15.11.2018 | Svátek má Leopold


HISTORIE: Znamenití lékaři v českých zemích (30)

18.4.2018

Někdy se na ně zapomíná a někdy na ně zapomínat nelze, protože již zapomenuti a nejsou ani vzpomínáni. A přitom naše země má ve své historii mnoho osobností, patřících mezi znamenité představitele vědy lékařské. Zkusíme některé z nich připomenout, byť trochu na přeskáčku. Samozřejmě, že řada znamenitých lékařů byla (a je) i mezi těmi, kteří netvořili součást univerzitního prostředí a věnovali svůj um tak říkajíc práci v terénu. I za nimi musíme občas odskočit.

Lékaři patřili i v minulosti k všestranně vzdělaným lidem, kteří nezřídka vynikli v mnoha jiných oborech. Byli spisovateli, hudebníky, cestovateli, archeology či dokonce i úspěšnými profesionálními vojáky. Nebo také cestovateli a botaniky. Jako Bedřich Karel Eugen Všemír hrabě Berchtold z Uherčic(1781-1876).

Berchtoldové jsou zajímavý šlechtický rod. Původem z Tyrol. Mají také neuvěřitelnou rodovou pověst, která nemusí být vůbec pravdivá. Podle ní jeden z jejich předků byl rytířem, který v bitvě na Moravském poli zasadil první smrtelnou ránu českému králi Přemyslu Otakaru II. Každopádně je to v protikladu s tím, co dělal například Bedřich Karel Eugen Všemír hrabě Berchtold z Uherčic pro vznik Národního muzea a pro rozvoj českého vlastenectví vůbec. Nebo jeho bratr Leopold I. pro rozvoj sociální a zdravotní péče obyvatel českých a moravských zemí.

Náš muž se narodil 25. října 1781 ve Stráži nad Nežárkou. Jeden z jeho předků Jakub Berchtold z Trientu, byl doktor práv a ředitel dvorské komory císařů Ferdinanda II. a Ferdinanda III. Dekretem císaře Ferdinanda II. z roku 1633 byl povýšen do stavu říšských pánů a podle svých statků na Moravě přijal predikát z Uherčic, Vratěnína a Pulic. Jeho syn Matyáš Arnošt se stal zakladatelem českomoravské větve Berchtoldů. Matyáš měl syna Františka Karla, jehož syn Prosper Antonín (1720-1807) byl celkem třikrát ženatý, z kterýchžto manželství vzešlo celkem 23 dětí. On koupil panství Stráž nad Nežárkou a Tučapy. A z třetího manželství s Marií Annou Weiserovou (*1779) se mu jedenašedesátiletému narodil jako prvorozený syn Bedřich Karel Eugen a posléze dalších pět dětí, z nichž dvě zemřely v kojeneckém věku. Jen pro zajímavost, otec Bedřichův hrabě Prosper Antonín byl v roce 1740 členem vídeňského poselstva k sultánu Mahmudovi I. a jeho padesáti šesti stránkový cestovní deník je velmi cenným dokumentem, který jediný se o této cestě zachoval. Vždyť pouze z Vídně do Bělehradu bylo v rámci tohoto poselství vypraveno celkem 61 lodí. Výprava vyrazila z Vídně 18. května 1740 a do Konstantinopoli se dostala až 12. srpna téhož roku.

Berchtold 1

Leopold I. František Xaver, Bedřichův nevlastní bratr a vzor

Bedřich Karel žil do svých devíti let v rodné Stráži nad Nežárkou. V prostředí rodinného sídla získal hoch velmi pěkný vztah k přírodě. A také obdivoval svého o 22 let staršího nevlastního bratra Leopolda I. Františka Xavera (1759 - 1809) z prvního otcova manželství. Tento velice vzdělaný muž, který mimochodem také zdědil hrad Buchlov, byl výrazným filantropem, lidumilem a cestovatelem. Své zámky v Buchlovicích a Žeravicích například proměnil v bezplatné nemocnice. V roce 1805 věnoval krkonošským tkalcům 65 000 zlatých. Procestoval celou Evropu, Afriku, Malou Asii a Palestinu. Po návratu do vlasti v roce 1797 uměl více než desítku cizích řečí, posléze vydal řadu etnografických a cestopisných studií. Měl tedy Bedřich Všemír vzor více než příkladný.

