28.3.2024 | Svátek má Soňa


HISTORIE: Zemřel Vasil Biľak

10.2.2014

Zemřel jeden z bývalých vysokých komunistických funkcionářů a signatářů zvacího dopisu, na jehož základě se sovětští politici pokusili legalizovat okupaci Československa v srpnu 1968, která dostala u nás krycí název bratrská pomoc spřátelených armád Varšavské smlouvy.

Okupace se nezúčastnili pouze Rumuni a vstup dalších armád, kromě sovětského vojska, byl do značné míry formální a někteří vojáci, třeba Němci a Bulhaři, se údajně za ten krok styděli a lidem se omlouvali. Cizí vojska vstoupila na naše území v noci z 20. na 21. srpna jak ze vzduchu, tak po zemi a obsadila všechna strategicky důležitá místa: k největším srážkám došlo před budouvou Československého rozhlasu v Praze na Vinohradské třídě. Zbytky tehdejší střelby jsou vidět dodnes na fasádě Národního muzea. Při okupaci zahynulo 108 civilistů, 500 lidí bylo zraněno, v prvním roce po okupaci emigrovalo asi 70 000 lidí a do roku 1989 to byl až trojnásobek. Vojáci v prvních chvílích nevěděli, kde jsou, a působili vemi zmateně, protože jim bylo sděleno, že jdou osvobozovat Československo před kontrarevolucí, a s ničím takovým se tu nesetkali. Proto byl první sled rychle vyměněn.

Již zmíněný zvací dopis byl určen tehdejšímu generálnímu tajemníkovi komunistické strany Sovětského svazu Leonidu Brežněvovi. Dalšími signatáři byli funkcionáři KSČ: Drahomír Kolder, Alois Indra, Oldřich Švestka a Antonín Kapek. Vasil Biľak měl být ale ten, kdo sovětům zajistí hladký průběh okupace: měl předsednictvo KSČ přesvědčit, aby okupaci přivítalo, a pak ustavit tzv. dělnicko-rolnickou vládu, v jejímž čele měl stát Indra. Nic z toho se Biľakovi, který měl stát v čele KSČ, nepodařilo. V prvních dnech se skrýval na sovětské ambasádě ve Stromovce.

Když byl objeven v Moskvě originál dopisu s dalšími dokumenty, zjistilo se, že dopis pro Brežněva byl Biľakem předán 3. srpna 1968 v Bratislavě na pánském záchodku. Vasil Biľak však až do své smrti lhal a tvrdil, že takový dokument nikdy nepodepsal, že podpis je falsum. Navíc se ukázalo, že celý tzv. obrodný proces předával důvěrné materiály ze zasedání vedení KSČ tajně pracovníkům sovětského velvyslanectví. Evidentně se bál, že by mohl být odsouzen za vlastizradu. Na druhou stranu tvrdil, že nikdy nepochyboval o správnosti cesty, po které kráčel. Po roce 1989 byl obžalován z několika trestných činů: kromě již zmíněné vlastizrady i z porušení zákona na ochranu míru a ze závažných hospodářských deliktů. Nikdy ale nebyl odsouzen, v roce 2011 bylo jeho stíhání zastaveno pro nedostatek důkazů. Zemřel v noci na čtvrtek 6. února 2014 ve své bratislavské vile v 96 letech. Původním povoláním byl krejčí a jak se traduje, ve výučním listě měl napsáno: Nepúšťat na saka. Bohužel jsme ho pustili do politiky. Tento model řešení profesní nezpůsobilosti, zdá se, se u nás zabydlel a funguje do dneška.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus