20.8.2018 | Svátek má Bernard


HISTORIE: Znamenití lékaři v českých zemích (26)

21.3.2018

Někdy se na ně zapomíná a někdy na ně zapomínat nelze, protože již zapomenuti a nejsou ani vzpomínáni. A přitom naše země má ve své historii mnoho osobností, patřících mezi znamenité představitele vědy lékařské. Zkusíme některé z nich připomenout, byť trochu na přeskáčku. Samozřejmě, že řada znamenitých lékařů byla (a je) i mezi těmi, kteří netvořili součást univerzitního prostředí a věnovali svůj um tak říkajíc práci v terénu. I za nimi musíme občas odskočit.

26 Znamenití 1

Historický snímek Dolních Královic z počátku minulého století….

Když v roce 1902 přijel do Dolních Královic první vlak, byl již místní rodák, dvorní rada, profesor MUDr. Jaroslav Hlava (1855-1924) dvakrát děkanem lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1891-1892; 1897-1898) a čtyři roky poté byl zvolen i jejím rektorem (akademický rok 1906-1907). Pokřtěn byl v románském kostele Sv. Jana Křtitele (na snímku vpravo), který podobně jako vedlejší nádraží byl zbořen v roce 1974, padesát let od smrti vynikajícího českého bakteriologa a zakladatele moderní české patologie. Konec konců ono již neexistuje ani jeho původní rodiště. V roce 1963 rozhodla vláda o výstavbě velké vodárenské nádrže na Želivce, která se začala o jedenáct let později napouštět. Praha potřebovala vodu. Poslední vlak přijel 23. července 1974. Dolní Královice byly postaveny na jiném místě, ale ta původní obec z počátku dvanáctého století to již nebyla.

Jaroslav Hlava nasával pražský vzduch již během středoškolských studií na Malostranském gymnáziu a v roce 1879 promoval na Univerzitě Karlově z patologie a bakteriologie. Již během studia asistoval na klinice profesora MUDr. Jana Bohumila Eiselta (1831-1908) a na konci studia byl demonstrátorem u profesora MUDr. Edwina Alberta Klebse (1834-1913), který byl mimo jiné i děkanem lékařské fakulty UK v letech 1879-1880. Profesor Klebs poslal novopečeného patologa a bakteriologa na zkušenou do Německa a zajistil mu praxi u profesora Rudolfa Wirchowa (1821-1902), který byl předtím také Klebsovým učitelem. Patologický anatom, všestranný vědec Rudolf Virchow, autor jedinečné buněčné teorie, bojovník za veřejnou zdravotní péči a odpůrce rasových teorií poskytl doktoru Hlavovi nejen cenné rady, ale i náměty k dalšímu studiu. Poslal ho i za svými kolegy do Francie a v roce 1883 byl MUDr. Jaroslav Hlava pověřen vedením patologicko-anatomického ústavu a současně suplujícím profesorem patologické anatomie, v roce 1887 pak řádným profesorem. Úžasný, leč naprosto zasloužený odborný vzestup.

26 Znamenití 3

Profesor Virchow vysvětlil pomocí buněčné teorie i patologické změny při tvorbě novotvarů a metastáz u nádorových onemocnění.

26 Znamenití 2

Profesor Edwin Klebs mimo jiné byl spoluobjevitelem bacilu záškrtu (Klebsův-Löfflerův bacil). Tito dva muži značně ovlivnili další profesní rozvoj zakladatele české moderní patologie profesora MUDr. Jaroslava Hlavy.

V roce 1882 dochází k rozdělení Karlo-Ferdinandovy univerzity na česko a německou. V roce 1889 se nově otevírá česká lékařská fakulta a k výuce bylo povoláno sedm českých profesorů. Patologické katedry se měl ujmout profesor MUDr. Vilém Dušan Lambl (1824-1895), který se v roce 1856 na pražské univerzitě habilitoval jako vůbec první soukromý docent patologické anatomie a histologie, navrhovanou funkci odmítl a zůstal na univerzitě ve Varšavě. (Mimochodem – tento český vědec je autorem názvu řasa, namísto názvu žabinec, což prosazoval v technické české terminologii Jan Svatopluk Presl. A také byl velkým přítelem Karla Havlíčka Borovského a milencem Boženy Němcové).

Nu, a když Lambl odmítl, povolali jako suplenta profesora Jaroslava Hlavu. Od té doby se tento originální, velice společenský a hloubavý člověk od medicíny nehnul. Přednášel, publikoval a organizoval medicínu, ale i kulturu. V roce 1897 byl zvolen předsedou Spolku českých lékařů a zůstal jím až do své smrti. Vydal řadu publikací například o žluté atrofii jater, o spalničkách, o skvrnitém tyfu a také o úplavici. Ta poslední publikace má zajímavou historii.

