27.6.2019 | Svátek má Ladislav


HISTORIE: Horké léto 1940

11.8.2010

Vrcholila letecká bitva o Anglii jako poslední fáze západního tažení německé mašinérie, která měla Brity přivést k „rozumu“ a uznání nacistické nadvlády nad Evropou a následně i nad světem. Jenže myšlení Angličanů bylo jiné než například Francouzů. Měli ovšem výhodu, kterou jim nadělila příroda v podobě kanálu La Manche. Ten byl tím nejlepším protitankovým příkopem, jak jej označil jeden z pařížských generálů.

Někdo si možná řekne, proč připomínat tak staré události, svět je plný aktuálnějších problémů a pro mladé lidi je to asi tak vzdálené, jako pro nás starší byla bitva u Verdunu. Nemusíme rozebírat průběh, byl popsán účastníky i filmaři a na internetu lze najít dost informací. Připomenu jen Churchillova slova : „Ještě nikdy v dějinách nevděčilo tolik lidí tak malé hrstce za tak mnoho.“ Měl tím na mysli asi tak tisícovku stíhacích pilotů z Anglie, zemí Britského společenství, Polska i několik desítek Čechů.

Ti utíkali z Protektorátu za dramatických okolností, bez vybavení, aby nebyli nápadní, a většinou bez peněz, jen s odhodláním postavit se zlu se zbraní v ruce. Byli to kluci vychovaní v duchu masarykovských idejí. Po krušných cestách se dostávali do Francie a čekalo je rozčarování z tamních poměrů, kdy je domácí měli za blázny, kteří chtějí válku. Když pak vypukla, někteří jim nadávali, že musí válčit kvůli nim a Polákům. Někde jsem četl, že ta ani ne stovka letců, roztroušených po několika letištích, má na kontě víc jak sto sestřelených letadel z asi šesti set padesáti, které Němci nad Francií ztratili. Ve svých memoárech pak tito naši letci líčí, jakou úlevou pro ně bylo přivítání v Anglii, kde je brali jako opravdovou pomoc proti Hitlerovi. Toho se někteří bohužel nedožili a padli nad sladkou Francií.

No a jsme u pohnutek, které tyto muže vedly k rozhodnutí jít do nejistoty a rizika v době beznaděje, kdy se většina snažila přizpůsobit a přežít. Toto morální dilema se týkalo všech spojeneckých pilotů, kteří si většinou dobrovolně vybrali svůj osud, cítili potřebu neustoupit barbarství i za cenu zdraví a života. Obrovská morální síla je vedla k vyhledávání soubojů, kdy každý mohl být posledním. Nabízí se srovnání s motivací německých letců a vojáků. Co dokáže propaganda, jsme zažili sami, když při odstřižení ostatních informací se stokrát opakovaná lež stávala „pravdou“ pro velkou část lidí. Ti, které vychovával někdo s rozhledem, byli odolnější a naopak víc jí podléhali lidé s výchovou „urvi, co můžeš“.

Přesto je těžké pochopit, jak mohli Němci věřit, že nad Anglií a Francií bojují za vlast. Ani v totalitě se pilotem nebo oficírem nikdo nemusel stát, pokud nechtěl! V televizních seriálech o válce často vystupují němečtí vojáci a někteří působí dojmem, že dodnes nepochopili, jakému zlu pomáhali. Jako by se podle nich jednalo jen o fotbalový zápas, který někdo „nahoře“ zorganizoval. K tomu ovšem máme také příklad doma, kdy naši komunisti se dodnes nedokáží zbavit ideologických bludů. Naštěstí německé děti už vychovala nová společnost, založená na demokratické ústavě, kterou ovšem museli nadiktovat Spojenci.

Myšlení lidí je nepochybně formováno hlubšími podněty, nejen momentální propagandou. Je to souhrn poznatků a dědictví generací, jejich zkušeností a prožitků. Tam, kde převládala tradice militarismu a výbojů, tam měla lživá propaganda snazší práci a větší účinek. A naopak ve společnosti se svobodomyslnou tradicí to má lež těžší. Stačí vzpomenout pánů Voskovce a Wericha, kteří mají obrovskou zásluhu na tom, že česká společnost nebyla až na výjimky živnou půdou pro fašismus.

Jiná kapitola je o tom, že se ani ona o něco později nevyhnula masírování jinou scestnou propagandou. Nová totalita postihla především muže vzpomenuté na začátku, ty, kteří nasazovali krk a hájili čest národa. Po válce je jako hrdiny národ vítal, aby na ně zakrátko zapomněl, když většinu postihla represe, protože pro KSČ byl nebezpečný každý, kdo prokázal schopnost nepoddat se. V kriminálech je pak terorizovali ti přizpůsobiví, na které má každá propaganda větší účinek. Na pět set českých a slovenských letců ve válce zahynulo a vzpomenutí si všichni od nás zaslouží. Hlavně sami sobě připomeňme, jakým příkladem jsou.



Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Diskuse


J. Kanioková
10:53
11.8.2010

T. Krystlík
12:08
11.8.2010

O. Roldán
21:54
11.8.2010

T. Krystlík
9:49
11.8.2010

L. Čapatý
15:05
11.8.2010

T. Krystlík
9:45
11.8.2010

J. Effenberger
20:53
11.8.2010

počet příspěvků: 11, poslední 11.8.2010 09:54









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.