20.7.2019 | Svátek má Ilja


HISTORIE: Kyjev 1918 (dokončení)

30.11.2005



(dokončení první části)

mapa UkrajinyAby se podobným překvapením divize napříště vyhnula, spálila raději alespoň několik malých dřevěných mostů (snadno obnovitelných) ve vesnicích po cestě, čímž postupující německé jednotky mírně zpomalila. Následně ještě rychle postupující německé pancéřové automobily dohonily před Kyjevem 27. 2. u vesnice Ignatovce zadní část 3. stř. pluku, na který ihned zahájily kulometnou palbu, kterou československá strana opětovala. Potom se automobily opět stáhly. Tato srážka proběhla beze ztrát na obou stranách. Až do Kyjeva potom již proběhlo stažení jednotek divize bez srážky s nepřítelem.

Po celkem pěti dnech pochodu dorazily tedy pluky 1. divize úspěšně do Kyjeva. Během následného dne procházely jednotky 1. divize městem. Části 2. divize postupovaly již dříve napřed od Kyjeva směrem k Bachmači. Pochod Kyjevem byl pro Čechoslováky smutný. Zde vznikla v létě 1914 první československá jednotka, Česká družina, a byla zde i silná česká komunita. Čechoslováci pochodovali Kyjevem za hraní sokolských pochodů, pořadově a s vlajícími prapory, přestože měli za sebou již dlouhý pochod. Tisícové zástupy obyvatel Kyjeva se tísnily v ulicích, když jimi československé pluky hrdě procházely. V té době, v naprostém rozvratu ruské armády, její kázně, disciplíny, to byl pro ruskou veřejnost zcela nevídaný pohled na vyřízené československé šiky. Smutně se tak se známými Čechoslováky loučili. Čs. arm .sbor však musel z Ukrajiny ustoupit, protože v boji proti německo-rakouské armádě by byl na východní frontě prakticky sám a zůstat by znamenalo konec sboru.

Dne 28. 2. převzal obranu kyjevského mostu přes Dněpr od částí 8. stř. pluku "Slezského" 2. stř. pluk "Jiřího z Poděbrad". Rychlým postupem německých jednotek, již dobře informovaných o ústupu a směru postupu Čechoslováků, ohrožená 1. divize úspěšně během 1. 3. ustoupila celá (až na 10. rotu 3. stř. pluku, která se ztratila během ústupu a dorazila úspěšně až následný den) po kyjevském mostě přes Dněpr na východní břeh a zahájila přípravy k postupu směrem k železniční stanici Bachmač. I ostatní mosty přes Dněpr v oblasti hlídaly čs. jednotky 1. divize. Ještě během téhož dne večer dorazily do Kyjeva již německé jednotky.

Části 2. stř. pluku se připravovaly k odražení nepřítele na mostě. Zároveň se k odražení Němců (spojenců ukrajinské Centrální rady s vyhlášenou samostatnou Ukrajinou) připravovaly neorganizovaně a nedůsledně i bolševické jednotky.

Již večer 1. 3. 1918, když německé jednotky vstoupily do Kyjeva, zahájily na ně bolševici od Dárnice palbu z děl. Tato palba, přestože zpočátku silná, byla zcela nepřesná a více škod udělala civilnímu obyvatelstvu Kyjeva na jejich domech než Němcům. Trvala celou noc i následný den. Došlo i k bojům německých jednotek se špatně organizovanými bolševickými jednotkami, které se často během boje rozutekly. Němci tak rychle postupovali Kyjevem na východ k mostu přes Dněpr. Během noci dorazila do Kyjeva pod ochranou Němců i ukrajinská Centrální rada a její vojenské jednotky.

Obranu mostu zabezpečoval, jak již bylo řečeno, 2. stř. pluk "Jiřího z Poděbrad". Velitelem obrany mostu byl ppor. Pustka a přímou stráž mostu tvořil oddíl 80 mužů (z 5. a 6. roty pluku), posílených kulometnou četou. Na kraji kyjevské strany mostu byla vysunuta hlídka o síle 8 mužů s jedním kulometem Maxim. Původně ještě u mostu byl bolševický oddíl o síle 50 mužů s podporou 2 kulometů, který měl také bránit most nezávisle na Čechoslovácích, nicméně tento se během noci rozutekl. Čechoslováci na mostě pro snazší obranu před útokem nepřítele s podporou pancéřových automobilů postavili barikádu.

2. 3. 1918

Ráno 2. 3. 1918 kolem 6.00 dorazil k mostu od města smíšený německo-ukrajinský oddíl v pochodovém proudu nepředpokládaje větší odpor. Ten byl zastaven československou hlídkou, po níž také hned zahájil střelbu. Ta ji ale okamžitě opětovala z pušek i kulometu. Prudkou palbou byly pochodové proudy nepřítele rozbity, ale Němci se rychle i přes citelné ztráty organizovali k útoku. Předsunutá československá hlídka se tedy přes most stáhla na druhý konec (k Pečerské Slobodce), kde se začlenila do oddílu, který zde byl k obraně mostu připraven. Oddíl se zde k obraně před předpokládaným útokem nepřítele roztáhl do řetězu a očekával nepřítele. Ten obsadil mezitím výšinu nad úrovní mostu jedním svým oddílem, který z kulometů začal ostřelovat československé pozice za mostem. Pod touto palebnou podporou zaútočily potom přes most německé jednotky. Byly však palbou Čechoslováků zastaveny a odraženy.

