17.12.2017 | Svátek má Daniel


HISTORIE: Rozpad federace

22.9.2017

Zničili Klaus s Mečiarem Československo?

Nezničili. Bylo už zničené a vlastně už de facto rozdělené. Oni se jen postarali, aby bylo toto rozdělení co nejhladším způsobem vypořádáno i de iure a po technické stránce.

Druhého ledna roku 1990 jsem zrovna pobýval v Mnichově, když tam přijel v rámci své historicky první zahraniční návštěvy čtyři dny po svém zvolení prezident ČSSR Václav Havel. Stál jsem pod balkonem v davu, ke kterému promlouval náš nový prezident spolu s bavorským premiérem Maxem Streiblem, když mě na protějším chodníku upoutal srovnatelně velký dav s transparenty, zadržovaný německými policisty. Byli to v Bavorsku usedlí slovenští imigranti, kteří této unikátní příležitosti využili ne k uvítání nové svobody své staré vlasti, ale k demonstraci za samostatnost slovenského státu.

Musím přiznat, že mne to ohromilo. Považoval jsem za zcela legitimní, že se v nově rozené demokracii budou objevovat různé názory na uspořádání federace, ale překvapilo mě, že pro zjevně významnou část zahraničních Slováků je národní emancipace zásadnější věcí než pád komunismu a obnovení demokracie. Až o několik měsíců později mi došlo, že podobné pohnutky nelze hodnotit zvenčí a že pokud je necítíme naléhavě my, můžou to jiní autenticky vnímat úplně jinak a je třeba to prostě brát na vědomí.

Češi byli takto autentickým emancipačním postojem Slováků zaskočeni ještě několikrát. Cítili se ve své federaci komfortně, a přestože jim často z ÚV, Hradu či vlády poroučeli spíše Slováci než Češi, brali federální stát za svůj a s naivní samozřejmostí předpokládali, že to takto cítí všichni. Necítili.

Proto byli tito Češi tak zaskočeni urputností „pomlčkové války“, romantickým národovectvím slovenských politiků a umělců, aktivitami Matice slovenské, militantností Slovenské národní strany, jednostrannými akty a prohlášeními z půdy oficiálních slovenských institucí, požadavky na změny kompetencí a na samostatnou politiku v oblastech, jejichž výkon je atributem suverénního státu, tlakem na přehodnocení finančních toků či zahájením prací na slovenské ústavě. Považovali to vše za výstřelky, ne za projevy nové reality.

Někteří čeští představitelé nebyli ochotni smířit se s tím, že tyto jevy mají svou autentickou legitimitu ve vůli slovenského lidu, a tak je brali za pouhý voluntarismus několika nezodpovědných slovenských politiků, který je třeba ustát, umlčet nebo přeargumentovat. Nepochopili hloubku a přirozenost slovenského postoje a nebrali ho vážně. Tím vlastně zmařili i poslední naději na jakžtakž fungující federaci pro alespoň několik příštích transformačních let, protože vyvolali na slovenské straně do značné míry oprávněný pocit, že Češi Slováky nevnímají jako rovnocenné partnery.

Začátkem června roku 1992 proběhly federální i republikové volby. Secesistické postoje vyhrály na Slovensku na celé čáře. Jediná strana, která kandidovala v obou republikách – ODS – s programem funkční federace, na Slovensku zcela propadla. Tím to výsledkem federace de facto skončila, ne rozhodnutím dvou či několika politiků.

Mnozí dnešní komentátoři tehdejšího dění dokola opakují mýtus o tom, jak jsme žili-byli ve společné bratrské federaci a dva nezodpovědní politici – Klaus a Mečiar – se rozhodli bez mandátu občanů tuto federaci rozdělit. Lidí, kteří této pohádce věří, se někdy zeptám: a kdo byl tehdy prezidentem toho krásného Československa? Správnou odpovědí je: nikdo.

Nový slovenský republikový parlament přijal deklaraci o svrchovanosti a nezávislosti 17. července, jen několik týdnů po volbách. Václav Havel, který byl teprve o den dříve podruhé zvolen československým prezidentem, okamžitě pochopil, že po jednostranně vyhlášeném odtržení Slovenska již nemá čeho býti prezidentem, a ihned ohlásil svou rezignaci, která vstoupila v účinnost o tři dny později, 20. července. Zlomil nad federací hůl jako první.

