23.10.2017 | Svátek má Teodor, Theodor


HISTORIE: Znamenití lékaři v českých zemích (2)

4.10.2017

Někdy se na ně zapomíná a někdy na ně zapomínat nelze, protože již zapomenuti a nejsou ani vzpomínáni. A přitom naše země má ve své historii mnoho osobností, patřících mezi znamenité představitele vědy lékařské. Zkusíme některé z nich připomenout, byť trochu na přeskáčku.

Jestliže slyšíme příjmení Nádherný nebo Nádherná, vytane nám na mysli především velmi dobře známá Sidonie Nádherná (1885-1950), jejíž umělecký i občanský život byl mnohokrát popsán a je spjat především se zámkem ve Vrchotových Janovicích. V době posledních soukromých majitelů zámku, Nádherných z Borutína, zejména v 1. polovině 20. století, byl tento objekt uprostřed starého krajinářského parku místem, kde se se svými pozoruhodnými hosty setkávala mecenáška a organizátorka kulturního života baronka Sidonie Nádherná. Během II. světové války bylo v zámku vojenské velitelství a kasárna. V období těsně po válce se v zámku a parku vystřídala sovětská i československá armáda; v r. 1950 byl vyvlastněn a využíván jako sklad textilu, později pro sbírky okresního archivu a postupně pustl. Před zkázou ho na konci 50. let zachránilo Národní muzeum. Nyní je zámek Vrchotovy Janovice – spolu s parkem – jeho součástí již déle než 50 let.

Ignác Florentin

Ignác Florentin

V dnešním vyprávění nám jde ovšem o lékaře Ignáce Florentina Nádherného. Prvním doloženým předkem rodu Nádherných (nebo Nadhernych) je mlynář Jan Nádherný z Tušovic (první zmínka 1654). Jeho syn Martin Nádherný (1672-1746) provozoval statek a mlýn v nedalekém Narysově na Příbramsku. Známa jsou pouze jména dvou bratrů, Bartoloměje a Františka, které měl Martin se svojí ženou Ludmilou. Každý z nich založil vlastní rodovou linii a z té založené mladším Františkem (1734-1804) vzešli dva synové. Starší František (1786-1848) a mladší Ignác Florentin (7. 9. 1789 - 3. 8. 1867).

Mimochodem v druhé linii staršího bratra Bartoloměje, který provozoval po otci mlýn v Borutíně, je znám Jan Nepomuk (1772-1860), velice podnikavý a úspěšný velkostatkář. Jeho syn Ludvík Karel šel v otcových šlépějích, povznesl zejména české plátenictví zavedením nových metod pěstování a zpracování lnu. V roce 1865 byl Ludvík Karel Nádherný povýšen do rytířského stavu s predikátem „z Borutína“. Jeho nejmladší syn Karel Boromeus Jan Ludvík (1849-1895) byl otcem Sidonie Nádherné, s jejíž matkou, baronkou Amálií Kleinovou se 30. 5. 1883 oženil ve Vídni.

Sidonie Nádherná

Sidonie Nádherná

Leč vraťme se k linii Františka Nádherného, který přesídlil z Narysova do Prahy a stal se váženým pražským měšťanem. Za choť pojal Rosinu Schabatovou, s níž měl syny Františka a Ignáce. František vystudoval práva a nakonec pracoval jako c. k. rada spojené dvorské kanceláře (Gothajský almanach uvádí jeho úřední titul jak „Ministerialrat“).Ignác byl mimořádně nadaný a počátkem 19. století studoval lékařskou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity, kde mohl ovšem získat pouze titul „doktor medicíny“(Doctor in medicinis). Teprve po další reformě z roku 1872 byl zaveden pro všechny absolventy jednotný titul „doktora veškerého lékařství“ (Medicinae universae doctor), ve zkratce MUDr., který je udělován dodnes.

Pro zajímavost je třeba uvést, že v místě původu Nádherných, tedy v Narysově na Příbramsku vzniklo v roce 1665 rozsáhlé panství, patřící březnickým jezuitům, kteří je spravovali pod názvem Starosedlecký Hrádek. Když byl v roce 1773 jezuitský řád zrušen, spravoval veškerý majetek řádu c. a k. studijní fond, z jehož výtěžků bylo financováno školství rakouské monarchie. Tedy i studium potomka rodu Nádherných z Narysova.

Ignác Nádherný měl již to štěstí, že studoval v daleko lepších podmínkách, než jeho předchůdci. Někdy kolem roku 1785 hledal zemský promedikus (v pozdějším pojetí vrchní lékař, kterému byla svěřena zemská zdravotní správa. Tato funkce byla v českých zemích zřízena již v 16. století), profesor doktor Tadeáš Bayer (1737-1810) prostory pro otevření moderní nemocnice v Praze. Traduje se, že to byl císař Josef II., který při své návštěvě Prahy poukázal na málo využitou budovu novoměstského ústavu šlechtičen u sv. Andělů na tehdejším Dobytčím trhu (dnes Karlovo náměstí).

