Richard Coudenhove Kalergi (1894-1972) byl syn rakouského šlechtice a Japonky. Mezi válkami měl československé občanství a bydlel v Poběžovicích u Domažlic. V roce 1923 založil Panevropskou unii, organizaci, která usilovala a založení Spojených států evropských. Pokoušel se také navázat spolupráci s Masarykem a Benešem, což se mu nepodařilo. Po druhé světové válce stál při zakládání evropského společenství, například navrhl Ódu na radost jako hymnu Evropy, a jako první dostal (v roce 1950) největší evropskou politickou cenu, cenu Karla Velikého. Teprve později ji obdrželi například Churchill a Adenauer. Jeho stěžejním dílem je „Praktický idealismus“, ve kterém rozvinul zejména eugenické představy o míchání ras v Evropě a vedoucí roli příští „aristokracie ducha“. Evropská unie nyní každé dva roky uděluje Kalergiho cenu, mezi laureáty této ceny patří také Jeane-Claude Juncker, Herman Van Rompuy a Angela Merkel.

Tento článek zpracovává knihu „Praktischer Idealismus“ vydanou v roce 1925 nakladatelstvím Paneuropa podle pdf verze, kterou lze snadno najít na internetu. Na internetu lze také najít řadu výtahů z této knihy. V tomto článku přináším překlad některých stěžejních odstavců, protože teprve z Kalergiho vět lze lépe očichat styl myšlení tohoto význačného euroeugenika.

Kurzíva je (někdy krácený) překlad vybraných částí, normálně je vlastní text autora článku. Některé věty jsou zdůrazněny autorem. Členění po stránkách umožňuje snadnou kontrolu autenticity citací.

xxxxx

Strana 20:

Rustikální člověk je většinou produkt blízkého křížení (das Inzuchtprodukt), urbánní člověk je produkt vzdáleného křížení (der Mischling). Rodiče a prarodiče sedláků pocházejí obvykle ze stejného, řídce osídleného venkova.

Strana 21:

Člověk křížený v geneticky monolitní komunitě (der Inzuchtmensch) je jednodušný (der Einseelenmensch). Kříženec (der Mischling) je vícedušný (der Mehrseelenmensch).

Strana 22:

Blízké křížení (die Inzucht) posiluje charakter a oslabuje ducha. Vzdálené křížení (die Kreuzung) oslabuje charakter, ale posiluje ducha.

Strana 23

Člověk vzdálené budoucnosti bude kříženec. Dnešní rasy padnou za oběť prostoru a času. Eurasijsko-negroidní rasa budoucnosti, vnějškově podobná staroegyptské rase, nahradí rozmanitost národů rozmanitostí osobností.

Kometář JS: Tezi o náhradě rozmanitosti národů rozmanitostí jednotlivců dnes často opakují eurounijní špičky.

Podle zákonů dědičnosti roste s rozmanitostí rodičů rozmanitost potomků. V rodinách blízkého křížení (in Inzuchtfamilien) se podobá jedno dítě druhému ... v rodinách vzdáleného křížení (in Mischlingsfamilien) se děti od sebe více liší.

Předchůdcem planetárního člověka je Rus jako slovansko-tatarsko-finský kříženec. Protože má mezi evropskými národy nejméně rasy, je typickým vícedušným člověkem (der Mehrseelenmensch) se širokou, bohatou všeobjímající duší. Jeho nejsilnějším opakem je britský ostrovan, vysoce vyšlechtěný jednodušný člověk (der Einseelenmensch), jehož síla typicky leží v charakteru, ve vůli, v jednostrannosti. Jemu vděčí moderní Evropa za moderní typus gentlemana.

Kometář JS: Kalergiho nesmysly o jedno- a vícedušných národech a jejich vlastnostech až vyrážejí dech, prostě to byl král pavědců...

Strana 24:

Pohanství je čin, křesťanství je láska... pohan byl Nietzsche, křesťan Tolstoj.

Komentář JS: Kalergi také tvrdí, že buddhisté jsou křesťané (čti mírumilovní lidé) a evropští katolíci jsou pohané (čti agresoři).

Strana 25:

Důstojníci, junkeři, kolonizátoři, kapitání průmyslu jsou reprezentanti moderního pohanství ... Křížení geneticky blízkých bezpochyby podporuje rozvoj pohanské civilizace a křížení geneticky vzdálených podporuje křesťanství.

Nekříženci přinášejí imperialimus a kolonizaci, kříženci přinášejí soucit a pokoru.

Pohanský individualismus je spojený s řídce osídlenými oblastmi, socialistický princip vzájemné podpory je spojen s hustě obydlenými oblastmi.

Křesťanství jako světové náboženství se vyvinulo v bezrasovém Římě, socialismus v národnostně smíšených průmyslových městech Západu. Obojí je postaveno na internacionalismu.

Komenář JS: Tak proto máme být zkříženi... Pročpak si Kalergi nepoložil třeba otázku, jaký byl rozdíl v koloniální politice jednodušných Portugalců a vícedušných Španělů?

Strana 27:

Křesťanství a socialismus jsou pokusy o zřízení boží říše.