K podpoře obrany mostu dorazila tehdy posila, polovina 12. roty pluku, posílená dvěma kulometnými četami z Nikolské Slobodky. Cestou k obraně mostu byla tato půlrota ostřelována z domů částí civilního obyvatelstva, které vidělo v Němcích pomoc proti bolševikům, proto nesouhlasilo s tím, že se Čechoslováci staví na odpor proti Němcům.

Na mostě mezitím pokračovala prudká přestřelka. Proti československému 2. stř. pluku zde stál německý 350. zeměbranecký pluk a ukrajinské jednotky.

Jelikož boje se účastnily i zmíněné ukrajinské jednotky Centrální rady a Čs. armádní sbor nebyl ve válečném stavu se samostatnou Ukrajinou, k níž zachovával naopak neutralitu, vyslal štáb sboru na vlastní pěst v této složité politicky nevyjasněné situaci 1. čs. divize parlamentáře k vyjednání příměří, aby se mohly československé jednotky stáhnout k Bachmači. Vyslání této delegace k vyjednávání dělo se s odporem většiny československých jednotek, které odmítaly jakékoliv vyjednávání s Němci nebo jejich spojenci a považovaly tento krok za ponižující. Na znamení troubení a bílé vlajky byl tedy boj na mostě zastaven a vyslaná delegace (dr. Lenfeld a Motl) přešla přes most jednat se zástupci ukrajinské Centrální rady. Jednání za druhou stranu se kromě ukrajinských zástupců účastnili i němečtí důstojníci. K vyslané československé delegaci se chovali údajně s respektem a slušně. Německý major Midrich žádal, aby československá obrana složila zbraně do 16.00 a odešla z Ukrajiny na východ, což podpořili i zástupci ukrajinské Centrální rady, kteří delegaci sdělili, že pokud československá obrana mostu nesloží do uvedené hodiny zbraně, budou Čechoslováci považování za nepřítele Ukrajiny neboť Němci jsou spojenci samostatné Ukrajiny.

Zákopnický oddíl obrany mostu mezitím, co odešla k velké nelibosti čs. dobrovolníků vyslaná delegace, postavil barikádu na mostě mezi Pečerskou Slobodkou a Nikolskou Slobodkou. Za Nikolskou Slobodkou se mezitím shromáždila většina 2. stř. pluku. Ten zde sestavil zbraně k odložení a chystal se podle předběžného rozkazu odejít z Kyjeva směrem k Bachmači. V té chvíli však na jednotky pluku zaútočil německý oddíl, který překonal chvíli předtím Dněpr na jiném místě ještě před zahájením vyjednávání a dostal se do týlu čs. obrany mostu. Na odpočívací pluk, který se zdál snadným cílem, tedy zahájili Němci okamžitě překvapivou palbu. Jednotky pluku se však v situaci rychle zorientovaly, chopily se zpět svých zbraní a přeskupily s k obraně před novým útočníkem. Následně se vrhly do útoku proti tomuto obchvatnému německému oddílu a zcela jej rozprášily. Většina příslušníků německého obchvatného oddílu v tomto boji padla. Následně provedli Čechoslováci i prohlídku některých domů, z nichž bylo na ně předtím stříleno. Dle plukovních zápisů se vesměs jednalo o židovské obyvatelstvo.Viníci zákeřné střelby z oken po Čechoslovácích byli následně potrestáni.

Během boje o přechod přes Dněpr vyslal 2. stř. pluku pomoc 1. stř. pluk z Brovar, o síle dvou rot. Následně se však po zjištění situace tyto roty vrátily. Povozy 2. stř. pluku u Brovar byly napadeny mezitím německými letadly, které shodily několik bomb. Bombardování se však obešlo bez ztrát a škod. K budoucímu zpomalení nepřítele byl spálen i dřevěný mostek u Slobodky. Následně 2. stř. pluk zahájil ústup směrem k Bachmači, mezi posledními tak chránil týl 1. divize. Most přes Dněpr na základě dohody o neutralitě Čechoslováků k vnitřním politickým bojům Ruska nechal 2. stř. pluk stát a nevyhodil jej do povětří, přestože k tomu přípravy učinil a logicky by tímto krokem výrazně zpomalil postup Němců. Obtížná politická situace a snaha dokázat československou neutralitu v boji mezi bolševiky a ukrajinskou Centrální radou vedla tedy nakonec k rozhodnutí stáhnout se bez zničení mostů přes Dněpr. Divize však zbraně nesložila, jak žádali Němci, a stáhla se spořádaně i se svou výzbrojí.