A tak se stalo, že nová pražská nemocnice (dnes Všeobecná fakultní nemocnice) byla otevřena 1. listopadu 1790. Několik měsíců poté zde zahájily činnost kliniky, později i ambulance a poradny. A budoucí medici měli velmi dobrou možnost klinické výuky přímo u lůžek nemocných. Prvním ředitelem nově zřízené pražské Všeobecné nemocnice se stal právě profesor doktor Tadeáš Bayer. Nemocnici (a k ní připojený ústav pro duševně choré) řídil až do roku 1805. Jeho přednášky navštěvoval také Ignác Florentin Nádherný, který byl v roce 1812 jmenován doktorem medicíny.

lékaři 3
lékaři 4

(Na snímcích historický a dnešní pohled na budovu Všeobecné fakultní nemocnice)

Ignác je jméno pocházející z latiny a nejčastěji se překládá jako „zapálený“ (pro věc). A Ignác Nádherný pro medicínu rozhodně plál a byl i mimořádně schopný. Hned v roce 1813, tedy rok po promoci, byl pověřen suplováním profesury katedry soudního lékařství a teoretické medicíny. A další rok poté, v roce 1814 byl v této funkci definitivně potvrzen. Bylo mu pouhých dvacet pět let.

Když mu bylo třicet, byl jmenován guberniálním radou, protomedikem a zdravotním referentem pro Čechy. Současně se stal ředitelem lékařsko-chirurgických studií, prezidentem lékařské fakulty a trvalým přísedícím univerzitního akademického senátu. A také se oženil s Katharinou rozenou Amesbergerovou. Z manželství vzešly dvě dcery Emilie a Marie, dále dva synové Karel a Ludwig.

Třicetiletý lékař se stal nejen váženou osobností, ale odborníkem na jehož bedra toho bylo naloženo velice mnoho. Zdravotní řád mu dával obrovské pravomoci, ale i těžkou odpovědnost. Byl nejvyšším kontrolním, ale i řídícím orgánem veřejného zdravotnictví v zemi. Zodpovídal za protiepidemická opatření, musel vykonávat dozor nad všemi nemocnicemi, zdravotními ústavy, lékárnami, vězeními, chudobinci a sirotčinci. Zároveň měl právo cenzurovat všechny knihy týkající se medicíny a zdravotnictví. Dlužno přiznat, že tento muž, vynikající nejen pílí, ale také výbornými organizačními schopnostmi, se zhostil v té době svých povinností excelentně.

Díky jemu bylo přijato všeobecné očkování proti neštovicím, různá opatření proti šíření nakažlivých nemocí, v Praze vzniklo anatomické muzeum s pitevnou, přibyly chemické laboratoře, patologický anatomický ústav, další klinické ústavy, dále byly rozšířeny některé lázně a také rozšířena pražská botanická zahrada. Praha měla některá lékařská pracoviště dříve než Vídeň. Podporoval schopné a nadané české lékaře, kteří v té době tvořili tzv. pražskou školu lékařskou, která měla patřičný zvuk i v jiných evropských státech.

V té době získává na důležitosti soudní lékařství. Prvním, kdo přednášel soudní lékařství na lékařské fakultě, byl profesor Edvard Vincenc Guldener von Lobes (1763-1872). Za něj byla ustavena stolice soudního a policejního lékařství a prováděly se pitvy. Šest let (1814-1820) přednášel soudní lékařství Ignác Nádherný. Za jeho působení byla postavena nová budova soudního lékařství. Mezi jeho přáteli a spolupracovníky byl v té době například vynikající lékař, diagnostik a patolog profesor doktor Vincenc Julius Krombholz (1782-1843). Ten například založil nadaci pro léčení nemajetných studentů.

V roce 1823 byl profesor doktor Ignác Florentin Nádherný zvolen rektorem Karlo-Ferdinandovy univerzity. Bylo mu 34 let. V roce 1835 ocenil jeho zásluhy o zdravotnictví v monarchii císař Ferdinand I. udělením rytířského kříže Leopoldova řádu. V roce 1838 byli se svým bratrem Františkem povýšeni do rytířského stavu s predikátem rytíř (Ritter von). Císař František Josef I. ho v březnu 1857 jmenoval c. k. ministerským radou a referentem pro lékařsko-chirurgická studia na státním ministerstvu Vídni. A když lékařská i občanská veřejnost vzpomínala padesátiletého jubilea (1862) do doby, kdy profesor Nádherný získal doktorský titul, byl mu udělen komturský kříž řádu Františka Josefa. Dnes se nám ta vyznamenání zdají hodně vzdálená, avšak v té době se skutečně nerozdávala na běžícím pásu.

V roce 1827 napsal protomedik království českého doktor Ignác Nádherný jako úplně první český lékař klinickou zprávu o úplavici, kterážto nemoc byla známa již od dob Hippokratových. Vydal i další lékařské odborné knihy, které ještě dlouhou dobu po jeho odchodu z tohoto světa byly využívány jako směrodatné pomůcky.

