17.10.2017 | Svátek má Hedvika


HISTORIE: Zkáza lodi Wilhelm Gustloff

15.8.2017

Nejhorší námořní katastrofa v dějinách

Příběhy Titaniku nebo Lusitanie jsou notoricky známé, ale z hlediska počtu obětí nešlo ani v jednom případě o nejtragičtější námořní neštěstí. Smutné prvenství v tomto ohledu drží německá loď Wilhelm Gustloff, kterou potopila sovětská ponorka S-13 pár měsíců před koncem druhé světové války.

Od osudné noci 30. ledna 1945 leží obrovská majestátní loď na mořském dně. Je zapomenuta, stejně jako více než 9400 pasažérů, kteří zahynuli při její poslední plavbě. Historie lodi pojmenované po nacistovi, který založil ve Švýcarsku pobočku nacistické strany NSDAP, se začala psát 15. března 1938, kdy byla slavnostně uvedena do služby. Tato velkolepá, původně výletní loď byla navržena na příkaz samotného Vůdce. Hitler si přál, aby si i obyčejný Němec mohl dovolit luxus cestování na moderní lodi. Ta měla jen jednu třídu, takže si všichni cestující mohli užívat stejného luxusu. K rekreačním účelům byla loď ovšem využívána jenom krátce, jelikož v roce 1939 rozpoutalo Německo válku a Wilhelm Gustloff začal sloužit vojenským účelům.

Wilhelm Gustloff

Wilhelm Gustloff

Hned 1. září 1939 byla loď převedena pod Kriegsmarine jako nemocniční loď pro Třetí říši. Její posádka s výjimkou kapitána a několika důstojníků a obsluhy kotlů byla propuštěna. Luxusní interiér byl přestavěn – místo kajut vznikly v podpalubí provozní a vyšetřovací místnosti, rentgeny a pokoje pro pacienty. Pak byla loď označena červeným křížem.

Wilhelm Gustloff pak strávil další rok zakotven v Gdaňském zálivu a pak se přeplavil do norského Osla, kam dovezl raněné. Přes Kiel a Swinemünde, kde prodělal drobné opravy, se vrátil do Osla a pak se přesunul do Štětína a čekal na další pokyny. Prvotřídní nemocniční loď se ale nehodila tolik jako plovoucí kasárna, takže loď prošla 20. listopadu 1940 další změnou – na další čtyři roky měla sloužit jako ubytovací zařízení pro tisíce námořníků prodělávajících například výcvik na ponorkách. Už nemá bílou barvu se zeleným pruhem, ale je přebarvena do běžné námořní kamufláže, a je tedy nyní legitimním vojenským cílem.

Za čtyři roky, co sloužila námořníkům, se po její palubě procházely tisíce hrdých členů německého ponorkového loďstva. Německo chrlilo do Atlantiku další a další nové ponorky a posádky, jejichž členové byli stále mladší. V říjnu roku 1944 se sovětská armáda pomalu, ale jistě blížila k území Německa. Hitler se odmítal smířit s porážkou a už vůbec nehodlal zachraňovat to, co zbylo z jeho armády. Místo toho plnil pozice mladými kluky a starci, kteří měli bojovat až do samého konce.

Před Rudou armádou utíkají tisíce uprchlíků, kteří zaplavují Gdaňský záliv. V lednu 1945 byly v Gdaňsku stovky tisíc německých mužů, žen, dětí, ustupujících vojáků a vysoce postavených německých úředníků s rodinami. Ti všichni chtěli uniknout před rudou hrozbou na západ. Historky o ruské odplatě a pomstě páchané na německých ženách a dětech se rychle šířily. Od admirála Dönitze přišlo jedno slovo, kódované poselství: „Hannibal.“ Toto heslo znamená cestu na západ ke spojeneckým liniím. Slovo Hannibal bylo také příkazem pro německé lodě v gdaňském přístavu, aby vzaly na palubu co nejvíce uprchlíků a unikly do bezpečí na západ. Gustloffův kapitán zareagoval okamžitě. Připravit loď pro cestující nebylo tak obtížné jako zprovoznit motory. Jako přístavní kasárna zůstala loď v přístavu více než čtyři roky a nechala své dieselové motory v nečinnosti a havarijním stavu.

Motory se nakonec podařilo zprovoznit a připravit na cestu. Jídla pro 10 600 cestujících a posádku nebyl dostatek, stejně jako paliva, jehož množství a hlavně kvalita nezaručovaly, že se loď dostane do bezpečí. Toto je chvíle, kde Wilhelm Gustloff začíná psát svou poslední kapitolu. Jde o vojenskou dopravní loď a pro Sověty je to tedy cíl, který má být potopen. Tato kdysi pyšná výletní loď, nemocniční loď a plovoucí kasárna byla teď vítaným cílem pro jakoukoli sovětskou válečnou loď, letadlo nebo ponorku na lovu.

