Buďme rádi, že u nás není širší muslimské zázemí

Přejete si dobrou zprávu o džihádu? Jednu přinesla MF Dnes. Působí varovně. Česká policie poprvé zatkla islámského fanatika a viní ho z přípravy pumového útoku. Kdo by to bral ještě před dvaceti lety na lehkou váhu, za poslední roky – po sérii dokonaných útoků v Evropě – se musel z optimismu vyléčit. Tak proč jsme avizovali dobrou zprávu? Inu proto, že zadrženým je sice radikální islamista, leč „původem Slovák“, jak píše MF Dnes na základě policejních údajů. Říká si Abdul Rahman, ale jmenuje se Dominik K.

Ta zpráva vypovídá o jednom muži, tak ji nelze moc zobecňovat. Přesto se pár věcí honí hlavou. U nás je to už druhý případ džihádisty řešený policií a justicí. První byl Jan Silovský. Začátkem roku 2016 ho zadržela turecká policie, když mířil do Sýrie bojovat za Islámský stát, a vrátila ho do Prahy. Druhý (leč první, jenž chtěl útočit přímo v ČR) je Dominik K. V tom už vězí zrnko dobré zprávy: v Česku ještě není tak široké muslimské zázemí, aby umožnilo nerušený pobyt a pohyb „autentických džihádistů“ z Blízkého východu či severní Afriky.

Zjednodušeně to lze říci i takhle. Plánují-li džihádisté útok například v Bruselu, pošlou tam řekněme Maročana, který se v muslimské čtvrti Molenbeek ztratí. Kdežto u nás roli mučedníků – ač nevíme, zda byl Dominik K. „osamělým vlkem“, či spolupracovníkem nějaké muslimské struktury – ještě obsazují etničtí Češi, respektive Slováci.

V dnešní EU jsou tyto poměry luxusem. Džihádistů je málo, jen zlomek promile z muslimů v Evropě, ale mají široké zázemí. Dobře to z Británie popsal Jan Andrle na blogu iDNES. Líčí setkání s milými a pohostinnými lidmi, kteří však říkají: „Někdy musíš zabít, aby zlo skončilo, aby Bůh a jeho dobro zvítězilo.“ – „Jsem si jist,“ reaguje Andrle, „že jsou to dobří lidé. Ale jsem si neméně jist, že kdyby došlo na lámání chleba a třeba by bylo nutné ukrýt souvěrce podezřelého z vražd nevinných jinověrců, nebudou váhat ani minutu.“ Snažme se takto pojaté pestrosti bránit, jak to jde.

LN, 15.9.2018