25.4.2024 | Svátek má Marek


HISTORIE: Výročí proslulého Scotland Yardu

8.10.2009

Londýnský Scotland Yard je nejznámější policejní organizace na světě. A také nejpopulárnější mezi autory detektivních románů a filmů.
Vznikla poněkud se zpožděním za ostatními velkými městy. V New Yorku založili kancelář šerifa v roce 1626, v březnu 1667 vytvořil ve Francii policii král Ludvík XIV., v roce 1800 vznikla v Glasgowě městská policie. V britské metropoli zakročovali proti zločincům dobrovolní strážníci a "pozorovatelé", kteří dostávali odměny za jednotlivé případy.
Londýn se rozrůstal a s ním i zločinnost. Když se stal v roce 1748 spisovatel Henry Fielding smírčím soudcem, začal usilovat o ustavení řádného detektivního sboru. V roce 1753 ustavil osmičlenný sbor placených strážníků, který musel i nadále počítat s pomocí dobrovolníků. V roce 1798 následovalo zřízení námořní policie, která hlídala před zloději přístavy. Zaměstnávala 220 strážníků, které platily místní radnice, a pomáhalo jim na tisíc dělníků v docích.

Podle vzoru Françoise Vidocqa

Ovšem samotnému Londýnu pořádný policejní sbor chyběl. Po sedmi letech v úřadu ministra vnitra se baron Robert Peel rozhodl, že ho založí. Vzal si za vzor pařížskou policii Brigade de Su^rete, kterou v roce 1812 zreorganizoval polepšený zločinec François Vidocq. Královský výnos o zřízení londýnské policie vyšel 19. června 1829. Za komisaře metropolitní policie určil ministr vysloužilého armádního podplukovníka Charlese Rowana.
Třebaže jmenoval vojáka, nechtěl Peel budovat policii podle vojenských pravidel. Proto za zástupce komisaře vybral právníka Richarda Mayneho. A také rozhodl, že zatímco u vojenských uniforem převažuje červená barva, londýnští policisté budou v tmavomodrém. Zájemci o tuto službu museli být bezúhonní a měřit aspoň 180 centimetrů, aby vzbuzovali respekt.
"Bobíci"

První velitelství sídlilo v budově číslo 4 v ulici Whitehall. Její dvůr vedl do objektu, kde pobývali skotští králové - odtud název Scotland Yard. Policistům se začalo říkat "bobíci" - podle zakladatele Boba Peela. V Irsku se také používá označení "peelové". První strážníci vyrazili do ulic 29. září v šest hodin večer.
V prosinci měla policie osm vrchních inspektorů, 20 inspektorů, 88 seržantů a 895 konstáblů, kteří sloužili na deseti stanicích. Většina mužů hlídkovala v ulicích. Avšak během dvou let jich Rowan polovinu propustil - kvůli opilství, častému vysedávání v hospodách, přátelení s prostitutkami a absencemi ve službě. Na jejich místa přijímal nové zájemce. Teprve takto disciplinovaní policisté si získávali autoritu u Londýňanů.
Nejmodernější vybavení

Od konce šedesátých let sídlí ředitelství metropolitní policie oficiálně nazývané New Scotland Yard v nové budově půl kilometru od Westminsterského paláce, sídla parlamentu. U londýnské policie slouží na 50 tisíc lidí, z toho přes 35 tisíc policistů. Má nejmodernější vybavení a vědecké laboratoře, které jsou srovnatelné se zařízeními americké federální policie FBI. Proto pomáhají její specialisté na žádost některého z velitelů 43 policejních sborů v zemi při řešení složitých případů i mimo metropoli.

Vyšetřování i v Pákistánu

Odborníky Scotland Yardu občas povolávají k řešení komplikovaných případů i do zahraničí. Například pákistánská vláda je požádala o pomoc při vyšetřování atentátu na političku Benazír Bhuttovou v prosinci 2007. Britové prokázali, že zaútočil jediný muž, nikoli dva, jak se myslelo, a že Bhuttová zemřela na úraz lebky nárazem o střechu auta.

Na 200 tisíc policistů

Od roku 1829 sloužilo o metropolitní policie na 200 tisíc mužů a žen. První strážník zahynul už následující rok, posledního zabili letos. V letech 1900-2008 zemřelo ve službě 49 policistů, dalších osm bylo zavražděno nebo těžce raněno výtržníky. Třebaže při běžné službě v ulicích chodí strážníci neozbrojeni, riskantní zásahy obstarávají dobře vycvičení ozbrojenci.

Zakladatelé

Sir Robert Peel (1788-1850) byl synem jednoho z nejbohatších britských továrníků, kteří rozvíjeli textilní výrobu v počátcích průmyslové revoluce. V jednadvaceti letech vstoupil do politiky. Ve sněmovně proslul jako vynikající řečník. Jako ministr vnitra reformoval soudní systém a založil metropolitní policii. Byl dvakrát ministerským předsedou: v letech 1834-1835 a 1841-1846.
Podplukovník Charles Rowen (asi 1782-1852) pocházel ze Skotska, jako pátý syn statkáře zvolil vojenskou dráhu. Bojoval v napoleonských válkách, naposled u Waterloo, kde spojenci Napoleona porazili. Jako první komisař Scotland Yardu (1829-1848) zavedl pro službu v této policii přísná pravidla, která se stala vzorem i pro ostatní svět.

Otiskl po drobných úpravách Víkend MFD 3. 10. 2009

Se svolením autora převzato z www.karelpacner.cz