25.9.2016 | Svátek má Zlata






HISTORIE: Ze sebraných zločinů Edvarda Beneše

6.9.2010

Ve výroční den úmrtí Edvarda Beneše přinášíme poslední text, který nedlouho před svou smrtí napsal Vladimír Bystrov (1935-2010) pro Lidové noviny.

I když nejde o kulatá jubilea, výroční dny úmrtí prezidenta Edvarda Beneše či jeho předchozí abdikace v roce 1948 vždy upoutají pozornost. Hodnocení prezidenta Beneše je trauma české společnosti a neustále ho provází ve všech protikladech od největšího očerňování až po nejvyšší adoraci. A přitom pohlédnout věci do očí je tak snadné. Znamenalo by to ale kategoricky zbourat celý jeden mýtus, zbourat celou jednu legendu, zbourat celý jeden svět vybudovaný na jménu a údajném odkazu Edvarda Beneše.

Je patrně velmi nepříjemné slyšet, že Edvard Beneš byl ze všech provinilců na osudech třetí republiky zřejmě největší a že jeho role je ostudná. Začíná již ve 30. letech, kdy de facto celou východní Evropu tiše, bezbolestně včlenil do zájmu budoucího sovětského impéria: podepsal československo-sovětskou smlouvu a velmi obratně bez jakýchkoli excesů podřídil budoucnost obnoveného Československa zájmům této velké země.

Ta by tak jako tak jistě tento kus Evropy ovládla, ale patrně nikoli tak pokojně, tiše a bezbolestně, jak jí to Beneš umožnil. Všechny ostatní země se různě bránily a dávaly najevo své vlastní zájmy, jenom Beneš pokorně přijal existující, lépe řečeno vznikající fait accompli a tiše podepsal smlouvu, která představovala jeho 15. březen. Od prosince 1943 se Beneš stal loutkovým prezidentem; takových bylo, ale pouze jeden byl loutkovým politikem aktivizujícím, to znamená, že nejen pracoval s režimem, ale sám uplatňoval i vlastní zájmy uprostřed tohoto režimu. Byly to zájmy nízké, osobní, preferující vlastní politické zájmy, které se skrývaly například za únosy lidí, tresty pro osobní nepřátele a podobně.

Obecně se Benešovi kladou za vinu jeho poválečné prezidentské dekrety, nekoordinované únosy německých občanů, tak zvané divoké odsuny, později důsledky kolektivizace a další až po únor 1948. Ve skutečnosti je právě toto oblast, v níž je Beneš spíše nevinně.

Naprosto se však přehlíží, že stěhování a migrace etnik je od nepaměti vynález ruský, za Sovětského svazu zdokonalený do ucelené doktríny výměny celých národů a území.

Naprosto se v historickém hodnocení ztrácí skutečnost, že již na jaře 1943 předseda sovětské spojenecké komise pro uspořádání Evropy po válce přišel s myšlenkou zajetí německého obyvatelstva na neněmeckých územích obsazených Rudou armádou a jejich odvezení do Sovětského svazu jako tak zvané lidské kořisti. Pro západní spojence byly tyto úvahy nepřijatelné, ale nakonec souhlasili, že na území spravovaném SSSR je možné je použít. Nakonec byly použity plošně - i u nás na Slovensku včetně onoho tak zvaného divokého odsunu, nad kterým se vůbec nikdo nepozastavoval, natož aby ho zastavil. Dekrety prezidenta Beneše a zákonná opatření československé vlády byly jenom snahou dát tomuto pohybu jakýs takýs legislativní rámec. Což se, jak dnes víme, velmi nesnadno dařilo, a nakonec vůbec nepodařilo. Stejně tak se Benešovi z ruky vymkl program vlády, který byl diktován komunistickými zájmy a opět procházel mezi jeho ingerencí a mezi jeho bezmocí. Takto se dostaneme až k únoru 1948, o němž už mnozí historici přiznávají, že byl ukvapeným gestem Gottwaldovy ekipy - Gottwaldovi lidé nástup k moci uspěchali, oproti zájmům Kremlu jednali zbytečně rychle. Tato fakta jsou však historiky pomíjena a pozornost se soustřeďuje stále jen na atraktivnější témata, která blížeji oslovují občany v současné České republice. To znamená především restituce majetku a další pohyby majetkového řádu během nacistické okupace.

Problémy tak zvané druhé emigrace jsou stále nedořešeny a jsou spojovány zároveň se zápasem s ideovými odpůrci Benešovy orientace na Sovětský svaz, z toho nejhanebnější je jeho mnohaletý souboj s bývalým generálem Prchalou, který byl dlouho neformálním vůdcem opozice proti benešovskému prosovětskému kurzu. Spory, které měly samozřejmě také vojenský podtext a začaly již v Polsku při přechodu hranice po 15. březnu 1939, byly násobeny osobní animozitou, které nepřidalo ani to, že generál Prchala patřil ke čtveřici těch, kteří v září 1938 na Pražském hradě naléhali na prezidenta Beneše, aby nepodepisoval mnichovskou dohodu a nepodrobil se mnichovské kapitulaci. Generál Prchala se po válce nevrátil do Československa a působil ve Velké Británii. Benešova nenávist vedla až k tomu, že ho nechal ve vykonstruovaném procesu odsoudit pro velezradu a zbavil hodnosti armádního generála, jímž ho deset let předtím sám ustanovil. Podobně se pomstil svým odpůrcům z Hradu generálu Syrovému, generálu Krejčímu, generálu Vojcechovskému a dalšímu velení československé předválečné branné moci.