Může někdo za této situace mluvit o ještě existující federaci? Nikoli. Ta už fakticky nežila. Pro nové republikové premiéry – Václava Klause a Vladimíra Mečiara – to znamenalo vypořádat se s úkolem: provést rozdělení i věcně, do poslední technikálie. Že i v této fázi mohou vznikat vážné konflikty, které jsou způsobilé nadělat ohromné škody na celé generace, to jsme viděli na mnoha tehdejších příkladech. Přátelská koexistence obou našich samostatných republik je dnes možná i díky tomu, jak dobře, citlivě a promyšleně byla provedena právě ona technická část rozdělení.

Ne, Klaus a Mečiar nerozbili Československo svým svévolným rozhodnutím. Československo rozbili Slováci chtějící žít konečně posvém. Klaus s Mečiarem pouze dostali úkol, který jim dala doba a nevyhnutelnost. A svůj úkol splnili.

Psáno pro Newsletter Institutu VK



Diskuse


J. Kanioková
23:58
22.9.2017

M. Mikulec
20:34
22.9.2017

J. Pospíšil 402
20:01
22.9.2017

J. Pospíšil 402
20:57
22.9.2017

J. Kubik
17:29
22.9.2017

P. Han
19:36
22.9.2017

M. Mikulec
20:46
22.9.2017

P. Horak
14:49
22.9.2017

M. Prokop
14:51
22.9.2017

E. Erat
15:40
22.9.2017

P. Svobodný
20:35
22.9.2017

M. Mruk
12:37
22.9.2017

D. Stirský
11:57
22.9.2017

M. Prokop
14:51
22.9.2017

P. Rudolf
11:57
22.9.2017

J. Schwarz
12:07
22.9.2017

P. Rudolf
12:14
22.9.2017

J. Schwarz
12:42
22.9.2017

P. Rudolf
12:49
22.9.2017

M. Prokop
14:53
22.9.2017

P. Han
17:39
22.9.2017

Z. Lapil
14:54
22.9.2017

P. Han
19:34
22.9.2017

I. Schlägel
11:44
22.9.2017

P. Lenc
10:40
22.9.2017

J. Hanzal
10:40
22.9.2017

A. Alda
10:16
22.9.2017

M. Valenta
10:05
22.9.2017

A. Alda
10:20
22.9.2017

F. Kusák
11:30
22.9.2017

P. Rudolf
10:32
22.9.2017

P. Svobodný
20:39
22.9.2017

J. Pospíšil 402
19:35
22.9.2017

J. Karlík 653
9:14
22.9.2017

M. Prokop
9:17
22.9.2017

I. Schlägel
11:47
22.9.2017

J. Schwarz
12:14
22.9.2017

I. Schlägel
12:50
22.9.2017

M. Prokop
14:56
22.9.2017

I. Schlägel
15:03
22.9.2017

J. Novotný
15:32
22.9.2017

M. Prokop
9:11
22.9.2017

A. Alda
10:24
22.9.2017

B. Brousková
10:38
22.9.2017

P. Beránek
13:36
24.9.2017

P. Rudolf
6:58
22.9.2017

P. Vaníček
8:05
22.9.2017

D. Polanský
8:23
22.9.2017

M. Prokop
9:15
22.9.2017

R. Jonák
9:27
22.9.2017

M. Prokop
9:36
22.9.2017

R. Tesařík
10:35
22.9.2017

V. Pavelka 263
No
6:39
22.9.2017

P. Han
8:22
22.9.2017

P. Harabaska
9:19
22.9.2017

F. Žůrek
2:57
22.9.2017

F. Kusák
7:59
22.9.2017

P. Harabaska
9:18
22.9.2017

F. Kusák
11:20
22.9.2017

J. Pospíšil 402
2:32
22.9.2017

L. Novák 475
5:06
22.9.2017

P. Čížek
1:16
22.9.2017

Z. Lapil
14:32
22.9.2017

S. Kalužík
0:26
22.9.2017

L. Novák 475
5:08
22.9.2017

V. Pavelka 263
No
6:58
22.9.2017

P. Vaníček
8:12
22.9.2017

počet příspěvků: 117, poslední 24.9.2017 01:36









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.