 jmenován štábní kapitán MUDr. Antonín Novotný velitelem „Lehké brigádní ambulance“, rok poté byl šéflékařem československé vojenské chirurgické nemocnice ve Stratfordu. V roce 1942 je v téže funkci v československé vojenské nemocnici v Londýně a stvrzuje svoji pověst výtečného chirurga. V té době vznikla také nepotvrzená příhoda o tom, že operoval někoho z britské královské rodiny.

lékaři 38 4

Major zdrav. MUDr. Antonín Novotný v roce 1941 v Anglii (v první řadě šestý zleva)

Ať to bylo již jakkoli, v prosinci 1945 se opět ujímá funkce přednosty na svém bývalém pracovišti. Pracuje s plným nasazením dalších patnáct let. 18. ledna 1961 odešel za svými kolegy do chirurgického nebe.

Příště: Generál MUDr. Josef Hercz



Diskuse


J. Kanioková
22:49
20.6.2018

počet příspěvků: 1, poslední 20.6.2018 10:49









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.