Sovětský kapitán Alexandr Marinesko dává potřebné příkazy a jeho ponorka S-13 opustí přístav Turko. Je na poslední vojenské hlídce s dalšími dvěma sovětskými ponorkami. Jakmile je na volném moři, otevře své rozkazy a zjistí, že má hlídkovat podél pobřeží Memelu a „potopit fašisty“, které objeví. V té době už na moři mnoho německých cílů nebylo, ovšem osud chtěl, aby se Wilhelm Gustloff a S-13 setkaly. 30. ledna 1945 přibližně v osm hodin večer ponorka zachytí loď plovoucí na západ. Jakmile Marinesko vidí obrovský cíl, dá pokyn k přípravě torpéd a posádka je vyzvána, aby zaujala bojové pozice. Na torpéda jsou napsány vzkazy „Za vlast“, „Za Stalina“, „Pro sovětský lid“ a „Za Leningrad“.

Okolo 21:12 hodin vydává kapitán Marinesko rozkaz a všechna čtyři torpéda jsou vystřelena k cíli. Posádka ponorky zaslechne výbuchy a ví, že torpéda se neminula. Loď s více než 10 000 uprchlíky na palubě je zasažena jedním z torpéd přímo ve strojovně, právě toto torpédo zasadilo lodi smrtící úder. Wilhelm Gustloff začal mizet pod hladinou. Kapitán Friedrich Petersen nařídil zapnout nouzové generátory a zavřít vodotěsné dveře, operátor odesílal nepřetržité signály SOS s poslední polohou.

Posádka a pasažéři začali spouštět záchranné čluny, ale bylo jasné, že pro všechny v nich místo nebude. Zima a panika si začaly vybírat daň a pro většinu lidí na palubě začal marný boj o život. Lidé padali do ledové vody a pokoušeli se dostat na čluny, které zůstaly po spuštění na hladině. Někteří přeživší cestující později hlásili, že asi čtyřicet minut po zásahu torpédy padl Wilhelm Gustloff na bok a asi po dalších třiceti minutách se potopil i s lidmi, kteří byli dosud na palubě nebo v podpalubí.

*****

Následovaly pokusy o záchranu co největšího počtu doposud přeživších pasažérů a členů posádky. Akce se účastnily následující lodě:

- Doprovodem Wilhelma Gustloffa byl torpédoborec „Lowe“. Pokračoval ve vysílání „Mayday“, protože Wilhelm Gustloff byl na nouzovém výkonu a bezdrátový dosah byl jen 2000 metrů. Tento torpédoborec zachránil 472 cestujících.
- Torpédová loď T-36 dokázala zachránit 564 lidí.
- Tři německé minolovky dopravily do bezpečí 179 osob.
- Těžký křižník Admiral Hipper nemohl dorazit na pomoc kvůli hrozbě ze strany sovětských ponorek.
- Hlídkový člun VP-1703 dorazil na scénu 7 hodin po potopení, našel záchranný člun se zmrzlými těly. Jeho posádka zázrakem uslyšela slabý pláč a zachránila dítě.
- Nákladní lodě Gottingen a Gotenland dorazily příliš pozdě a z moře vytahovaly pouze mrtvoly.

*****

Některé skutečnosti související s potopením Wilhelma Gustloffa:

- počet cestujících a posádky v době poslední plavby: 10 600
- datum a čas potopení: 30. ledna 1945 v 22:26
- teplota vzduchu -17.7 °C
- ztráty na životech: 9343 až 9400, z toho asi pět až šest tisíc dětí
- vzhledem ke stávající situaci nebyla německá veřejnost o potopení Wilhelma Gustloffa informována

Zdroj: Wilhelm Gustloff – The Greatest Maritime Disaster in History

Převzato z Historieblog.cz se souhlasem autora.



Diskuse


J. Šejnoha
19:05
21.8.2017

B. Rameš
9:39
17.8.2017

J. Šejnoha
18:57
21.8.2017

K. Kořinek
20:15
15.8.2017

R. Fiala
22:06
15.8.2017

K. Kovář
13:02
15.8.2017

T. Kočí
10:31
15.8.2017

J. Jurax
17:05
15.8.2017

J. Hanke
10:13
15.8.2017

J. Hanzal
10:24
15.8.2017

J. Hanke
10:46
15.8.2017

T. Kočí
10:33
15.8.2017

J. Hanke
10:50
15.8.2017

F. Houžňák
6:55
15.8.2017

M. Krátký
7:49
15.8.2017

A. Reček
6:04
15.8.2017

R. Langer
6:25
15.8.2017

J. Sinnreich
3:58
15.8.2017

počet příspěvků: 19, poslední 21.8.2017 07:05









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.