26 Znamenití 4

Profesor MUDr. Jaroslav Hlava…

Hlavův text práce s názvem O úplavici-předběžné sdělení, popisující desítky případů úplavice v léčebně v Bohnicích, byl přeložen pro odborný časopis vycházející v německém jazyce tak, že onen název bylo lze číst jako O. Uplavici s tím, že to bylo uvedeno na místě podpisu autora, pod textem přeloženým do němčiny jako Über die Dysentrie. Takže padesát let byl citován jako autor dr. O. Uplavici. Až v roce 1938 se anglický lékař Cecil Clifford Dobell (1886-1949) začal zabývat vznikem původního textu a přišel na osudný omyl. Po roce vydal text s názvem Dr. O. Uplavici(1887-1938), v němž původní chybu napravil.

26 Znamenití 5
26 Znamenití 6

Originál textu doktora Cecila Clifforda Dobella a lékař sám v roce 1949….

Profesor Hlava spoluzakládal Společnost Národního divadla, byl nějaký čas místopředsedou jejího správního výboru a deset let, až do roku 1920 tomuto spolku předsedal. Po vzniku Československa organizoval vznik dalších lékařských fakult v Brně a v Bratislavě, v letech 1908-1921 spoluorganizoval výstavbu nového patologicko-anatomického ústavu.

Když zemřel v roce 1884 Bedřich Smetana, byl tehdejší docent a suplující profesor patologické anatomie MUDr. Jaroslav Hlava pověřen provedením pitvy zemřelého umělce vpravdě národního. Pitva byla provedena 14. května 1884 za přítomnosti dalších lékařů. Byl přítomen tehdy ještě docent Josef Thomayer (1853-1927), profesor vnitřního lékařství MUDr. Emerich Maixner (1847-1920), dále pak psychiatr MUDr. Benjamin Čumpelík (1845-1909) a několik dalších lékařů. Dlouhý pitevní nález uzavřel docent Hlava jednoznačnou větou: „Z nálezu vychází najevo, že se jedná o progresivní paralysu dlouho se vlekoucí.“ A o svých pitevních závěrech ještě v témže roce napsal obsáhlý text do „Časopisu lékařů českých“.

Někdy v roce 1924 propukly nejen mezi lékaři, ale i mezi politiky spory o to, zda byl pitevní závěr doktora Jaroslava Hlavy správný čin nikoli. Vlekly se debaty o tom i v době po druhé světové válce. Přes všechny nejrůznější peripetie, k nimž patří také „zmizení“ Smetanova mozku v padesátých letech minulého století, se vždy potvrdila naprostá objektivita pitevních závěrů tehdejšího docenta Hlavy.

V soukromí žil profesor MUDr. Jaroslav Hlava (bydlel v Preslově ulici v Praze 2) celkem ekonomicky dobře zajištěn. Jeho manželka Olga, rozená Čerychová, pocházela z úspěšné podnikatelské rodiny (velkovýroba cihel ve Svobodných Dvorech), přesto se jim obtíže nevyhýbaly. V sedmi letech jim zemřel velmi nadaný hoch Jaroslav.

Již v roce 1911 vytvořil sochař a medailér Otakar Španiel (1881-1955) bronzovou plaketu, na níž vpravo nahoře je nápis „Dvorní rada profesor české univerzity MUDr. Jaroslav Hlava“ a vlevo dole O. Španiel.

26 Znamenití 7

Jinak byl Jaroslav Hlava velmi oblíbený společník, gurmán, přijímaný velice příznivě v tehdejší společnosti. Jedinou jeho „neřestí“ byla kuřácká vášeň. Kouřil oblíbená viržinka, která neodkládal ani při vstupu do pitevny. Údajně studenti podle počtu jím vykouřených doutníčků odhadovali, jakou bude mít při zkouškách náladu. Bylo to pochopitelně jinak. Jako výborný lékař věděl, že medicína není o nějakém štěstí u zkoušky. Že je to poctivá dřina. Zemřel v poměrně mladém věku, 31. října 1924, půl roku před tím, než by dovršil sedmdesátky.

26 Znamenití 8

Profesor MUDr. Jaroslav Hlava s neustále zapáleným viržinkem…

Příště: Profesor MUDr. Karel Rokytanský



Diskuse


J. Kanioková
21:03
21.3.2018

M. Krátký
7:51
21.3.2018

počet příspěvků: 2, poslední 21.3.2018 09:03









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.