Ministr spravedlnosti Pelikán hájil v televizi chystanou novelu trestního zákona. Velmi se v ní rozšiřuje pojem hanobení – jaké že hanobení má být trestné. V této věci bychom měli být krajně opatrní. Hanobení je tak kluzký, nedefinovatelný, a tudíž na cokoli naroubovatelný pojem, že bychom ho spíš měli z trestního zákoníku vypustit, než abychom ho rozšiřovali.

Historici by asi věděli, jak se do zákona dostal. Jistě tu myšlenku posílila poválečná atmosféra, kdy Evropa pociťovala kolektivní vinu, že nedokázala zabránit nacistické ideologii rasové nenávisti a z ní plynoucího holocaustu. Paradoxní je, že tento antisemitismus se přerodil do antisionismu (komunisté v tomto směru byli napřed, ti to hlásali po celou dobu, kdy drželi moc v rukách) a stal se součástí ideové výzbroje moderních spasitelů světa.

Faktický vliv na smýšlení širokých vrstev tito lidé nemají. Připustil to kupříkladu kněz Halík, když konstatoval, že on by nemohl být zvolen prezidentem takovou pakáží, jako je český národ (svoboda slova skončila, musím tedy dodat, že jde o interpretaci, nikoli doslovný citát). Jelikož nemají vliv, musí svých cílů dosáhnout institucionálně. Proto ta nejrůznější lobby tlačí na přijímání zdánlivě nedůležitých zákonů. Jde o to dostat pod ochranu trestního práva co nejvíce dosavadních klientů aktivistických skupin.

Senátor Kubera, který novelu kritizuje, správně poukázal na to, že by snadno mohla být trestná židovská anekdota. Což je paradoxní v době, kdy nastává další exodus Židů z Evropy. Má to svoji příšernou logiku: jako Žid je chráněn zákonem, ale sionistická ideologie je označována spasiteli světa za rasistickou, a tudíž trestnou, a následkem toho Židé se stěhují do Izraele, jelikož v Evropě jsou terčem útoků menšin chráněných zákonem.

Není to absurdní. Toto má svoji logiku. Příšerné je, že ministr spravedlnosti důsledky navrhovaných změn nechápe a prosazuje je. Trestní zákon by měl postihovat zloděje, vrahy a podvodníky. Nějaké hanobení by mělo být pod rozlišovací kapacitou práva - v době, kdy slovo je tak moc rozředěno množstvím, že vlastně nemá žádnou váhu.