Unie svobody-Demokratická unie právě skončila svou pozemskou pouť. Co naplat, ve stavu „klinické smrti“ dlela nebožka již dlouho. Její republiková rada dala jenom ránu z milosti a dokonce si rozlučkově zatančila na čerstvém hrobě. Tragikomické „laudatio“ na českou politickou kulturu pronesli drazí pozůstalí svým upozorněním na výjimečné, mírně přebytkové hospodaření zesnulé. Expředseda Hadrava tomu nasadil korunu, když přiměřil do propadla dějin zmizelou ke „krásnému skvoucímu chrchlu“, po němž „nejeden korupčník uklouzne“.

Přepjatá lítost evokující zavržení avantgardního projektu zesnulého Jana Kaplického očividně nebere v potaz, že US-DEU byla de facto mrtvě, ač se slávou narozeným dítětem. Stvořili jej nespokojenci, většinou politicky neschopní odpadlíci, kteří svou budoucnost budovali na ostrém oddělení od korupčnické a samovládné Občanské demokratické strany. Bylo tomu roku 1998, v závěsu po zmytizovaném sarajevském atentátu, jemuž z povzdálí notně fandil Václav Havel. Z výšin Hradu poskytující povstalým najmě mediálně laděnou podporu, co však dlouho nepůsobila, pročež se poněkud klonoval osud srovnatelně nanicovaté ODA či předjímal rychlý evoluční vývoj SZ.

Na proklamace „normální je nelhat“ či vlastně „nejsme jako my“ reagovali mnozí hodnotově bezvýrazní občané, frustrovaní lidé bez názoru, leckdy také maloměšťáci vyvozují z pouhých slibů exministra vnitra (dnes i odchovance plzeňských práv) Jana Rumla takzvanou slušnost. Zrádná zkratka v myšlení, jež nabízí rovnítko mezi novým a čestným se následně přenesla z liberálně-konzervativních renegátů – v závěru existence nabízejících znormálnění tvrdých omamných jedů – na Věci veřejné. Věcem výdělečným neboli VeVerkám tentokrát netřeba „polibku smrti“ bývalého prvního občana. Pokud obratem nezareagují na fakt, že jim hlas vhodilo mnoho středových a levicových voličů, jinak než pomyslným vnitropartajním hlasováním, dny VV jsou sečteny. Volba je to těžká, moc totiž zatraceně chutná.

Kráceně zveřejnil deník E15