19.9.2018 | Svátek má Zita


HISTORIE: Znamenití lékaři v českých zemích (31)

25.4.2018

Někdy se na ně zapomíná a někdy na ně zapomínat nelze, protože již zapomenuti a nejsou ani vzpomínáni. A přitom naše země má ve své historii mnoho osobností, patřících mezi znamenité představitele vědy lékařské. Zkusíme některé z nich připomenout, byť trochu na přeskáčku. Samozřejmě, že řada znamenitých lékařů byla (a je) i mezi těmi, kteří netvořili součást univerzitního prostředí a věnovali svůj um tak říkajíc práci v terénu. I za nimi musíme občas odskočit.

Lékaři patřili i v minulosti k všestranně vzdělaným lidem, kteří nezřídka vynikli v mnoha jiných oborech. Byli spisovateli, hudebníky, cestovateli, archeology či dokonce i úspěšnými profesionálními vojáky. Nebo také cestovateli a botaniky. A v poslední době také Rytířky a Rytíři českého lékařského stavu. První ženou, která byla Českou lékařskou komorou takto poctěna, se stala v roce 2003 profesorka MUDr. Radana Königová, CSc. (1930-2013).

Udělování tohoto čestného titulu, který se uděluje od roku 1996, inicioval MUDr. Jiří Jedlička (*1941), jeden ze zakladatelů České lékařské komory, vzniklé po roce 1989. Rod Jedličků se angažuje v medicíně po několik staletí. O jeho prastrýci profesoru MUDr. Rudolfu Jedličkovi jsme psali v osmém pokračování tohoto seriálu. Asi by se divil, že jeho prasynovec nesměl v době socialismu pro špatný třídní původ vystudovat gymnázium, natož medicínu. Až odboráři v ČKD Praha, kde pracoval jako laborant po absolvování geologické průmyslovky, mu po roce praxe dali doporučení ke studiu, a tak naše medicína nepřišla o budoucího zdatného lékaře v oboru pneumologie. A v roce 2011 mu byl titul Rytíře lékařského stavu také udělen. Tato pocta je mimo jiné ojedinělá tím, že se vždy jedná o jednu oceněnou osobnost za období jednoho roku.

l=kaři 31 - 1

MUDr. Jiří Jedlička při projevu u příležitosti jeho ocenění Rytířem lékařského stavu v roce 2011

Cesta doktorky Radany Königové k tomuto titulu (a nejen k němu), nebyla jednoduchá. Vybrala si totiž velice náročnou specializaci. Leč vraťme se na začátek. Její rodina a nejbližší příbuzní byli všichni lékaři – dědeček, otec, bratr i švagrové, takže dospívala v období, kdy jejím vzorem a ideálem byl tatínek, jak se sama vyjádřila v jednom z mnoha rozhovorů. Při pražských středoškolských studiích využila v letech 1946-1947 možnosti studovat také Hassobury College ve Velké Británii. V letech 1949-1955 vystudovala Fakultu všeobecného lékařství na Univerzitě Karlově v Praze. Po promoci si několik let vyzkoušela v českém pohraničí chirurgii, posléze se dostala na stáž k profesoru MUDr. Františku Burianovi (1881-1965), který byl již tehdy průkopníkem plastické chirurgie, která se u nás dostala na světovou úroveň daleko dříve, než v ostatních vyspělých zemích.

lékaři 31 - 2

Profesor MUDr. František Burian od roku 1948 přednostou kliniky plastické chirurgie a ředitel plastické chirurgie ČSAV v letech 1955-1965. Od roku 1937 člen Akademie věd USA. Jako první v Evropě založil v roce 1953 popáleninové centrum.

Po skončení stáže vybudovala v krajské nemocnici v Karlových Varech ordinariát plastické chirurgie, avšak v roce 1962 se vrátila do Prahy k profesoru Burianovi. Asistovala mu při operacích a ten ji mimo jiné poslal na dvě významné zahraniční stáže. K profesoru Tordu Skoogovi (1915-1977), který byl zakladatelem oddělení plastické chirurgie v Uppsale. A skotský plastický chirurg profesor Alexander „Alister“ Burns Wallace (1906-1974) na univerzitě v Edinburghu se věnoval mladé lékařce zrovna tak poctivě, jako jeho švédský kolega.

Doktorka Königová pokračovala zcela vědomě v díle svého učitele Františka Buriana a je právem považována za dovršitelku jeho díla. Vybudovala jednotku intenzivní péče popáleninového centra v Praze, později byla jeho primářkou a v letech 1990 až 1996 byla přednostkou Kliniky popáleninové medicíny 3. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. V roce 1990 se habilitovala a o dva roky později byla jmenována profesorkou.

Je třeba také uvést, že byla spolu s docentkou MUDr. Jaroslavou Moserovou ošetřující lékařkou studenta Jana Palacha, který chtěl vyburcovat národ a dne 16. ledna 1969 se pokusil o sebevraždu sebeupálením.

Získala řadu ocenění doma i v Evropě, přednášela, publikovala, operovala, vychovala řadu odborníků a celý život dodržovala zásadu, že u pacientů je vedle funkční léčby třeba sledovat a souběžně řešit i otázky estetické. A pomáhat i po této stránce, zejména pokud jde o budoucí kvalitu života pacientova. Jako vysokoškolská profesorka v souvislosti s budoucími studenty-lékaři uvedla v jednom rozhovoru, že „z někoho může být skvělý odborník – vědec, ale cítit s pacientem nebude“.

Při té příležitosti citovala slova, která již v roce 1855 pronesl sir William Gull ke studentům: Medicína vyžaduje nejen intelektuální kultivaci vědy, ale i trpělivost a praktickou dovednost.

Jen pro informaci: Sir William Withey Gull (1816-1890) byl vynikající anglický lékař, profesor fyziologie, srovnávací anatomie a řady dalších oborů. Mimo jiné v roce 1886 založil stipendijní nadaci k podpoře žen, které by chtěly studovat medicínu. Věděl dobře, že se medicína bez žen neobejde.

Konec konců na příkladu dlouhého více než padesátiletého profesního života profesorky Radany Königové lze jen potvrdit, že sir Gull věděl dobře, co dělá a říká. Její kolegové ji hodnotili nejen jako brilantního chirurga, ale jako lékařku s mimořádnou empatií ke svým pacientům. A že jich byly tisíce. Její lékařské, vědecké a pedagogické úspěchy nebyl dány pouze tím, že dokonale ovládala obor popáleninové medicíny. Byla především velice vzdělaná a nesmírně pracovitá. Zanechala na tomto světě dílo, z něhož budou ještě dlouho těžit ti, kdož budou chtít kráčet v jejích šlépějích. Ti, kdož budou chtít rozšiřovat především rozsah komplexní péče o popálené pacienty. V tomto směru je systém české popáleninové medicíny na světové špičce. A to především díky Rytířce českého lékařského stavu profesorce Radaně Königové.

lékaři 31 - 3

Profesorka MUDr. Radana Königová, CSc.

Příště: profesor MUDr. Ferdinand von Hebra



Diskuse


J. Kanioková
22:46
25.4.2018

J. Farda
9:09
25.4.2018

počet příspěvků: 2, poslední 25.4.2018 10:46









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.