29.3.2024 | Svátek má Taťána


HISTORIE: Znamenití lékaři v českých zemích (15)

3.1.2018

Někdy se na ně zapomíná a někdy na ně zapomínat nelze, protože již zapomenuti a nejsou ani vzpomínáni. A přitom naše země má ve své historii mnoho osobností, patřících mezi znamenité představitele vědy lékařské. Zkusíme některé z nich připomenout, byť trochu na přeskáčku.

Kittel 1

V tomto domě v Krásné měl mít Josef Kittel i pitevnu…

Život málokterého českého lékaře je obklopen tak velkým množstvím mýtů, které vznikaly již za jeho života. Konec konců – ono vlastně o lékaře v právním slova smyslu nikdy nešlo. Jan Josef Antonín Eleazar Kittel, německy Johann Josef Antonius Eleazar Kittel (3. února 1704 – 16. listopadu 1783) byl nazýván také Severočeský Faust, Faust Jizerských hor, či Černokněžník ze Šumburku. Již za jeho života někteří lidé věřili, že podepsal výhodnou smlouvu s ďáblem, jiní byli ochotni věřit tomu, že je ve spojení se „silami nečistými“, avšak všichni bez rozdílu se nebáli nechat se jím léčit.

Učitel měšťanské školy v Jablonci nad Nisou, Karel Richard Fischer (1871-1934) byl nejen výborným pedagogem, ale také místním historikem, památkářem a zakladatelem vlastivědného muzea. V roce 1918 byl zvolen starostou města, když předtím pracoval od roku 1910 jako městský zastupitel, a funkci starosty zastával až do roku 1933. V roce 1931 mu pražská německá univerzita udělila čestný doktorát filozofie. V roce 1924 vydal knihu o doktoru Kittelovi (Doktor Kittel, der nordböhmische Faust in Sagen und Geschichte) posléze vyšlo i další vydání v roce 1932, tentokrát pod názvem Doktor Kittel, Sagen und anderes Volksgut des Isergebirges. Autor sepsal Kittelův životopis a shrnul všechny známé kittelovské pověsti – o tom, jak doktor získal od ďábla zázračnou rostlinu všehoj a létací plášť, i o tom, jak nad ďáblem nakonec zvítězil, protože všechnu pekelnou moc využil ne pro sebe, ale ve prospěch lidí.

Kdo byl tedy doktor Kittel, jehož lékařská činnost byla často charakterizována slovy „když už ti ani Kittel nepomůže, je konec…“? Nesporně byl znamenitým lékařem, i když neměl medicínský diplom. Původně sklářská rodina Kittelů v Šumburku proslula i uměním léčitelským. Josef Kittel zdědil po svém dědečkovi Kasparovi Kittelovi mnohé léčitelské knihy, sám se velice vzdělával, získal nakonec i hodnost chirurga (ranhojiče) a neustále byl v kontaktu s mnohými pražskými lékaři. Mimochodem jeho dědeček pravděpodobně založil i sklárnu. Jeden z jeho synů, otec Josefa Kittela Melchior Kittel (1680-1740) byl sice občanským povoláním zámečník, avšak také léčil. Josef Kittel má v jednom matričním zápise u jména uvedeno „d. Med. Chirurgie“, z čehož plyne, že se zřejmě podrobil zkouškám před krajským grémiem v Mladé Boleslavi. V případě úspěšných zkoušek získávali kandidáti atest „Attestat Incorporationis et Approbationis“, což bylo předpokladem pro uznání a vykonávání kvalifikovaného lékařského povolání. Doktor Josef Kittel provozoval se svým bratrem Ignácem Kašparem Antonínem v Šumburku (Krásná) i lékárnu a skleník s mnoha léčivými bylinami.

A tak se stalo, že muž, který byl spíše magnetizér, psychoterapeut, chiropraktik, fytoterapeut, bylinkář, vodoléčitel i znamenitý psycholog léčil všechno. Jak se píše v dobové literatuře, pouze „trhání zubů nechával kovářům a porody porodním bábám“.Ve své rodné vsi zřídil mimo jiné zdravotnické zařízení, které bychom dnes mohli nazvat horským sanatoriem. Desfoursové, majitelé panství ho často zvali k léčení jejich příbuzných a přátel v Praze a jinde. Byl schopen stanovit diagnózu nemocného i na základě vzorků moči.

Historie zaznamenala i to, že někdy 15. září 1779 projížděl územím severních Čech císař Josef II. a v Šumburku (dnes Krásná) se s Kittelem osobně setkal. O jeho schopnostech si dokonce udělal záznam do svého cestovního deníku.„Od Šumburka přehlédne se celá krajina na dvě strany, také jest zde proslulý doktor, který jest velmi stár, ale výtečně prý nemocné léčí a hojí…“

Svým dětem poskytl Josef Kittel již univerzitní vzdělání. Jakkoli nebyl bohatý (velice často léčil zcela zdarma), podporoval svých pět synů na lékařských studiích. Syn Pavel pracoval později jako chirurg v Liberci, syn Eustach působil jako lékař v polském Tarnově, kde za svoji práci získal i šlechtický titul. Další syn Melchior byl chirurgem a porodníkem, totéž pak Kajetán Ferdinand, který pracoval jako lékař u hraběte Arnošta Quida Harracha, lékařem byl i Antonín František. Další syn Filip Jakub byl knězem v otcově rodné obci.

Kittel 2

Kittelovo muzeum ve stavu zrodu….

Osudy tohoto muže se staly námětem mnoha legend, povídek, básní, divadelních her a národopisných studií. Dokonce i slavná pěvkyně Ema Destinnová (mimochodem, údajně jedna z Kittelových pravnuček) o něm napsala loutkohru. Josefa Kittela znázornil na známé kresbě v knize Pražské pověsti i Mikoláš Aleš. Pozornost jeho osudům věnovali spisovatelé J. Svátek, J. Wenig, A. Klášterský, J. Knop i J. V. Šimák.

Kittel 3

Josef Kittel se pohyboval v rodné krajině pěšky, nebo jezdil na koni a vždy za ním vlály cípy dlouhého pláště. Odtud pověsti o jeho schopnostech pohybovat s prostoru, či létat, právě ve spojení s ďáblem. Nic z toho pochopitelně neplatí. Josef Kittel byl mimo jiné i tak trochu předchůdcem Vincenze Priessnitze a mnoha dalších lidových léčitelů, kteří také patří do historie české medicíny.

Jeho pohřeb na sklonku roku 1783 se stal velkou událostí pro celý kraj. Kittela na jeho poslední cestě vyprovázelo 21 kněží se šlechtici a zástupy obyvatel vděčících lékaři za své zdraví i za všechno, co udělal pro rozkvět obce a kraje.

O Kittelovu památku je pečováno. V roce 2011 byla vydána kniha „Doktor Kittel“ dle originálního textu Fischerova (viz její obálka), která se do roku 2016 dočkala celkem čtyř vydání. Vydavatelem je Kitl s.r.o., zřizovatel a provozovatel Kittelova muzea v Pěnčíně u Jablonce nad Nisou.

Příště: profesor MUDr. Jan Jánský