V uvedených bojích u Kyjeva o přechod přes Dněpr padlo na československé straně v řadách 2. stř. pluku 5 mužů, dalších 15 bylo zraněno. Padlí byli pohřbeni cestou následný den v blízkém Trebuchově. Německá strana měla těžší ztráty, několik desítek padlých a zraněných. Ztráty utrpěly z úvodního nástupu na československou obranu mostu i ukrajinské jednotky Centrální rady.


Během bojů u Kyjeva se tak podařilo celou 1.divizi Čs. arm. sboru, která byla na západním břehu Dněpru nejblíže postupující německé armádě, stáhnout bezpečně přes kyjevský most nad Dněprem na východní břeh. V obtížné politické situaci, která po bolševické listopadové revoluci roku 1917 nastala, v propukajících bojích občanské války v Rusku, se podařilo tak československé vojsko zachránit a zahájit plánovaný ústup z Ukrajiny směrem na východ s konečným cílem dostat jej na francouzské bojiště k pokračování boje proti německo-rakouským armádám. Celá tehdejší politická situace se nekonečně zamotávala. Tím, že Čechoslováci bojovali s Němci v Kyjevě, považovali je bolševici za nepřímé spojence, protože Němci byli spojenci ukrajinské Centrální rady, proti níž zase bojovali bolševici. Čechoslováci se však odmítali s bolševiky spojenectví ve vztahu k vnitřním poměrům bývalé ruské říše. Chtěli se jen v pořádku stáhnout z Ukrajiny. Zatím rychle v evropské části Ruska upevňovali bolševici svou moc a vládu.

Dne 3. 3. 1918 podepsala sovětská vláda v Brestu Litevském s Rakousko-Uherskem a Německem smlouvu o ukončení válečného stavu za cenu velkých územních ztrát pro Rusko a zavázala se k vysokým válečným reparacím. Východní fronta 1. světové války přestala existovat.

Mezitím 2. divize sboru připravovala odsun celého sboru po železnici z Bachmače. Rekvírovala vlaky a připravovala se k obraně přístupů k Bachmači do doby, než dorazí i 1. divize a celý sbor se tak bude moci bezpečně po železnici stáhnout z Ukrajiny na východ. 1. divize od Kyjeva postupovala dvěma proudy směrem na Ičnu a Priluky. Železniční stanice Bachmač tvořila důležitý železniční uzel a pro Čs. armádní sbor bylo životně důležité jí udržet alespoň do doby, než se všechny jednotky sboru navagónují a budou moci bezpečně z Bachmače odjet dále na východ.

Za několik dní propukly známé boje s německými jednotkami u Bachmače.

PRAMENY:
Archiv autora
"Československý denník, Orgán ČsNR a správy Svazu čs. spolků na Rusi" (ročník 1918), Rusko, 1918
"Druhý pluk vzpomíná" - sborník, Praha, 1936
"Kronika 2. československého pěšího pluku Jiřího z Poděbrad 1916-1920", Praha, 1926
JUZA J.: "Čs. legionáři okresu Rychnov nad Kněžnou 1914-1921", OÚ Rychnov n. K., Rychnov n. K., 1998
Kronika 2. československého pěšího pluku Jiřího z Poděbrad 1916 - 1920
KUTHAN P. J.: "Zborov 1917", Journal ČsOL 1/2005
KUTHAN P. J.: Tarnopolský ústup 1917,
LANGER F.:, "Pamětní kniha 1. střeleckého pluku Jana Husi", Praha, 1926
MEDEK R., HOLEČEK V., VANĚK O.: "Za svobodu", II. díl., Památník odboje, Praha, 1924
PLESKÝ M.: "Dějiny 4. střeleckého pluku Prokopa Velikého 1917-19120", M. Pleský, Turnov, 1927
POSPÍŠILOVÁ J.: "Českoslovenští legionáři z okresu Hradec Králové 1914-1920", Muzeum východních Čech v Hradci Králové, Hradec Králové, 2000
PICHLÍK K., KLÍPA B., ZABLOUDILOVÁ J.: "Českoslovenští legionáři (1914-1920)", Mladá fronta, Praha, 1996
SAK R.: "Anabáze", H a H, Jinočany, 1996
WIEST A.: "Obrazové dějiny Prví světové války", Universum, 2003



NÁZORY: Jaké léky pro děti vzít na dovolenou?
NÁZORY: Jaké léky pro děti vzít na dovolenou?

Jaké léky s sebou berete na dovolenou pro děti?

Diskuse


Ivan Uzin
18:08
30.11.2005

Ivan Uzin
18:09
30.11.2005

Kanuk
2:41
30.11.2005

gogo
4:08
30.11.2005

Kanuk
8:33
30.11.2005

počet příspěvků: 6, poslední 30.11.2005 06:09









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.