27.5.2018 | Svátek má Valdemar


HISTORIE: Znamenití lékaři v českých zemích (32)

2.5.2018

Někdy se na ně zapomíná a někdy na ně zapomínat nelze, protože již zapomenuti a nejsou ani vzpomínáni. A přitom naše země má ve své historii mnoho osobností, patřících mezi znamenité představitele vědy lékařské. Zkusíme některé z nich připomenout, byť trochu na přeskáčku. Samozřejmě, že řada znamenitých lékařů byla (a je) i mezi těmi, kteří netvořili součást univerzitního prostředí a věnovali svůj um tak říkajíc práci v terénu. I za nimi musíme občas odskočit.

Lékaři patřili i v minulosti k všestranně vzdělaným lidem, kteří nezřídka vynikli v mnoha jiných oborech. Byli spisovateli, hudebníky, cestovateli, archeology či dokonce i úspěšnými profesionálními vojáky. Nebo také cestovateli a botaniky. Případně se mou stát zakladateli dermatologie, jako samostatné lékařské vědy. O to se zasloužil brněnský rodák profesor Ferdinand rytíř von Hebra (1816-1880). Jedna z mnoha životopisných statí o jeho práci, jejímž obsahem byl především výčet Hebrových zásluh a úspěchů, je zakončena velice neotřelou větou: Slušný výkon na nemanželského kloučka z brněnské Orlí ulice.

Onen klouček měl štěstí na tatínka a to skutečně v tom opravdovém slova smyslu. Konec konců i na maminku. Ta byla od roku 1806 provdána za Poláka Vincence Slawika. Měli spolu dvě děti, avšak on žil v jižním Polsku a ona v Brně. Zde se někdy v roce 1815 poznala s Janem Hebrou a výsledkem této známosti bylo narození nemanželského syna Ferdinanda Karla Franze, po mamince Schwarzmann, což bylo její jméno za svobodna. Stalo se tak 7. září 1816. Tatínek Jan Hebra byl vojenský úředník v důstojnické hodnosti a jeho postavení vylučovalo existenci dítěte narozeného mimo lože manželské. Jinak by byl z výnosného postavení propuštěn. Rozvody se v té době nějak masově nekonaly, tak Jan Hebra čekal a o dítě se na dálku staral, protože byl opravdu charakter. Když bylo Ferdinandovi 14 let, manžel jeho matky Vincenc Slawik v březnu 1830 zemřel.

Hebra 1

Štýrský Hradec právě v roce 1830…

Jan Hebra, který v té době sloužil v rakouském Štýrském Hradci (dnes hlavní město Štýrska), si Aloisii Karolinu Wilhelminu Friederiku rozenou Schwarzmann (1789-1833) ihned vzal a přestěhovali se do Štrýrského Hradce. Maminka Aloisie však tři roky poté zemřela a syn Ferdinand mohl být svým vlastním otcem adoptován až po dovršení 24 let (plnoletost), což se stalo 7. září 1840. Pět dní poté přijal Ferdinand příjmení po otci - Hebra. Pod tímto jménem také 26. ledna 1841 promoval na lékařské fakultě vídeňské univerzity.

Ještě k jeho otci Johanovi. Ten se narodil 9. září 1768 v Jerlechovicích, které jsou dnes součástí města Fulnek v okrese Nový Jičín. Nakonec zastával funkci vrchního válečného komisaře císařské armády., které sloužil více než 52 let. Od roku 1838 bydlel se svým synem Ferdinandem ve Vídni na Hauptstrasse 106, kde v roce 1848 zemřel. Takže oba mužové především z Moravy. Tatínek se nakonec i vnuka Jana (Hanse) dočkal.

