17.12.2017 | Svátek má Daniel


HISTORIE: Kdy a kudy k nám přišli první Slované?

16.11.2017

Otázkou, kdy poprvé vstoupili Slované na území českých zemí popřípadě na území bývalého Československa, se zabývalo několik generací badatelů. Koncem 19. století představitelé české historie shodně trvali na tom, že k tomu došlo již v době bronzové a prvním slovanským obyvatelstvem střední Evropy byl 1000 let před n. l. lid lužické kultury popelnicových polí. „Nikoli v 5. nebo 6. století po Kristu, nýbrž aspoň tisíc roku před tím,“ píše ve své práci o pravěku archeolog Jaroslav Maška, který slovanské předky květnatě popisuje jako „četný a vyspělý národ zemědělců, jenž, jsa v čilém obchodním i náboženském styku s okolními kmeny, slynul bohatstvím i důvtipem a dovedl v čas potřeby i vítěznou zbraní zabezpečiti si svá sídla, obhájiti svou vlast“.

Naproti tomu německý archeolog Virchow v té době lid lužických popelnicových polí pokládal za první Germány. V soutěžení „kdo sem přišel jako první“ se česká a německá strana předháněly a snažily se doložit svou přítomnost ve střední Evropě dokonce v době kamenné. Je však otázka, zda se vůbec dá uvažovat o Slovanech a Germánech doby bronzové, kdy se v polovině druhého tisíciletí před n. l. ve střední Evropě objevila kultura lužických popelnicových polí. Archeologické nálezy samy o sobě bez písemných památek o povaze jazyka dávných kultur nic nevypovídají. Tak se došlo k určitému kompromisu, ke shodě o tom, že lid lužických popelnicových polí byli Indoevropané.

Keramika pražského typu

Keramika pražského typu

Podle úvodních slov publikace Indoevropské jazyky (Academia Praha 1982), jejímž autorem je známý český jazykovědec Adolf Erhart, je historickosrovnávací jazykověda nejexaktnější společenskou vědou. Různými složitými rekonstrukcemi vývoje gramatických systémů, kořenů slov a morfologických změn, porovnáváním spousty jazyků včetně dávno zaniklých atd. se prý dá bezpečně prokázat, že diferenciace indoevropských jazyků nastala teprve 3000 let př. n. l. A pokud jde o jazyky slovanské a germánské, je existence pragermánštiny a praslovanštiny metodami srovnávací jazykovědy doložena teprve mezi lety 500 – 1000 př. n. l.

Z toho je zřejmé, že hovořit o Slovanech či Germánech ve střední době bronzové, do níž u nás spadají počátky kultury lužických popelnicových polí, je pouhou iluzí. Ve 14. století př. n.l., kdy se tato kultura u nás objevuje, se obyvatelstvo na slovanské a germánské dělit jednoduše nemohlo, protože k diferenciaci germánských a slovanských jazyků ještě nedošlo. Teprve konec kultury lužických popelnicových polí spadá do doby, v níž se o rozlišení germánského a slovanského obyvatelstva dá uvažovat. A kde slovanskou pravlast hledat? V pracích vydaných po druhé světové válce jsou odpovědi, které pravlast Slovanů umisťují do různých oblastí od Labe po Ural. Názory považované za solidní uvažují s územím mezi Odrou a Vislou, Odrou a Dněprem nebo Vislou a Dněprem. V otázce slovanské pravlasti shoda neexistuje, ví se jen, že k nám Slované odněkud ze severu přišli. Takže kdy a kudy se k nám první slovanští obyvatelé dostali?

Plakát výstavy v Žilině

Plakát výstavy v Žilině

Nejstarší data vážící se u nás k prvním slovanským obyvatelům sahají do 5. st. n. l. Dokládají to archeologické nálezy. Zda však nově příchozí obyvatelé na naše území vstoupili na jednom místě a pak se dál rozšiřovali, nebo se jednalo o více tras, zda došlo k tomu najednou nebo v několika časově oddělených vlnách, to jsou uvažované možné alternativy. Historické prameny jsou skoupé a s určitostí lze snad říci jen to, že popisování těchto událostí ve starých kronikách jsou pouhé mýty, jež jsou v rozporu s archeologickými nálezy.

Zásadní odpovědi mohou přinést pouze nové archeologické objevy. Dne 2. listopadu 2017 se na zámku ve Frýdku-Místku konala vernisáž výstavy Slované na Horním Pováží. Výstavu uspořádalo Muzeum Beskyd ve spolupráci s Povážským muzeem v Žilině, které ze svých sbírek poskytlo vystavené exponáty. Jednalo se o obdobu výstavy dříve ve větším rozsahu pořádané Povážským muzeem v Žilině. Výstava přináší právě takové objevy, které mění dosavadní názory na příchod slovanského obyvatelstva.

Výstava dokumentuje slovanské osídlení v oblasti Žilinské kotliny od rozhraní 5. a 6. století n. l. až do období po Velké Moravě, tj. do let 910 – 1000 n. l. V rámci bývalého Československa se dříve nejstarší slovanské osídlení z rozhraní 5. a 6. století n. l. předpokládalo pouze ve středních Čechách a Poohří, na jižní Moravě a na východním a jihozápadním Slovensku, kde byly uzavřené ostrovy doložené archeologickými nálezy, zejména charakteristickou nezdobenou keramikou vázovitého tvaru označovanou jako pražský typ a typickými polozemnicemi – v zemi zahloubenými obydlími tehdejších Slovanů.

Vernisáž výstavy ve Frýdku-Místku

Vernisáž výstavy ve Frýdku-Místku

Nejstarší slovanské osídlení na severozápadním Slovensku se dosud nepředpokládalo, dokonce byly názory, že na Horním Pováží se Slované objevili teprve ve 13. století. To však nyní padlo. Na lokalitě Žilina – Frambor byly objeveny doklady nejstaršího slovanského osídlení. Archeologické nálezy (keramika pražského typu zhotovená bez hrnčířského kruhu z lokality Žilina – Frambor, zahloubená obydlí aj.) prokazují, že slovanské obyvatelstvo sem přicházelo již na přelomu 5. a 6. století n. l. ze severu karpatskými průsmyky a usazovalo se v Horním Pováží.

U nás se dosud uvažovalo s příchodem prvního slovanského obyvatelstva ze severu Moravskou bránou. Nejdříve byla osídlena jižní Morava, odkud postupovalo osídlení západním směrem do Čech a východním směrem na Slovensko. Moravská brána je považována jen za trasu, kterou se slovanští příchozí ubírali, nálezy dokládající v 5. nebo 6. století n. l. slovanské osídlení v prostoru Moravské brány chybí. Nelze proto vyloučit, že i u nás mohou být v tomto směru učiněny překvapivé objevy.

Foto: autor

Pozn.: Fotografie pořízeny na vernisáži výstavy Slované na Horním Pováží, která je od 2. 11. 2017 na zámku ve Frýdku-Místku a potrvá do 30. 11. 2017.



Skoncujte s iluzí dokonalých Vánoc
Skoncujte s iluzí dokonalých Vánoc

Padající stromeček a nekončící úklid. I takové jsou Vánoce.

Diskuse


J. Jelínek
9:55
16.11.2017

P. Lenc
10:21
16.11.2017

J. Jelínek
14:03
16.11.2017

V. Heidlerová
7:45
16.11.2017

A. Alda
10:42
16.11.2017

P. Gábriš
4:55
16.11.2017

A. Uhlíř
10:52
16.11.2017

L. Písařík
5:06
18.11.2017

počet příspěvků: 13, poslední 20.11.2017 03:11









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.