Berchtold 2

Doktor med. Bedřich Karel Eugen Všemír hrabě Berchtold z Uherčic

Již při gymnazijních studiích na Starém Městě v Praze se Bedřich velice zajímal o přírodní vědy. Snad právě proto vystudoval medicínu a dne 4. září 1804 promoval. Během studií se poznal s řadou českých národních buditelů. Byli mezi nimi Josef Dobrovský, Jan Evangelista Purkyně, Jan Svatopluk Presl a jiní. Mimochodem, když si z vlasteneckých důvodů přidal ke svému již tak dlouhému jménu slovanské středověké Všemír, bylo to také proto, že ho tak původně oslovoval Jan Evangelista Purkyně. Lékařské vzdělání si hned po promoci doplnil ve Vídni, v Bamberku, v Erlagenu a ve Würzburgu. V Řezně se poznal s hrabětem Kašparem ze Šternberka, který zde byl kanovníkem. Po takto nabyté praxi se usídlil na rodovém statku v Tučapech, kde provozoval zdarma (!) lékařskou praxi. 26. července 1809 ho zastihla smutná zpráva. Jeho bratr Leopold I. po jmenování inspektorem vojenských nemocnic se při výkonu funkce nakazil skvrnitým tyfem a v uvedený den zemřel.

Berchtold 3

Pamětní deska na budově obecního úřadu v Tučapech

V době své lékařské praxe Bedřich Všemír podnikal četné cesty za botanickými výzkumy po celé Evropě. V roce 1815 se přestěhoval do Prahy. Svými znalostmi doplnil v roce 1819 dílo bratří Preslů „Flora Čechia“ a svými penězi zafinancoval velké české dílo „Rostlinář aneb o přirozenosti rostlin“, které napsal s Janem Svatoplukem Preslem. Vycházelo od roku 1820 až do roku 1835. V roce 1823 navštívili s Preslem Purkyněho ve Vratislavi.

V letech 1817-1818 zpracoval doktor Bedřich Všemír úžasný a podobný plán na organizaci a chod budoucího Národního muzea. Mimo jiné v něm požadoval, aby všichni jeho budoucí vedoucí pracovníci pracovali pro národ a znali dokonale český jazyk mateřský. To podpořil i Josef Jungmann, avšak ostatní byli spíše nerozhodní.

A tak Bedřich Všemír studuje, píše, vydává, organizuje, je členem Královské České společnosti a dopisuje si s řadou botanických společností v Evropě. Po vzoru svého bratra se vydává na daleké zahraniční cesty. Evropa, Orient, Egypt, Jeruzalém, Brazílie, Palestina, Smyrna, Cařihrad. Na cestě přes Atlantik doprovázel věhlasnou rakouskou cestovatelku Idu Pfeifferovou, která byla v tu dobu na cestě kolem světa. Na Buchlov přivezl bohatou sbírku brazilských rostlin a neporušenou mumii z Egypta, v rakvi z libanonského cedru. Mnoho darů dostalo i Národní muzeum.

Když byla v roce 1851 založena přírodovědná společnost „Lotos“ stal se Bedřich jejím prvním redaktorem. Ve své závěti obmyslel pražskou univerzitu, které odkázal 12 615 zlatých k založení nadace, z níž mělo být vypláceno stipendium nemajetnému studentovi lékařské fakulty, který musel být synem lékaře. A stanovil, že pokud bude zřízena univerzita či fakulta s českým vyučovacím jazykem, že nadace patří právě této.

Maminka Marie Anna žila po smrti svého manžela se synem Bedřichem Všemírem na zámku v Tučapech u Tábora. V roce 1830 jí Bedřich koupil dům na Smíchově. Hraběnka Berchtoldová v něm zemřela 15. října 1843.

Doktor Bedřich Všemír se dožil úžasného věku téměř 95 let. Poslední roky života trávil na zámku v Buchlovicích u svého prasynovce Zikmunda. Jemu také odkázal své celé jmění. Ke konci nepřijímal již žádné potravy a popíjel pouze madeirské víno. Na své výslovné přání byl jako jediný příslušník rodu pohřben na místním hřbitově v Buchlovicích mezi místními lidmi. Spolu s bratrem Leopoldem I. byli ve své době nejslavnějšími a nejvýznamnějšími členy rodin Berchtoldů. Historie celého rodu je však velice zajímavá a místy hodně dramatická.

Berchtold 4

Zámek v Buchlovicích patřil rodu Berchtoldů od roku 1800

Příště: Profesorka MUDr. Radana Königová



Dětská fantazie vs. realita dospělých: Máme děti ve fantazírování brzdit, nebo podporovat?
Dětská fantazie vs. realita dospělých: Máme děti ve fantazírování brzdit, nebo podporovat?

Bujná fantazie k dětem neodmyslitelně patří. Její používání znamená, že vývoj probíhá v pořádku. Kromě toho je důležitá pro rozvoj slovní zásoby a pro celkovou kreativitu. Jak tyto kvality u svých potomků podporovat? A je potřeba je někdy i usměrňovat?

Diskuse


A. Alda
11:42
18.4.2018

A. Alda
11:44
18.4.2018

počet příspěvků: 3, poslední 18.4.2018 11:44









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.