Socialističtí vůdcové chtějí osvobodit člověka od bezpráví, násilí a otroctví, vyhladit dědičný hřích kapitalismu a svět zbavený hříchu přeměnit v ráj na Zemi.

Strana 31:

Demokracie je mezidobí mezi dvěma velkými aristokratickými epochami, feudální aristokracií meče a sociální aristokracií ducha.

Strana 32:

Demokracie spočívá na optimistickém předpokladu, že šlechta ducha může být rozeznána a zvolena lidovou většinou.

Nyní stojíme na prahu třetí epochy novověku: opírá se o urbánní třídu průmyslových dělníků vedenou aristokracií revolučních spisovatelů. Klesá vliv aristokracie krve a stoupá vliv aristokracie ducha.

Strana 33:

Chaos moderní politiky skončí, až aristokracie ducha na sebe strhne mocenské prostředky: střelných prach, zlato, tiskařskou čerň a použije je ke všeobecnému požehnání.

Komentář JS: Zdá se, že soudobá aristokracie ducha se těmito pokyny opravdu řídí – strhla na sebe „zlato“ (například peníze z klimatického alarmismu), „tiskařská čerň“ dnes znamená ovládnutí velkých médií a snahu o podškrcení internetu. Dnes se občas mluví o evropské armádě. Ta by jako armáda byla pro srandu králíkům, ale aristokraté ducha si pod tím mohou představovat své stavovské milice a páku na malé národy: to je ten „střelný prach“.

Rozhodující etapu dnes představuje ruský bolševismus, kde houf komunistických aristokratů ducha řídí zemi a vědomě rozbíjí plutokratický demokratismus.

Boj mezi kapitalismem a komunismem o dědictví poražené aristokracie krve je válka vítězné šlechty mozku, boj mezi individualistickým a socialistickým, egoistickým a altruistickým, pohanským a křesťanským.

Strana 36:

Demokracie vznikla z rozpaků, ne proto, že lidi šlechtu nechtěli, ale proto, že žádnou nenašli. Jakmile se konstituuje nová, skutečná šlechta, demokracie zmizí.

Strana 45:

K dosažení cílů jsou třeba lidé, kteří cíle definují a k cílům vedou – aristokraté.

Z masy Evropanů se vymykají dvě rasy – židé a aristokracie krve.

V těchto dvou vynikajících rasách je jádro budoucí aristokracie, pokud se ani feudální aristokracie krve ani židovská aristokracie mozku nenechají korumpovat kapitálem. K tomu patří ještě malá bojovná skupina revoluční inteligence. Tady roste společenství mezi Leninem, mužem malé venkovské šlechty, a Trockým, židovským literátem jako symbol: zde se smiřují protiklady charakteru a ducha, junkera (venkovského šlechtice) a literáta, rustikálního a urbánního, pohanského a křesťanského k tvůrčí syntéze revoluční aristokracie.

Komentář JS: Kalergi halt byl prorok.

Strana 55:

Šlechtic budoucnosti nebude ani feudál, ani Žid, ani proletář ani buržoa, bude syntézou. Rasy a třídy v dnešním slova smyslu zmizí, osobnosti zůstanou.

Strana 56:

Teprve když padnou překážky, které feudalismus a kapitalismus zřídil mezi lidmi, potom se automaticky dají dohromady nejvýznamnější muži s nejkrásnějšími ženami ... a naopak, méněcenní se budou muset spokojit s méněcennými. Erotická životní forma méněcenných a průměrných bude volná láska, formou pro vyvolené bude volné manželství. ... Chovná šlechta budoucnosti nebude vycházet z umělých norem lidského kastovnictví, nýbrž z božských zákonů erotické eugeniky.

Komentář JS: Toto je patrně ideový vrchol díla.

Strana 57:

Od neoprávněné nerovnosti přes rovnost k oprávněné nerovnosti. Přes trosky pseudoaristokracie k opravdové nové šlechtě.

Strana 136:

Naše epocha je zároveň bojovou epochou techniky a přípravnou epochou kultury. Staví před nás dva požadavky, výstavbu státu práce a přípravu státu kultury. Nejdříve služba technice, potom služby etice. Stát práce je poslední etapou člověka na jeho cestě do kulturního ráje budoucnosti.

Strana 143:

Budoucí stát kultury bude státem spotřebitelů: jeho výroba bude řízena spotřebiteli, ne jako dnes, kdy spotřeba je řízena výrobci. ... Výroba nebude pro zisk, ale pro všeobecné blaho a kulturu. ... Budoucí mise parlamentu bude zastupovat a obhajovat společné zájmy spotřebitelů proti divergentním zájmům skupin výrobců, jejichž hlásnou troubou jsou nyní poslanci a strany.

Tak a máme to tady: vzhůru do komunismu! Takhle psali i ve Frankfurtské škole.

xxxxx

Richard Coudenhove Kalergi, eugenik, antidemokrat a duševní slabingr byl vsazen do panteonu eurovelikánů. Držitelé (i nedržitelé) Kalergiho ceny realizují Kalergiho sny o společnosti rozdělené na aristokraty ducha nahoře a flekatou masu „mírumilovných“ míšenců dole a podlévají to falešnou omáčkou demografie a solidarity. Dostali jsme se do ošklivé bryndy.