Doktor Beneš žil v iluzích o Sovětském svazu: ještě v roce 1947 přesvědčoval skotského novináře, že z Československa odjelo více než tři tisíce studentů budovat Sovětský svaz, přičemž pravda byla, že sice odjeli - ale stavět tábory gulagů. Dodnes zůstala nevyšetřena smrt bývalého poslance Schwarze, Prchalova přívržence, který přijel na osobní záruky československých poslanců, a přesto zemřel na Pankráci za neznámých okolností. Dodnes zůstává stín nad zatčením a smrtí bývalého prezidenta Háchy a tak bychom mohli pokračovat. Napsal jsem ve své minulé knize, že prezident Hácha alespoň ve svém prvním období několikrát pomohl českým vězňům zatčeným gestapem. O tom, že by prezident Beneš pomohl komukoli, kdo se ocitl ve spárech Sovětského svazu, není nic známo. Také nemůže být, protože nic takového neexistovalo. Edvard Beneš žil ve svém světě msty a využíval své funkce k drobnému, nízkému vyřizování svých účtů. Jistě bychom našli mnoho jiných jeho činů, které bychom mohli označit za trestné, ale ty už ponechme dalším badatelům. Není všechno zlato, co se třpytí.

LN, 3.9.2010

Autor byl publicista



UNEX a.s.
Specialista povrchových úprav (Uničov

UNEX a.s.
Jihomoravský kraj, Zlínský kraj, Olomoucký kraj, Moravskoslezský kraj
nabízený plat: 20 000 - 24 000 Kč

Diskuse


M. Martinovská
21:31
7.9.2010

O. Löbl
23:03
6.9.2010

O. Löbl
22:57
6.9.2010

P. Vandas
23:05
6.9.2010

J. Kanioková
21:22
6.9.2010

J. Krásenský
19:40
6.9.2010

V. Pavel
19:53
6.9.2010

J. Krásenský
23:17
6.9.2010

P. Vandas
18:06
6.9.2010

V. Pavel
18:15
6.9.2010

O. Kadlec
18:28
6.9.2010

P. Vandas
18:57
6.9.2010

V. Pavel
19:05
6.9.2010

P. Vandas
19:13
6.9.2010

V. Pavel
19:23
6.9.2010

P. Vandas
19:55
6.9.2010

V. Pavel
20:00
6.9.2010

R. John
19:58
6.9.2010

P. Vandas
20:14
6.9.2010

B. Brousková
22:03
6.9.2010

R. John
22:18
6.9.2010

P. Vandas
22:23
6.9.2010

B. Brousková
22:48
6.9.2010

P. Vandas
22:59
6.9.2010

P. Vandas
19:24
6.9.2010

O. Kadlec
19:17
6.9.2010

V. Pavel
19:26
6.9.2010

O. Kadlec
19:38
6.9.2010

V. Pavel
19:50
6.9.2010

P. Vandas
19:44
6.9.2010

V. Pavel
19:58
6.9.2010

O. Kadlec
20:06
6.9.2010

P. Vandas
20:32
6.9.2010

O. Kadlec
20:36
6.9.2010

R. John
20:28
6.9.2010

B. Brousková
22:19
6.9.2010

P. Vandas
22:29
6.9.2010

B. Brousková
23:06
6.9.2010

O. Kadlec
23:49
6.9.2010

B. Brousková
23:24
8.9.2010

R. John
19:50
6.9.2010

P. Vandas
20:05
6.9.2010

M. MATOUŠEK
18:33
6.9.2010

V. Pavel
18:43
6.9.2010

V. Pavel
14:48
6.9.2010

O. Kadlec
15:07
6.9.2010

V. Pavel
16:10
6.9.2010

O. Kadlec
16:26
6.9.2010

V. Pavel
16:42
6.9.2010

O. Kadlec
16:45
6.9.2010

R. John
16:46
6.9.2010

S. Libor
17:06
6.9.2010

V. Pavel
17:27
6.9.2010

R. John
21:25
6.9.2010

B. Brousková
22:36
6.9.2010

O. Kadlec
18:02
6.9.2010

V. Pavel
18:11
6.9.2010

M. MATOUŠEK
18:35
6.9.2010

S. Libor
16:54
6.9.2010

V. Pavel
17:37
6.9.2010

O. Kadlec
18:14
6.9.2010

V. Pavel
18:22
6.9.2010

S. Libor
20:25
6.9.2010

V. Pavel
20:37
6.9.2010

O. Kadlec
23:25
6.9.2010

M. MATOUŠEK
18:38
6.9.2010

V. Pavel
18:49
6.9.2010

J. Pašek
13:52
6.9.2010

M. MATOUŠEK
18:41
6.9.2010

O. Kadlec
13:36
6.9.2010

M. MATOUŠEK
13:12
6.9.2010

M. MATOUŠEK
13:05
6.9.2010

V. Němec
11:42
6.9.2010

M. MATOUŠEK
13:14
6.9.2010

O. Kadlec
16:28
6.9.2010

R. John
16:40
6.9.2010

B. Brousková
23:27
6.9.2010

počet příspěvků: 127, poslední 8.9.2010 11:24









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.