Ignác Florentin Nádherný

Ignác Florentin Nádherný

Doktor Ignác Nádherný byl mimo jiné i čestným členem Spolku lékařů českých, který vznikl v roce 1863, jehož prvním předsedou byl Jan Evangelista Purkyně. Byl také čestným měšťanem pražským. A když 7. září roku 1848 vstoupil v platnost zákon o zrušení roboty a ostatních feudálních břemen, nastala v lékařských službách tak trochu katastrofa. Majitelé panství do té doby platili totiž lékaře, k jejichž povinnostem patřilo poskytovat bezplatnou lékařskou poddaným na jejich panstvích. Tito lékaři tak přišli o jediný příjem. Protomedik Ignác Nádherný ihned reagoval. Již konce září 1848 požádal vídeňské ministerstvo vnitra, aby s novou organizací okresních soudů byli jmenováni i okresní lékaři, které by platil stát. Navíc shromáždil vyjádření mnoha lékařů, úředníků, ranlékařů, duchovních i majitelů panství. Nashromáždil logické argumenty k tomu, aby byl zvýšen počet lékařů a zajištěno jejich rovnoměrné rozmístění. Ministerstvo vnitra sice v roce 1850 provedlo reorganizaci zdravotní správy, avšak nedokonalou.

Bohužel, profesor Nádherný byl v roce 1863 penzionován a nápravy se nedočkal. Během své práce si častokrát nemohl odpustit kritické poznámky ke stavu veřejného zdravotnictví, které monarchie, zejména v Čechách a na Moravě trestuhodně přehlížela. Až v roce 1870 spatřil světlo světa „celoříšský zdravotní zákon“ na jehož přípravách se doktor Nádherný také z části podílel.

Ovšem ani tento zákon neřešil problémy zdravotnictví. Je to sice již jiná kapitola, ale teprve v roce 1888 byl přijat nový zákon, který ukládal obcím na šest tisíc obyvatel, aby si platily nejméně jednoho obecního lékaře. Plat byl stanoven na 400 zlatých ročně, za což lékaři vyjít nemohli. Proto jim byla dovolena soukromá praxe, když takto logicky docházelo ke střetu zájmů. Spor státu s lékařskými kruhy není konce konců nic zvláštního ani dnes. I tak odborně zdatný lékař a organizátor rytíř Ignác Florentin Nádherný byl limitován systémem. Taktéž i jeho další následovníci, skvělí čeští lékaři.

Je ovšem jeho značnou zásluhou, že 19. století bylo bohaté na informace o zdravotním stavu obyvatelstva, což bylo velice cenné. Doktor Nádherný trval na kvalitním rozeznávání příčin nemocí a na jejich dokonalé evidenci. V roce 1851 byla hlášení o příčinách smrti zavedena jako povinná. Rozšířilo se i označování chorob (klasifikace nemocí).

V době činnosti profesora Nádherného na ministerstvu ve Vídni došlo ke zvyšování péče o čistotu vody, kanalizace, používání desinfekce, očkování (například proti neštovicím) a přišla i potřebná izolace nemocných. Znamenalo to celkově pokles úmrtnosti a nemocnosti. Do roku 1897 bylo v našich zemích například zcela vymýceno onemocnění neštovicemi a do díky povinnému očkování školních dětí. Zvyšovala se i průměrná délka života žen i mužů.

Ministerstvo vnitra v roce 1855 pod tlakem profesora Nádherného přece jenom něco udělalo – některým všeobecným nemocnicím bylo uděleno právo přijímat pacienty bez rozdílu stavu, náboženského vyznání a diagnózy, když nedobytné výlohy na léčbu měl hradit příslušný zemský fond. V roce 1848 bylo v Čechách pouze 38 nemocnic, na Moravě a ve Slezsku 13. A jejich počty postupně rostly. Koncem století bylo v Čechách 154 a na Moravě a ve Slezsku 85 nemocnic, z nichž asi jedna třetina byla veřejných.

Letos si připomínáme, že uplynulo 150 let od smrti doktora Ignáce Florentina Nádherného. Patří mezi stovky těch, kteří položili velice solidní základy evropskému lékařství a národnímu zdraví.

Příště: MUDr. Raimund Šrámek



Diskuse


P. Princ
9:22
4.10.2017

J. Řezák
10:54
4.10.2017

I. Procházková
12:26
4.10.2017

A. Alda
9:15
4.10.2017

V. Student
8:59
4.10.2017

M. Mikulec
16:59
8.10.2017

P. Andrle
6:29
4.10.2017

J. Vozábalová
2:56
4.10.2017

A. Alda
9:16
4.10.2017

I. Procházková
13:45
4.10.2017

I. Procházková
13:48
4.10.2017

počet příspěvků: 11, poslední 8.10.2017 04:59









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.