Hebra 2

Profesor MUDr. Josef Škoda

Mladý lékař nastoupil po promoci jako sekundář na interní oddělení vídeňské Všeobecné nemocnice, které vedl další český lékař, plzeňský rodák profesor MUDr. Josef Škoda (1805-1881). Češi tehdy udávali v monarchii, pokud šlo o vědu lékařskou, velice pozitivní tón a směr. Profesor Škoda spolu s profesorem Karlem Rokytanským (1804-1878), rodákem z Hradce Králové, a pražským rodákem, anatomem Prof. MUDr. Josefem Hyrtlem (1811 - 1894)byli považováni za reprezentanty tzv. moderní vídeňské lékařské školy.

S prvním složitějším medicínským problémem se doktor Hebra setkal u problematiky svrabu. Pacienti s tímto onemocněním? Těch bylo jen ve Všeobecné nemocnici ročně několik tisíc. A tehdy, tři roky pro promoci (pochopitelně po bedlivých studiích) proslul začínající lékař výrokem „Ohne Sarcoptes gibt es keine Krätze“. Což v podstatě znamenalo, že svrab jeinfekční nemocí, jež způsobena zákožkou svrabovou (latinsky Sarcoptes hominis). Bez ní není žádný svrab, doslovně přeloženo. Současně vynalezl vodní lůžko k profylaxi a léčbě dekubitu (proleženin).

MUDr. Hebra se díky své mimořádné píli, studiu zahraniční literatury, talentu a aktivními kontakty s kolegy v Paříži, Itálii, Norsku, Německu a v Londýně stal sedm let po promoci primářem nově ustanoveného kožního oddělení, rok poté, v roce 1849, byl jmenován profesorem nového samostatného oboru dermatologie a v roce 1869 se v tomto oboru habilitoval.

Hebra 3

Profesor MUDr. Ferdinand Hebra

V roce 1856 udělal úžasnou věc. Ve spolupráci s lékaři-malíři Antonína Elifingra (1821-1864) a Carla Heitzmanna (1836-1896) vydává monumentální Atlas kožních onemocnění (Atlas der Hautkrankheiten). A současně vydává svoji první učebnici dermatologie. Vše i v dalších vydáních okamžitě rozebráno. Vídeň se začíná brát jako „Mekka“ dermatologie. Zmíněný atlas je mimo jiné také výrazným uměleckým dílem dvou výjimečných zmíněných již lékařů malířů – oba tak vstoupili do dějin medicíny.

Hebra 4
Hebra 5

MUDr. Antonín Elifinger a MUDr. Carl Heitzmann

Profesor Hebra měl se svojí ženou Johannou celkem sedm dětí. Syn Hans (1847-1902) byl rovněž znamenitým dermatologem. Dcera Martha se provdala za Hebrova spolupracovníka Moritze Kaposiho (1837-1902), který mimo jiné se svým tchánem přepracoval a rozšířil Hebrovu původní učebnici dermatologie (Lehrbuch Hautkrankheiten). Vyšla několikrát v mnoha evropských jazycích. Profesor Kaposi v roce 1872 poprvé popsal „Kaposiho sarkom“, rakovinu kůže, jakéhosi předchůdce AIDS. Hebra byl „otcem dermatologie“ (současně výborným učitelem a klinikem) a jeho zeť Kaposi „mistrem, který jako první založil dermatologii na anatomickém patologickém vědeckém základě“.

Hebra 6

Profesor MUDr. Moritz Kaposi, Hebrův zeť a spolupracovník

Hebra během života získal mnoho ruských, švédských, rakouských a německých vyznamenání. V roce 1877 získal šlechtický titul rytíře, později titul dvorního rady. Až do své smrti byl od roku 1879 předsedou vídeňské lékařské společnosti a členem Akademie věd. Navíc, což se mu u nás stát nemohlo, má ve Vídni stále svoji ulici. Takže opravdu slušný výkon na nemanželského kloučka z brněnské Orlí ulice.

Příště: profesor MUDr. František Burian



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Diskuse


L. Písařík
3:43
12.5.2018

A. Alda
13:13
2.5.2018

počet příspěvků: 2, poslední 12.5.2018 03:43









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.